https://www.law.muni.cz/sborniky/dny_pr ... _Lenka.pdfPoručník byl ustanovován nezletilým (osobám mladším 21 let), pokud
nebyly v otcovské moci. Ustanovoval ho soud, způsoby výběru vhodného
poručníka jsou podobné těm současným, s tím rozdílem, že poručníkem
mohla být ustanovena i manželská (!) matka, protože tato jinak nebyla
nositelem otcovské moci.
Nevím, kdo je manželská matka
))
Chci se zeptat, zda víš něco o životě matky Justýny. V případě mé Emilie (tety MIleny) - nemanželské- byl poručník ustanoven až po smrti matky, předpokládám tedy, že do smrti matky byla poručníkem právě ona. Byla obchodnicí na malém městě.
Tak zvaný spoluporučník
musel být ustaven vždy, když poručníkem byla ustanovena žena – ‚Soud má
ženě, která byla ustanovena poručnicí, přidati nějakého muže jako
spoluporučníka‘.
O tom, jak tohle ustanovení fungovalo u mé Emilie nevím naprosto nic.
Jen chci podotknout, že v r. 1917 bylo Justýně skoro 14 roků, není možné, že šla už někam do služby?
Nedávno jsem psala o tom, že existoval zavedený postup, kdy úřady osiřelé děti svěřovaly k výchově na vesnice, byl to zavedený postup, jak města řešila otázku sirotků. (Ne vždy je dávali do sirotčince, kde byly pro zřizovatele náklady vyšší, než odměna, kterou dostávala vesnická rodina... Stejně tak ve městech fungovaly rodiny, kam se takové děti odkládaly.
Jestli se nemýlím, něco takového měla v příspěvcích Kokosová Kulička v Opavě.
Z
edit - teď jsem ještě narazila na :
https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle ... sequence=1V průběhu 1. světové války došlo k novelizaci rodinného práva. Zasloužily
se o ni dvě novely – císařský patent č. 276/1914 ř.z. a císařský patent č. 69/1916
ř.z. „Jejich cílem bylo podpořit alimentační práva dětí, usnadnit osvojování dětí
osobami lépe finančně situovanými než byli vlastní rodiče a od základu změnit
pojetí poručenství.
