od Zora » stř říj 19, 2022 15:16
On se vlastně nikdy nedělal žádný zápis do matriky.
Vždy šlo o zápis - záznam křtu. až později, když byly civilní matriky, mohlo se dítě zapsat tam, ale to se skoro nikdy nedělalo, protože nalezeného dítěte se ujala místní církev nebo obec... Ihned bylo pokřtěno, pokud nebyl závažný důvod předpokládat, že ke křtu došlo. Nelze křtít dvakrát...
Do rubriky otec, matka se nic nepsalo, případně se napsala jména těch, u nichž dítě jako schovanec, schovanka žilo. Zcela výjimečně je vidět adopci... Jestli jsem ji viděla tak 3x..asi, myslím ...
---------
Ony ty rodinné historky také nejsou vždy zcela pravdivé.
Velice často - konec 19. st, první polovina 20, st. - mít nemanželské dítě bylo opravdu nesmírně těžké a pokud se to přihodilo dívce z dobré rodiny, tak se rodiče snažili udělat cokoliv, aby tu hrůzu zmírnili.
Dohodnout svatbu s otcem, najit ženicha, který si těhotnou vezme.
Domluvit porod někde u příbuzných, dítě tam ponechat nebo tam najít ženicha,,, dcera se pak vracela domů po pár letech, kdy už nikdo nezkoumal do podrobností, jak staré má dítě a kdy byla svatba. (jen se o tom hovořilo)
Podobně to řešily matky, které porodily nemanželské dítě a to dítě se pak ptalo, jak k početí došlo.
Klasika - jel kolem rytíř (statkář, továrník) na bílém koni, strašně se zamiloval , a slíbil, že se o dítě postará... Tragicky zahynul...
Různé obměny...
Velká láska, rodiče nám nepřáli.
Velká láska, musel na vojnu, padl.
Vzali jsme si Tě s tatínekem do vlastní péče, (jako schovanku, apod.)
.....atd.
Jenže v matrikách se dá dost dopátrat a vlastně tak trochu odhalit, že vše bylo jinak.
Nejčastěji - svobodná matka, která chtěla trochu svému dítěti vylepšit "původ".
Proto je racionální, hledat nejprve zápis o křtu, tam zjistit, to základní a dál se pídit po event. utajeném otci.
Měli jsme tu případ, kdy údajný otec se jmenoval Franz, sloužil na vojně někde u Vídně jako kočí a kolegyně chtěla vědět, jak napsat do vídeňského archivu, protože jí to přece vyhledají... (příjmení neznala)
Měli jsme tu naopak třeba případ dívky, která porodila syna a v rodině se traduje, že otcem byl šlechtic XY. Ovšem v rodině té svobodné matky se zachoval prsten s iniciálami šlechtice XY.
Pak taky několik otců na bílých koních ( v kočáře, v automobilu...), kteří se mihli kolem, ale musí to být pravda, babička to říkala (prababička).
Naopak pamatuju si případ, kdy se nějaký muž v Praze chtěl ženit, ale neměl křestní list - přelom 19. a 20. století.
Žil mezi komedianty a nevěděl, kdy a kde se narodil, prý ho matka odložila ke světemjdoucím...
Případu se ujali novináři, pražská farnost vyšetřovala, dávala výzvy, ale nikdo se neozval. Muž byl tedy pokřtěn - podmínečně.
Poté, co byl případ zveřejněn, se ozval otec tohoto muže, a jeho tři další děti, již dospělé.
Ano, muž byl po narození odložen, protože mu zemřela matka. Otec si ale pamatoval, kde tento jeho syn byl pokřtěn, dokonce i kmotry, ejhle .---- zápis se našel, dítě bylo manželské,
Muž se oženil a všichni se sešli a měli obrovskou radost ze shledání.
Z