Potomci Norberta Fabiána Čapka - Praha

[Kirvin]

Hledám potomky

Norberta Fabiána Čapka
*3. 6. 1870 Radomyšl
+ 30. 10. 1942 KT Dachau

1. manželka:

Helena Livia Klinger
* 14. 4. 1874 Lohma (Sasko)
+ 22. 6. 1906 Brno
odd. 26. 2. 1895 Lohma (Sasko)

Potomci:

Jaroslav Norbert, nar. 5. 2. 1896 Niederplanitz, Sasko - další osudy neznámy
Jan Eduard, nar. 7. 8. 1897 Niederplanitz, Sasko, m. Marie Štainová, nar. 14. 2. 1909 Karlín, odd. 11. 12. 1926 v Praze, děti Radoš, nar. 1929, Jitřenka 1931 - pravděpodobně bydleli v Praze - bližší adresa nezjištěna
Míla, nar. 21. 11. 1901 v Brně, provdána Frydrichová - další nezjištěno
Lilie, nar. 28. 9. 1900 v Brně, prod. za Marka, příslušná později do Prahy, více nezjištěno
Viktor Anian, nar. 7. 7. 1904 Brno, man. Františka Ohlídalová, nar. 20. 9. 1906, odd. 25. 7. 1931 v Praze, dcera Věra Zora nar. 1932 v Praze


2. manželka
Marie Zrůstová
* 21. 5. 1875 Pustá Rybná
+ 16. 2. 1917 Newark USA
odd. 9. 9. 1906 Brno

Potomci:

Gabriela Marie, nar. 24. 9. 1907 v Brně, provdaná Friedlová 31. 5. 1930 - více nezjištěno;
Jeroným, nar. 22. 2. 1909 v Brně, mechanik - pracoval ve světě - Německo, Madrid atd., kol. roku 1937 bydliště Zlín, později policejní asistent v Teplicích - Šanově, m. Eliška Podlahová, nar. 7. 3. 1923 Radiševec u Žatce, odd. 7. 7. 1945 v Praze, dc. Jindřiška nar. 1946 - bydleli v Teplicích a později snad v Praze
Ljuba Zora, nar. 5. 1. 1913 v Brně, za okupace vězněna o sňatku či potomcích se mi nepodařilo nic zjistit, žila v Praze,

3. manželka

Mája Veronika Oktávcová,
* 8. 4. 1888 Chomutov
+ 1. 12. 1966 Ben Lomondo USA
odd. 23. 6. 1917 USA

syn Lubor, nar. 8. 5. 1918 Newark, USA - nic bližšího nezjištěno.

Informace sbírám pro připravovanou monografii o N. F. Čapkovi. Díky za jakoukoli odezvu, která mi přiblíží život samotného NFČ nebo některého z jeho potomků. Případně díky i za jakékoli doklady či vzpomínky od lidí, kteří se s NFČ v minulosti setkali - zejména to budou členové náboženské společnosti čs. unitářů (nejen o NFČ, ale i o unitářství v ČSR v minulosti obecně), kterou NFČ v ČSR založil a kterou do své smrti vedl.

[Pavel Kraus]

Vážený pane, Velmi oceňuji Vaše snažení vydat monografii o zakladateli unitářského hnutí v naší zemi N.F.Čapkovi. Přeji Vám abyste práci dotáhll do zdárného konce, protože N.F.Č. si takovou pozornost opravdu zaslouží. Měl neuvěřitelných 12 dětí a tři manželky a přátelil se s předními osobnostmi u nás i v Americe. Měl ohromné charizma a já osobně se domnívám, že byl senzibil a fenomenálně uměl osovit lidi a komunikovat s nima. Měl v sobě kus geniality podobně jako dva naši přední spisovatelé bratři Čapkové - zřejmě s tím jménem je spojen nějaký boží dar.
Já jsem členem ČGHS a v současné době pracuji na zkompletování rodokmenu N.F.Čapka. Děláme teda celkem podobnou práci. Moje ambice je ale menší - já se zabývám rodinou jenom z hlediska genealogického a k tomu o každém synovi, vnukovi a pravnukovi poznamenám tak asi pět vět. Bude to rodokmen + stručná rodinná kronika. Chtěl bych ten rodokmen nejprve publikovat v našem časopise genealogické a heraldické společnosti. Nevím jak Vy časově plánujete dokončit monografii ale mne to bude ještě nejmíň půl roku trvat. Používám přitom metodu osobního kontaktu. Jednotlivé členy rodiny navštívím a vyfotím je a podle možností vyzpovídám, a tak se postupně dostávám od jednoho k druhému. Nejde to moc rychle jak to jistě sám znáte. Spěch není dobrý rádce - důležité je navodit přátelský nebo raději kamarádský vztah a pak jde všechno líp. Ohromným mým štěstím přitom je okolnost že jsem před 15 lety koupil na chovatelské farmě v Praze-Bráníku jednu kóji pro chov slepic, králíků a holubů. Prodávající byl celkem sedlácký strejc a ani ve snu mne nenapadlo, že je to akademický architekt, že projektoval Štrosmajerův sál na Pražském Hradě a že je architektem stavební části Domu dětí na Hradě a že pracoval na rekonstrukci Národního divadla a na rekonstrikci chebského divadla a mohl bych pokračovat ještě deset řádků o jeho realizacích. Až teprve po 15 letech z něj náhodně vylezlo, že je vnukem N.F.Čapka. Jeho křesní jméno je Radoš. Bohužel už je mu 84 roků a velká škoda, že jsem ho nepoznal lépe dřív, dokud byl víc při síle. Nemám už moc času a proto se snažím pracovat rychle jak to jde. Je to samozřejmě velký rozdíl, když přijde k někomu neznámý genealog a vědátor a nebo když přijde člen rodiny bratranec nebo švagr. Mám teda velkou pomoc od pánaboha pro svoji práci. Naštěstí Radoše to taky baví a tak práce postupuje celkem obstojně dopředu. Komplikací je, že půlka rodiny je v Americe, no ale naštěstí každý člen rodiny ví něco a já se pokouším tu mozajku složit dohromady. Máme přímý všestranný kontakt, no ale i když bych nejraději otravoval jednou otázkou po druhé, tak musím postupovat pomalu, slušně, korektně, nedá se to urychlit, protože kdyby se ta ochota jednou zasekla, tak je potom takový zdroj ztracen a to nemohu riskovat. Raději jdu dopředu pomaleji, ale jistě a bezpečně, než letět jako vítr a někde se zaseknout. No zkrátka jde to pomalu. Ale máme přímý kontakt, oni samozřejmě Radoše znají - jako děti spolu jezdili na chatu, stýkali se a mají se stále rádi i když se desítky let neviděli, ze setkání mají očividnou radost. No a tak snad se mi podaří nakonec všechny potřebné informace posbírat a připravit k publikaci. Mně to baví moc, už jenom proto, že Radoš je můj kamarád.
Pokud byste chtěl, abych Vám poslal korekce k Vašemu rodokmenu (ale je perfektní !!) tak bych zase já měl prosbu. Přál bych si, abyste ve své knize našel stránku, na kterou by se vešla Radošova fotografie (vnuka NFČ) a několik vět o jeho zásluhách pro naši zem. Myslím, že si to pro svoji velkou skromnost a za své celoživotní pracovní výsledky zaslouží. Snad by stačilo i půl stránky. Jestli mi pošlete svoji e-majlovou adresu a dáte mi ten slib, že nezapomenete ve své knize na Radoše, tak Vám pošlu jeho fotku a ty základní opravy. Zatím se mějte pěkně a těším se, že se mi ozvete kraus.pav@tiscali.cz