GENEALOGIE

pokud je tam uvedeno rodné příjmení, pak souhlas, já jsem zápis nečetla, neb by to bylo v mém případě naprosto zbytečné,

marně přemýšlím nad situací, která by Karolinu vedla k tomu, že si bude vydělávat v této profesi... Tam o výdělky vůbec nešlo, to bylo spíš na přežití... Dostala občas najíst, většinou (ale ne vždy ji zaplatili obvyklou taxu a jen snad něco od lépe situovaných rodičů...

Porodní bába byla profesí vdaných žen, po narození vlastních dětí, to u Karoliny souhlasí,
kde v rodině nebylo mnoho peněz, nebo kde žena brzy ovdověla, výjimečně se neprovdala, nebo manžel nedokázal peníze vydělat či udržet... to je u Karoliny naprosto v rozporu...
Asi máš pravdu v tom, že její kariéra byla netypická, jinak řečeno výjimka potvrzuje pravidlo...

Z

Kvůli výdělku to podle mě nedělala rozhodně - klidně to mohlo být z altruismu a z přesvědčení, ostatně je to doba osvícenství a josefínských reforem, které se tak či onak dotýkaly i babictví, aspoň pokud si dobře pamatuju (musel bych si zase načíst příslušnou kapitolu v Lenderové).

A teda já ty zápisy taky nečetl celé (jen jsem "ztotožňoval osobu"), a teď koukám, že majetkové převody týkající se Karoliny na té druhé straně (f. 219) ještě pokračují i za tím horním zápisem, v r. 1804 to č. 38 zase prodává... kolega Sil se tím bude muset prokousat, jestli tam není nějaká další zajímavá informace.

Zatím jsem proskenoval Rájecké matriky (resp. Doubravice nad Svitavou):

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00390.jp2 (vpravo uprostřed)
5.11.1747 Karolína Alžběta Knaur - otec Zachariáš Knaur zahradník matka Veronika
tj. úmrtní matrika ji přidala 10 let no... (je to jediná Karolína od svatby Zachariáše s Veronikou v roce 1739)

Zároveň po svatbě Franze a Karolíny měli v Rájci 2 děti
1769 Filipina Peregrina Nepomucena Karolína Brunn - https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00900.jp2 (vpravo 3.)
1770 Tomáš Nemesius Nepomuk Karel Brunn - https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00940.jp2 (vlevo 4.)
pak nic, což odpovídá tomu že práce na zámku skončily tak zřejmě do roku 1774/1775 měl Franz práci někde jinde než se přestěhovali do Prostějova (ostatně do Rájce taky přišel za prací, na jiné Brunny jsem v matrikách nenarazil)

Ty jména jsou taky zajimavé, na Nemesiuse jsem ještě nenarazil, a jedno dítě Zachariáše se jmenovalo Kašpar Hilarius, ale tak obě jména jsou světci no...

Chyba o 10 let je při počítání "přes letopočet" poměrně častá, objevuje se to zas a znova (a člověk ji snadno udělá sám, to už mám taky ověřeno přímo na sobě, ne tak dávno jsem jednu po sobě opravoval )

A jenom technická - český přepis samostatného jména by měl být Nepomuk (zpřídavněné Nepomucký), ten Nepomucený vypadá jako Nepomučený (v lepším případě, a ani to není správně, protože sv. Jan byl pomučený )

díky, opraveno

Já bych ještě prohlédla panství Blansko v sousedství.

...To se po přikoupení sousedního blanenského panství v roce 1766 rozrostlo na cca 13 500 ha a stalo se jedním z nejrozsáhlejších na Moravě. ...
https://www.blansko.cz/clanky/2016/02/h ... dejin-8276

Je možné, že tam byl Franz pověřen další prací...
-------
Jak ale najít narození Franze, resp jeho původ, to fakt nevím...jsem beznápadná Z

Ještě jsem našel v https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/ ... sequence=1 :

Potvrzení této skutečnosti se skrývá v týdenních relacích stavebního revizora Františka Antonína Brunna. Brunn nastoupil do své funkce v době, kdy byla rozestavěna hrubá stavba zámku. Jeho první relace je datována 1. říjnem 1763, kdy byla stavba zčásti vyzděna až k podstřešní římse. V další relaci z 15. října 1763 Brunn píše: „ . . . den Profil von Ganneva l habe erhalten, die Copie hievon werde zu weiteren Beferderung an verlangen. Die Elevationen deren Zimmeren werde nach und nach verfertigen . . ." Brunn ve svých zprávách vystupuje skutečně jako stavební revizor: dohlíží na plnění pokynů z Vídně, řídí práci 22—24 zedníků na zámecké stavbě a 14 dělníků, kteří současně bourali starý zámek v Rájci. Jeho relace pokračují nepřetržitě do roku 1766, kdy k jeho povinnostem přistupuje ještě dohled na stavbu tzv. rezidence ve Sloupu.

(Antonín bude asi chyba, se jim zamíchalo se jménem architekta Františka Antonína Grimma který tam je předtím taky)

Další propojení se Sloupem... Ta korespondence je údajně v SOA Brno, G 150 (RA Salm-Reifferscheidtů), karton 22: Bau Schrelbers Berichte.

edit: a kousek dál ještě citace Státní zámek Rájec nad Svitavou, mapy a plány, inv. č. 1140—1142; tamtéž k dějinám
rájeckého panství zajímavé projekty Fr. Ant. Brunna k jedovnické myslivně (inv. č. 1149—1150)

Možná by bylo vhodné oslovit instituce, které uvádějí F. Brunna v souvislosti se stavebními akcemi, zda o něm nemají nějaké další informace.
Z

Tak už jsem ho našel v letech 1770-1775, byli s Karolínou v Rebešovicích u Rajhradu:

6.6.1773 Nepomucena Norberta Brunn, otec František Brunn matka Karolína https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00280.jp2 (4. kolonka v pravo)
v indexu je poznámka - na zámečku (https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00440.jp2 )

Došel jsem k tomu hledáním "František Nepomuk Brunn" na digitalniknihovna.cz, tj. https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/se ... 20brunn%22 . To vyhodilo 3 publikace, nejdou prohlížet přímo online, i když po rozkliknutí pak v panelu vlevo ukazujou text okolo nálezu alespoň. Ty 3 publikace jsou:

Umělecká praxe v barokním klášteře: proměny rajhradského proboštství v 18. století
Rájec nad Svitavou: státní zámek a okolí
Hugo František Salm-Reifferscheidt: moravský šlechtic a osvícenec

Tak to první napovědělo... hádám že v těch publikacích bude víc o tom co tam dělal, případně nějaka ta instituce jak píšete. Někam se to každopádně hne

edit: tak k tomu prvnímu se dá víc najít v dizertační práci Stavební a umělecké aktivity benediktinského kláštera v Rajhradě v 18. století od Zuzany Macurové: https://is.muni.cz/th/rdmlk/ , je tam několik zmínek o Františkovi, navíc jsou tam i obrázkové přílohy zajimavé ještě jsem to plně neprošel...

Šlechtické rodiny a příslušná panství/velkostatky/kanceláře atd mívají vlastní fondy - Brunn se musel nějak ocitnout v knížecích*) službách, možná se o tom zachovaly nějaké písemnosti.
Koukám, že fond Rodinný archiv Salm-Reifferscheidtů Rájec nad Svitavou (1227 - 1970) má přes 23 bm, akorát je... v MZA

"Fond obsahuje majetkoprávní písemnosti rodu Salm-Reifferscheidtů k jejich majetku ve Francii, Lucembursku, Německu, na Moravě k panství Rájec n.S.a domům ve Vídni, osobní dokumenty členů členů rodu a podklady pro genealogická bádání o historii rodu, bohatě je zastoupena korespondence zejména z 19. stol. s významnými osobnostmi, důležité jsou dokumenty k průmyslovému podnikání rodu na Moravě."

fond Velkostatek Rájec taky (143 bm! zpracovaný, neinventarizovaný...)

EDIT: *) pardon, starohraběcích kníže až 1790

https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/vi ... e890931c62

Grafika - snad kašna pro Rebešovice?
Z

Jaj z toho vašeho odkazu se dá doklikat i na spoustu dalších https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/se ... ti%C5%A1ek

Ta kašna bude toto z té dizertační práce (obrázek v příloze sedí):

Zároveň z jeho popudu vznikla nad pramenem nacházejícím se pod zámkem kaplička sv. Jana Nepomuckého se studánkou. Dodnes se dochoval návrh Františka Brunna z roku 1774, který však v této podobě nebyl zcela realizován (obr. 79). Podstavec na kruhovém půdorysu s lunetovým otvorem byl ve výsledné realizaci doplněn kapličkou s nikou, do níž vytvořil roku 1776 Jan Adam Nesmann sochu sv. Jana Nepomuckého.

Inu, když toho času je tak pomálu... jsou to spíš návnady pro Vás...

Taky jsem našla nějakou grafiku prý mědirytina - tisk na papír, autor Frant Brun. ( s jedním n), Bohužel tam není naprosto žádná datace, nedá se tedy usoudit, o koho se přesně jedná.
https://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.ES_57

Tady ještě rakouský vyhledavač

https://anno.onb.ac.at/anno-suche/#sear ... ple&from=1
nic jsem nenašla, odkazů je příliš mnoho, nejčastěji mladší doby... ale jak říkám, času je fakt málo... Z

Těch indicií je hodně že už nevím kam dřív skočit, snad na to přes týden najdu čas. Každopádně teď jsem si všiml klíčové informace! V https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/vi ... 62c357b7b2 je uvedeno:

Navrhovatel: brněnský zednický mistr či stavitel F. Brunn

Možné narození Františka Richtera (co si vzal Johannu od Franze Bruna)

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00830.jp2

první vlevo.

Jak jsem postupně zjistila, otec dítěte, Norbert Richter pracoval na veverském panství cca od r. 1777
To se mu na Veveří narodil syn Emanuel a potom i další děti, mezi nimi ta "moje" nevěsta.
V předcházejícím období ale Norbert Richter působil v Říčanech (za Brnem) , v té době sestávalo veverské panství ze dvou působišť, proto se také někdy uvádí panství veversko-říčanské.

A zde se rodily starší děti Norberta Richtera, mezi nimi i zmíněný František.
Nemám ale zatím žádnou další možnost potvrdit, že se skutečně jedná o Františka, ženicha Vaší Johanny, než že pochází z prostředí panských úředníků a datum narození odpovídá cca věku u svatby.

Zde index narození Veveří
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00320.jp2

Zde index narození Říčany
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -02110.jp2

Zde nějaké zdroje
Paměti panství veverského
https://www.obecveverskabityska.cz/pram ... /d001.html

diplomka
Rekonstrukce vrchnostenské kanceláře
velkostatku Veveří v 1. polovině 19. století
https://is.muni.cz/th/rw4vc/MDP.pdf

Ještě info
fara v Ostrovačicích patřila pod rajhradský klášter a byla často obsluhována mnichy i z Rajhradu. Podle indexů v Rajhradě se zdá, že se tak trošku prolínají i příjmení obyvatel v obou farnostech...
Z
edit
Norbert Richter zemřel v roce 1789 - poslední zápis na pravé straně
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00920.jp2

Pro pořádek - svatba Norbertovy dcery Jenovéfy
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00650.jp2
vzala si P. Ledera, správce zámku (panství?) v Klečůvce (u Zlína)