GENEALOGIE

Zdravím a mám prosbu. Volyňští Češi nebo jejich potomci, kteří by si rádi sestavili rodokmen, často naráží na skutečnost, že je obtížné zjistit obec, ze které jejich předci na Volyň v letech 1868 až cca 1880 odešli. Je pak spíš otázka náhody, zda se jim toto podaří vypátrat (sám jsem takové hledání absolvoval). A právě proto se obracím s prosbou na všechny genealogy: pokud někde při bádání v kronikách, gruntovních knihách nebo matrikách uvidíte zmínku o odchodu nějaké rodiny na Volyň nebo do Ruska, mohli byste zápis ofotit nebo ocitovat v tomto tématu?
Moc děkuji za všechny Volyňáky a pro začátek přikládám 2 zápisy.

V kronice obce Žeretice je odstavec:
"V bitvě u Jičína ztratilo vojsko rakouské a saské 5500 mužů [...] Druhý rok po této válce odstěhovalo se do Ruska ze Žeretic 16 rodin, a sice: Martincova, Štejnova, Šlysykova, Hnízdova, Čapkova, Jakubcova, Veverkova, Kyselova, Košťákova, Kvasničkova, Styblíkova, Mazancova, Kyselova F., Chudobova, Janovskýho a Patkova."
V pozemkové knize je pak uvedeno, že dům čp. 8 převzal po otci 15. května 1861 František Kyselo s manželkou Barborou, roz. Vitíková.
24. května 1870 dům prodali za 1000 zl. a odešli na Volyň.

A druhý zápis:
V matrice Konojedy 7 (SOA Praha) na listu 140 je u narození Františka Balšánka 3.5.1859 uvedena poznámka "v Rusku". Jeho rodiče jsou František Balšánek a Marie roz. Procházková.

Bádání se věnuji krátce a tak nemám ještě dostatečný přehled. Co vím, z naší obce odešlo 108 osob, ale netuším, zda se mi podaří zjistit jména rodin - zkusím to. Odcházeli i z Nechanic a okolí.....

Možná by někoho mohly zajímat "Vzpomínky pana Josefa Šimsy":
http://www.severniceskobudejovicko.estr ... simsy.html

Výběr ze vzpomínek:
Popud k usazování Čechů na Ukrajině dal tehdejší ruský car Alexandr II., zvaný v dějinách OSVOBODITEL. Na Ukrajině bylo tehdy povstání Poláků, které car potlačil. Statkáři, kteří do toho byli zapleteni, museli se uchýlit za hranice. Car jim dovolil prodat svoje statky Čechům a Němcům.

z obce Třesovice odešlo v letech 1867-1885 108 osob. Rodiny: Čermákova, Černýho, Čížkova, Novákova, Pišlova, Plhouškova, Rybova, Stránskýho, Houžvičkova, Flumertova, Pražákova, Novotnýho, Veselýho, Bělinova, Kučerova, Sochorova, Šulcova, Petráčkova. Informace je z kroniky obce Třesovice /strana 143/, která je v elektronické podobě umístěna v e-badatelně Okresního archivu v Hradci Králové

http://www.scvp.eu/downloads/Dejiny_Vol ... echu_1.pdf
Zora

Tak to o těch kronikách hradeckého okresu je výborný tip, Zuzano, moc děkuji. Škoda jen, že ostatní okresy nejsou zdigitalizované, tady by asi hodně pomohlo mít JC, SM a MB, snad se někdy dočkáme. Každopádně díky za jakoukoliv pomoc.

Podle smlouvy podepsané 23. 11. 1873, zakoupil Josef Dvořák, kovář z „Vítějovse“, vedoucí
skupiny emigrantů z okresu Polička, 288 hektarů půdy od polského šlechtice Porčinského v okrese
Rovno na Volyni, aby zde tito lidé založili novu vesnici Martinovku a našli nový domov.
Zakladateli byli (kromě Dvořáka) František Bačovský, krejčí z Bohuňova, Josef Bačovský,
Bohuňov, (bratr Františka), Jan Cerel (?), Jan Ducháček (?), Jan Dvořák, Vítojeves, (snad truhlář
- odtud „Stolařovi“), Marie Hlaváčková (?), Jan Holas (?), Jan a Cecilie Jankovi, Vítojeves, (tesař),
Jan Klíma, Vítojeves, Jan Kovář (říkalo se „Vojtěchovi“ - zedník), Hynek Krčma, Hlás(n)ice, (tesař
se třemi syny), Josef a Františka Lajnvebrovi, Vítojeves, František Maur (později učitel ve Špakově),
Jan Míla, Vítojeves, František Moravec (?), Josef Moravec (? - zvaný „štefka“), Václav Moravec
(? - asi bratři), Jan Štěpánek (? - asi r. 1880 prodal statek J. Herblichovi z Rohozné), Jan Vendolský,
Rohozná. Kolem roku 1880 je posílili další kolonisté: Josef Fabián, Vitojeves, Josef Havlíček (?), Jan
Herblich, Rohozná (viz výše), Josef Kašpárek, Rohozná, Jan Mangolt, Volečnice, Josef Savr, Vítojeves.
Tak to bylo napsáno v časopise volyňských Čechů, kteří se po II. světové válce vrátili do vlasti,
„Věrná stráž“ v roce 1950. Měli bychom se s tím smířit?
Většinou se jedná o jména typická pro svojanovské panství -viz Vítějevský zpravodaj, ale mám i něco k Rohozné u Poličky
- je to dlouhé. Mám to nějak po kusech poslat ?

Češi z oblasti Svitavska a Litomyšlska emigrovali v 19. století do carského Ruska nejen na Volyni, ale i do Minské gubernie (nyní Bělorusko). V roce 1862-65 se z Litomyšle a blízkého okolí vysídlily v jedné skupině rodiny Oborník, Podhorník, Lokajček, Kubec, Dřevíkovský, Vilímek, Řezníček, Daleček, Kučera a Seidl.Z rodiny Seidl to byl z Litomyšle-Lány č.47 otec Johann-Jan Seidl, obuvník, syn Josefa Seidla. Emigroval s manželkou Annou a dětmi Anna (plus její nemanžel syn Josef), Jan, Josef, Ignác, Aloisie, Rozalie a Františka. Potomek tohoto rodu Andrej žije v Oděsské oblasti.

Antonín Hynek (nar. 14/1/1826) s rodinou z obce Česká Rybná na orlickoústecku odešel zřejmě mezi lety 1870 - 1880 (dle sčítacích operátů). 1870 ještě pobýval v obci, 1880 je u jeho jména poznámka Lutsk, Volyň v Rusku.

bilekj píše:Tak to o těch kronikách hradeckého okresu je výborný tip, Zuzano, moc děkuji. Škoda jen, že ostatní okresy nejsou zdigitalizované, tady by asi hodně pomohlo mít JC, SM a MB, snad se někdy dočkáme. Každopádně díky za jakoukoliv pomoc.

Nějaké kroniky jsou tu (Trutnov): https://stare.vychodoceskearchivy.cz/trutnov/
bohužel Jičín ne....