Smolík

[Pavel.]

Hledám nositele jména Smolík, nejlépe z oblasti na severozápad - západ - jihozápad od Prahy. Souvislá řada záznamů směrem do minulosti mi končí Adalbertem (Vojtěchem) Smolíkem, nar. mezi 1675 - 1680, který někdy mezi léty 1700 a 1710 přišel odněkud do velkostatku Hřešihlavy. Příslušná matrika neexistuje, písemnosti velkostatku Hřešihlavy jsou dochovány až od r. 1740. Proto musím hledat plošně. Ozve se někdo?

[sanssouci]

Pod farou Radnice,
okres Rokycany,
archiv Portafontium,
se najdou pro obec
Hřešihlavy
matriky od roku 1631.

[Pavel.]

Děkuji za reakci. Uvedené matriky mám, spolu se spoustou jiných, prostudované. Smolíkové do Hřešihlav (Lohovic, Lohoviček) přišli někdy těsně po r. 1700. Nejspíše byli neosedlí - měli nějaké řemeslo, funkci na velkostatku Hřešihlavy nebo tak něco. Hřešihlavy vůbec měly zvláštní status. Byly původně v majetku jedné větve Běšínů z Běšin - byly součástí jejich dříve většího panství, rozděleného mezi 2 větve rodu. V blízké Svinné ve druhém panství, byla tou dobou vybudována kaple a já mám podezření, že místní kaplan si vedl vlastní matriku asi jen pro Hřešihlavy, a sice v období zhruba 1700 - 1720 (1735). Ta se ztratila - Porta fontium ji nemá. Při studiu všech matrik z okolí (Radnice, Drahoňův Újezd) pod které církevně mj. Hřešihlavy během času patřily, se zjišťuje, že právě v tomto období nejsou v existujících matrikách uváděny. Dokonce ani obyvatelé Hřešihlav nechodili za kmotry a svědky. Navíc lze vysledovat těsně po r. 1714 příliv nových lidí do této oblasti a teprve potom se Hřešihlavy začaly jaksi "otevírat" světu. Písemnosti velkostatku Hřešihlavy jsou v archivu k dispozici až od r. 1740. Takže vznikla "díra", kterou potřebuji překlenout nálezem jiných Smolíků z období před r. 1700, abych mohl prozkoumat, jestli to nejsou ti praví. Mám toho spoustu, ale žádný mi zatím nepasuje. Je to několikahodinovou debatu.

[sanssouci]

Už jste se podíval do Berní ruly?

[Pavel.]

Berní ruly mám prostudované. Je tam Smolíků velmi málo, protože tam jsou zejména osedlí - pracující na půdě. Ti "moji" byli zřejmě řemeslnící, úředníci apod. Ti se tam nevyskytovali. Dají se najít na Plzeňsku, ale ti jsou promícháni se Šmolíky (hlavně Rokycansko), což je další problém. Co se týká Rakovnicka - to mám prostudované. Uváděná matrika skutečně začíná hrnčířem Vítem, který tehdy dával křtít asi dceru - zápis je nepořádný. Tato matrika končí tuším rokem 1623, pak je tříletá mezera a od té doby už v Rakovníku nebyli. Odhaduji, že utekli před okolnostmi (vypálení, mor) někudy přes Lány k Novému Strašecí, snad na Slánsko - od toho nejsou Berní ruly ani soupisy poddaných podle víry. Rakovnicko jsem ostatně také dělal plošně, nejspíše se k němu ještě vrátím, protože Vít byl hrnčíř a pak po 2 - 3 generacích je tam několik cihlářů. Pro zajímavost - v Chříči, kousek severně od Hřešihlav, se vyskytl cihlář Nikodim, narozený asi 1648, přišel tam se ženou a dítětem asi v r. 1679, ovdověl, podruhé se oženil, měl řadu dětí.... Ale není, alespoň prozatím, propojitelný s těmi mými zdokumentovanými. Mám dneska materiálu na knihu, odhadem o 1000 stránkách. Jenom výpisů z matrik mám asi 760. Ale ta překážka v Hřešihlavech... tam se mi to prostě přerušuje. Ale to Rakovnicko - nějak mne to tam táhne. Za ta léta už se na lidské osudy díván tak nějak jinak a myslím, že mám určitý cit pro pohyb lidí v krajině a čase. Ostatně, mám na toto téma několik úvah a článků. Škoda, že tu není vymezen prostor pro obsáhlejší texty. Myslím, že by se to leckomu hodilo. Rozhodně děkuji za reakce a těším se na další.

[kolsi]

Dobrý den, nevím, jestli vám to k něčemu bude... ale v matrice Dolní Bělá 02 (okr. Plzeň-sever) jsem narazil v r.1731 na svatbu "Thomam relictum filium Wenceslai Smolik ex Pago Studeny". Třeba vysledování původy této osoby vás dovede i k těm vašim

[Pavel.]

kolsi

ještě jednou děkuji. Tenhle Tomáš, syn Václava patří u mne do tzv. Studenské skupiny. Mám podezření, že to nejsou příbuzní těch mých. Alespoň se mi tuto skupinu nepodařilo zatím připojit.
Když se zabýváte Rokycanskem, jaký je Váš názor na Šmolíky, kteří jsou kolem Rokycan doposud?

[kolsi]

Já toto příjmení nesleduju. Mám v rodokmenu pouze 1 osobu Barboru Smolíkovou (roz. Šmídlovou) z Prašného újezda, ale u ní nemám potvrzené, že její manžel Smolík byl skutečným otcem jejího dítěte.

Ale nemůže mít Smolík i Šmolík stejný původ a háček se objevil pouze chybou v matričním zápisu a v některé větvi vydržel až dodnes? Jako třeba můj hřešihlavský Ortcigr vs Ortcykr

[Pavel.]

Tak tu Barboru Šmídlovou/Smolíkovou znám. Až budu mít trochu času, tak se po ní v mých zápisech podívám. U Smolíků a Šmolíků se skutečně objevovaly chyby v zápisech, nicméně, první chyba by musela být velmi dávno, možná už někdy v XVI. stol. Kupř. už Berní rula a soupisy poddaných z oblasti JV od Plzně (kupř. Šťáhlavy apod.) se v zápisech o těchže osobách neshodují. Jinak Smolíkové a Šmolíkové žili v oblasti kolem Rokycan společně a většinou je s jistou námahou lze od sebe odlišit. Já osobně zastávám názor, že Šmolíkové vznikli někdy ze Smolíků. Při současném stavu poznání je ovšem nutno, vést je odděleně.

[kolsi]

U tý Barbory mám stále i nejistotu, jestli je to skutečně ta má. Všechny indicie ukazují, že ano, ale nesedí tam rodné příjmení její matky. Za Smolíka se pak provdala až cca 10 let po narození její dcery.

Nezkoumal jste ještě soupisy poddaných panství Křivoklát, jestli tam nějaký Smolík nebude?
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs ... B&id=50058

[Pavel.]

Soupisy poddaných jsem se zabýval, ale zatím jen v omezené míře. Až dodělám, co teď zpracovávám, tak se k nim vrátím, ale ve větším rozsahu, kromě toho budu zkoumat také zpovědní seznamy a v NA starou manipulaci, postupně z oblastí, pro mne nejzajímavějších.

Co se týká rodných a jiných příjmení a jmen, je v tom potíž. Velební pánové byli také lidé a často se spletli. Také se zápisy dělaly třeba po několika dnech, zapisovali kantoři, kostelníci..... Často narážím na stesky farářů na "nezbedné" kantory, kteří si matriky nehleděli apod. Už vícekrát jsem narazil na případ, kdy bylo v několika zápisech o téže osobě použito i jiné, třeba podobné, křestní jméno, někdo psal latinsky, někdo česky, někdo německy a podle toho to vypadalo. Mám i případ, kdy farář, zřejmě omylem, napsal místo otce ženicha jeho svědka. Otce toho příjmení jsem nikde nenalezl, jeho existence byla velmi málo pravděpodobná, ale v téže obci žil starší bratr ženicha toho křestního jména v rodě dost neobvyklého. Nebo si lidé příjmení počešťovali, nebo naopak poněmčovali. Mám případ, kdy se německé příjmení Birk přeměnilo na české Škopek atd., atd.

[kolsi]

Nedávno jsem se zrovna musel smát u záznamu z Chotiné č.13. Matka byla roz. Čejková a zapisující zapsal místo narození jako Čejka č.13 Naopak mě pak zmátlo, když jako otec nevěsty byl u jedné svatby uveden Jiří Holzinger, který se ale narodil až o několik let později v jiné vsi (i pod jinou farou). Už jsem myslel, že mám novou větev do rodokmenu, ale patráním jsem pak našel, že ten otec měl úplně jiné příjmení. Pořád mi ale nejde na rozum, kde si zapisující to jméno vycucal. To se jen tak nevymyslí

U tý Barbory ale už asi stejně nezjistím, zda je Smolík otcem nebo ne. Každopádně, kdyby se Vám podařilo sehnat nějaké soupisy poddaných z Hřešihlav či Malých Lohovic, tak bych na ně byl určitě taky zvědavý. Cca před r.1750 to tam nedokážu dát dohromady.

[Pavel.]

Protože mezi léty cca 1700 - 1715/20 tam někde byla vedena nějaká "paralelní" matrika, která se ztratila. Ve Svinné byla kaple Panny Marie a já mám velké podezření, že tamní kaplan fušoval do řemesla velebníkovi z Radnic. V uvedeném období se kupř. Hřešihlavy vůbec v matrikách nenajdou. Dokonce ani Hřešihlavští se v té době neobjevují jako kmotři u křtů či svědkové na svatbách. Teprve někdy v r. 1714 se v matrikách objevili noví lidé a nějak se to pak pomalu rozproudilo. Písemnosti velkostatku Hřešihlavy jsou zachovány v Plzni až od r. 1740. Je tam prostě velká časová díra a já sám bych právě do ní potřeboval proniknout.

[kolsi]

Spíš je otázka, jestli se nějaká matrika v té době vůbec vedla. Mohl tam být nějaký kaplan, který to nezapisoval nikam.

Podobnou situaci mám i na druhém břehu Berounky - obce Kozojedy, Bohy, Rakolusky..., matriky až od r.1784. Předtím nic, údajně se prý zapisovalo do matriky Kralovice, ale tam jsou záznamy až před r.1688.

P.S. Jak teď na to koukám, tak mi přijde, že nejde jenom o Hřešihlavy, ale mezi r.1700-1720 chybí matrika pro celý f.ú.Radnice a v matrice Radnice-02 jsou pak narození až od r.1735 (přestože na titulní straně je zmínka o 1721).

[Pavel.]

Matriky Radnice 01 a Radnice 02 nemají "useknuté" letopočty na konci, resp. na začátku a při tom jsou už předem nadepsány, jako by měly být vedeny v návaznosti ale nenavazují na sebe. Údaje na konci R01 a začátku R02 jsou vedeny tak, že jednotlivé skupiny zápisů (N, O, Z) končí/začínají v jiných létech. Protože není možné, aby se do matrik, normálně vedených, něco nezapisovalo, musela být paralelně vedena ještě další matrika a velebnící o tom museli vědět. Určitě by nedopustili výpadek řady let kupř. pro zesnulé. Navíc Hřešihlavy byly centrem panství tehdy ještě jedné větve Běšínů z Běšin. Tam by se asi těžko trpělo nějaké lajdáctví. Matriky jsou už od jejich uložení na farách pečlivě několika lidmi označeny jako A, B, C, ..., všichni to celá staletí museli vidět, že je mezi nimi nepravidelná časová díra a nikde není o ničem sebemenší zmínka. Já jsem matriky, nejen v této oblasti studoval plošně a nepochybně úplně všechny a nikde jsem nic nenašel. Ani u F.Ú. Drahoňův Újezd, kam spadala tato oblast asi do r. 1696 a postupně přecházela do Radnic. V archivu v Plzni pochopitelně nic nevědí. Ale moc by mi pomohlo, kdyby se to našlo.
Kozojedy, Bohy, Rakolusky.... ono se to mohlo zapisovat klidně někde jinde, ve vedlejší farnosti. Musí se na Porta Fontium zadat přímo jméno hledané obce. Už se mi také stalo, že vyjela jiná matrika.