Smolík

[kolsi]

Právě že jinde to není, prošel už jsem všechny okolní farnosti a nic. Pouze ty záznamy před r. 1688 v Kralovicích a Kožlanech. Mezi léty 1688-1784 je mrtvo. Ale stejně bych nechápal, když f.ú. Kozojedy existuje už od r.1651, proč by tam např. nechali pokřtít dítě, a pak se táhli někam dalších 10 km, aby ho tam nechali zapsat. Stejný případ pak f.ú. Dolní Bělá, kde je mezi 1683 - 1724 mezera a jábych potřeboval 1693... Ještě mě napadlo, co zkusit pohledat archivy tehdejších majitelů panství, nemohli by mít i nějaké archivy v zahraničí?

Ještě jsem při listování matrikami narazil na jednu věc. Asi jste to už prověřoval, třeba je to blbost, ale pro jistotu... v r.1721 se v Hřešihlavech vdává dcera vašeho Adalberta Smolíka. O několik let později v Hřešihlavech umírá Magdalena, žena Adalberta Smoly a o dalších pár let umírá i Adalbert Smola. V Malých Lohovících se pak ve stejnou dobu narodí dítě Matějovi Smolíkovi a matce Dorotě. O pár měsíců dříve si v Prašno-újezdě bere Matěj Smola za ženu Dorotu Auředníkovou. Příjmení svědků/kmotrů jsou v obou případech stejná. Co když vaší Smolící byli původně Smolové, které lze nalézt v Prašno-újezdě i dlouho před r.1700 ?

[Pavel.]

Ta panství byla malá (na rozdíl třeba od Zbiroha) a tak se asi toho z inventářů moc nezachovalo. Konkrétně u Hřešihlav je v Plzni materiál až od r.1740.
Co se týká zápisů v matrikách, pak je to těžké. Já jsem například našel 2 matriky, konkrétně Smečno 01 (1664 - 1722) a Smečno 21 (1669 - 1721). V obou byla zapsána různýma rukama tatáž svatba. Nebo dvojčata, pokřtěná asi 6 neděl po sobě. Nebo dva zápisy o tomtéž, jenom mírně se lišící, atd.

Ono klidně mohlo být možné, že dítě bylo tak slaboučké, že muselo být honem pokřtěno, aby nezemřelo jako nekřtěňátko. Pak se přece jen sebralo a bylo možno je zapsat. Velebník třeba marodil, nebo kantor, který to psal, na to zapomněl a tak bylo zapsáno do jiné matriky později, protože si na to někdo vzpomněl, ale zrovna byl na jiné faře..... kdo ví.

Já o Smolech vím. Na prvního jsem narazil ve Skryjích, to je trochu severovýchodněji. Nebylo jich moc, ale drželi se v této oblasti velice dlouho. Dokonce i v Prašném Újezdě žili jak Smolíkové, tak Smolové společně. Je pravda, že může jít o podobný problém jako Smolík/Šmolík, ale jsou zde i Somolykové, Smolekové, Smolkové, je tu zvláštní skupina Smolíků ve Studené, kteří zde žijí dodnes, ale já je zatím neumím spojit. A ještě několik dalších, bůhví odkud. Jenom ta skupina, počínající Janem Smolíkem (nalezen v úplně jiné matrice) a nejspíše jeho bratrem Adalbertem/Vojtěchem z Hřešihlav, Lohovic, Lohoviček, také Terešova a nakonec etablovaná v Prašném Újezdu je kompaktní. Mám o nich všechno, co se snad dá zjistit. Jenom ta "díra" mi dělá potíže.

Pro zajímavost - Hřešihlavské panství patřilo jedné z větví Běšínů z Běšin, ti je cca r. 1706 prodali (?) Barbům z Waxensteinu. Ti následně odprodali Terešov Miseronimu. Další generace Barbů prodala někdy v r. 1724 nebo 1734 panství Rummerskirchenům. Ti kolem r. 1738 oddělili Prašný Újezd a prodali jej Štampachům.

Barbové jsou stará chorvatská šlechta, byli významní, vzešel z nich i jeden papež. U těch by se snad něco dalo najít. Ale informace, a to jsem si dal tu práci, jsou strašně nekonzistentní.

V uvedených oblastech bylo málo lidí, takže sňatky osob stejných příjmení nebyly vzácné. Také se v XIX. stol. oženil Šimon Smolík s Marií Auředníkovou, mám i sňatek Smolíková - Smola.

A to nemluvím i o tom, že v r. 1720 sem byl převeden Kryštof Smolík z Nahošic u Horšovského Týna a založil tu rodinu...

Ta časová "díra" v této oblasti daleko široko, je zvláštní. Pozeptal jsem se p. Hnízdila z ČGHS, který je na tuto oblast odborníkem. Snad mi k tomu něco řekne.

[kolsi]

Jenom pro informaci - další výskyt jména Smolik v 18.stol. jsem nalezl v obci Zbraslav (f.ú. Manětín). Nejdříve párkrát zápis Jakub Smolik, pak v jednom případě bylo ke jménu dopsáno "ch" a od cca 1740 je tam už jenom Schmolik.

[Pavel.]

Děkuji. Manětín je trochu daleko od mého "výskytiště", nicméně, zvláště pokud tato obec byla, dejme tomu, koncem XVI. stol. v držení některé z linií Štampachů, pak by to bylo velmi zajímavé. Ostatně Smolíkové byli dost pohybliví, zvláště v onom XVI. stol., takže tento nález i tak nepostrádá jisté zajímavosti a povedu jej v patrnosti. Jinak ono "ch", vedoucí ke jménu Schmolik a později určitě ke Šmolík, je typickým případem komolení tohoto jména, obzvláště německy mluvícími velebníky a úředníky, jako je tomu speciálně na Rokycansku.

Pan Hnízdil se zatím neozval.

[Pavel.]

Podchycenou ji mám. Já jsem to pochopil tak, že poté, co dostala milost (a byla propuštěna na svobodu), se v souvislosti se svým propuštěním už venku "spustila". Jinak, byla odsouzena k výprasku - "měčen" či "mečen" znamenalo výprask... "i kdož gest palicemi méčen...". Ale asi byla spíš z Mšece/Muncifaj, která spadala v té době pod soudní pravomoc Lánskou

Jinak nemohu vyloučit, že patřila mezi potomky - asi v 5 generaci - hrnčíře a měšťana rakovnického, Víta Smolíka, narozeného odhadem kolem r. 1580. Je jako první uveden v matrice Rakovník 01a u příležitosti křtu jeho asi dcery (záznam je nepořádně psaný a to slovo na konci řádky by spíše mohlo být "pokřtěna" než "pokřtěn". Historie těchto rakovnických Smolíků mi připadá dost zajímavá. Ale to by tu zabralo dost místa. Nemohu je zatím připojit k mým přímým předkům.

[Dawid]

Já Vám tady doplním: Ta rodina slov na "měč-", označující výprask, opravdu existovala, nicméně termín "odsoudit k meči" pro tresty na těle také. A v té souvislosti bych připomenul, že bylo zakázané popravit těhotnou nebo rodičku kojence - takže rychlé otěhotnění bylo jedna z neřídce praktikovaných cest, jak mohla žena uniknout vlastní popravě.

[Pavel.]

Děkuji Vám všem za zájem. Rád bych připojil, že oblast, o kterou se zajímáte/me, byla těžce poškozená 30letou válkou. U Rakovníka proběhla snad jedna z prvních bitev, které byly předehrou k Bílé hoře. Co se týče uvedených Smolíků, pak jsem došel k názoru, že museli někdy kolem r. 1623 opustit Rakovník a utéci směrem na Lány, Mšec, Smečno, Nové Strašecí.... Do Rakovníka se už asi nikdy nevrátili (až ve XX. stol.). Vít byl hrnčíř a v uvedené oblasti se po 1 - 3 generacích objevovali Smolíkové cihláři (vedle zemědělských profesí). Jeden cihlář (a kostelník) Nikodem (nar. 1648) se objevil se ženou a dítětem kolem r. 1679 v Chříči - severně od Zbiroha a založil tam početnou rodinu. Jeho přítomnost se kromě jiného kryje i s přítomností toho prožluklého Adalberta/Vojtěcha kousek odtamtud....

[kolsi]

Další záznamy osob s příjmením Smolik před r. 1700 jsem nalezl v matrikách fú Staňkov (z Plzně směrem na Domažlice).

[Pavel.]

Ten Staňkov je zajímavý. Vedu jej v patrnosti. Nedaleko odtamtud, spíše ke Klatovům, se po r. 1700 také objevili Smolíkové, přišedší z panství Tejnickýho, jak velebník u všech matričních zápisů neopomněl poznamenat.

Jinak, já jsem poté, co jsem (prozatím) uzavřel jednu část svého úsilí, čítající asi 2600 stran (kdo to má pořád nosit v hlavě), dospěl k zoufalému pokusu lokalizovat Smolíky v Čechách mezi léty 1650 a 1730. Tak na tom teď pomalu pracuji.

[kolsi]

Ještě jsem při listování matrikami narazil na jednu věc. Asi jste to už prověřoval, třeba je to blbost, ale pro jistotu... v r.1721 se v Hřešihlavech vdává dcera vašeho Adalberta Smolíka. O několik let později v Hřešihlavech umírá Magdalena, žena Adalberta Smoly a o dalších pár let umírá i Adalbert Smola. V Malých Lohovících se pak ve stejnou dobu narodí dítě Matějovi Smolíkovi a matce Dorotě. O pár měsíců dříve si v Prašno-újezdě bere Matěj Smola za ženu Dorotu Auředníkovou. Příjmení svědků/kmotrů jsou v obou případech stejná. Co když vaší Smolící byli původně Smolové, které lze nalézt v Prašno-újezdě i dlouho před r.1700 ?

Musím se vás zeptat na názor. Při pátrání v této oblasti jsem v jedné větvi došel k Matějovi Auředníkovi s jeho manželkou Dorotou. V roce 1722 se jim v Lohovičkách narodil narodil syn Jan a v letech minulých už o něm není ani zmínka. Přesto ve mě něco evokuje, že výše zmíněný Matěj Smola, který si vzal Dorotu Auředníkovou v r. 1717, je právě můj hledaný Matěj Auředník. U něj je totiž situace přesně opačná - svatba, narození dcera Matěje Smolíka v Lohovičkách v r. 1721 a dále o něm už ani slovo. Nemám možnost nahlédnout do pozemkových knih, ale v jiných oblastech je tento jev velmi častý: muž nastoupí na grunt po otci své manželky a přijme i jeho příjmení.

Při pročítání matrik Drahoňův Újezd a Radnice mám stále ten pocit, že Smolíkové byli skutečně původně Smolové. Např. uvedený Matěj jednou zapsán jako Smolík, jednou jako Smola. Stejně tak Jakub Smolík, jindy Jakub Smola. Jména kmotrů často stejná. Dokonce v jednou případě uvedena jako kmotra Kateřina Smolová z Hřešihlav. V Hřešihlavech je před r. 1700 uváděn šafář Jan Smola a ve Lhotě a Prašném Újezdě ve stejné době Adalbert/Vojtěch Smola (což může být právě váš Vojtěch Smolík z Hřešihlav). Dokonce se zdá, že k všem Smolíkům uvedených cca po r. 1720/30 lze zpětně dohledat narození dětí Pavlovi Smolovi v Prašném Újezdě. A v r. 1668 se zde narodil Vojtěch, syn Pavla Smolaře. Těch podobností/shod je tam docela hodně. Zkuste tuto variantu také zvážit, abyste se nakonec nehonil za neexistujícím Vojtěchem Smolíkem