Příjmení Engerer kdekoliv v ČR

[Mistr Jan]

Zdravím,

hledám všechny s vazbou na příjmení Engerer (nebo teoreticky Enger, Egerer) - po ose České Budějovice, Beroun, Zbraslav, Praha. Obě příjmení jsou velmi řídce zastoupena a věřím, že všichni Engererovi mají společného předka Jana Engerera (o němž jsem již psal zde: viewtopic.php?f=10&t=52673), případně jeho syna Karla, uvážíme-li nejistotu Janova otcovství.

Sem přikládám veškeré své poznatky o rodě.

- Jan Engerer, cca 1788-1816 České Budějovice - nemohu dohledat narození
ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤv různých zdrojích: Bankal Aufseher, Thabak Aufseher, výběrčí kamerálního cla; z Budějovic, z České Kamenice, z Prahy
ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1814 v Bechyni s Marií Krajícovou - její osudy po svatbě neznám
ㅤㅤ↳ Karel Engerer, 1814-1874 - narozen mimo manželství v Bechyni, legitimizován o 15 dní později, nedohledal jsem další sourozence
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤ1840-cca 1850 Aufseher při akcízu/berní daně v Berouně; cca 1850-alespoň 1860 diurnista c. k. berního úřadu - dle popisního archu cukrář
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1840 v Berouně s Kateřinou Koubíkovou
ㅤㅤㅤㅤ↳ Karel Engerer, 1840-1841 Beroun
ㅤㅤㅤㅤ|
ㅤㅤㅤㅤ↳ Aloisie Marie Engererová, 1842-1898 Beroun, Praha-Zbraslav; švadlena - nevdala se
ㅤㅤㅤㅤ|
ㅤㅤㅤㅤ↳ Eulalie Palatina Engererová, *1844 Beroun - 1898 vyzvednut křestní list
ㅤㅤㅤㅤ|
ㅤㅤㅤㅤ↳ Bohumil Václav Engerer, *1846 Beroun, Praha; cukrář, popisní arch
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1869 údajně v Hradešíně s Filipou Homolkovou
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Jaroslav Engerer, 1871-1934 Kolín; montér/zřízenec elektr. podniků (pak penzista)
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1895 v Plzni s Marií Chottovou (1875-1952 Cheb)
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Marie Engererová, *1901 Plzeň + Francie (po rozvodu?)
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤoo1919 v Plzni s Karlem Červeným (rozluka 1936)
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Josef Engerer, *1903 Plzeň; zámečník
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤoo<1927 s Annou
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Anna Engererová, *1905 Plzeň
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤoo1923 v Plzni s Jaroslavem Souhradou
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Karel Engerer, 1907-1911 Plzeň
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Vilma Engererová, *1911 Plzeň; švadlena, narození dle ohlašovacího lístku pro podnájemníky
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Marie Aloisie Engererová, 1872-1873 Kolín
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Karel Josef Engerer, 1874-<1883 Kolín
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Josef Bohumil Engerer, *1876 Jihlava
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Anna Serafina Engererová, *1878 Pardubice
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ František Josef Engerer, *1880 Svoboda nad Úpou
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Karel Ludvík Engerer, 1883-1933 Praha-Smíchov, Plzeň-Lobzy; dělník, úmrtí dle ohlašovacího lístku pro nájemníky
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1910 v Radovesicích u Mostu s Františkou Dufkovou (záznam jen v indexu)
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Bohumil Engerer, *1907 Chudeřice, Plzeň-Lobzy - podle MH: odčítač, obuvník; měl ženu Františku a dceru Zlatušku provd. Fekelovou (*1934 Plavy)
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Karel Engerer, *1915 Plzeň-Lobzy, Plavy; mechanik, narození dle ohlašovacího lístku pro nájemníky
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Bohumil Otto Engerer, *1886 Plzeň
ㅤㅤㅤㅤ|
ㅤㅤㅤㅤ↳ Anna Engererová, 1849-1908 Praha-Smíchov
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1877 na Smíchově s Františkem Trávníčkem (vlastnili dva domy ve Vltavské ulici; měli spolu asi 10 dětí, ale přežil jen nejmladší Václav (*1894))
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Václav Trávníček, 1894-1971 Praha-Smíchov, Orlová, Přerov, Vlaštovičky u Opavy
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1924 ve Vlaštovičkách u Opavy s Ludmilou Kubesovou
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤ↳ Václav Trávníček, 1924-2010 Vlaštovičky u Opavy, Praha; anesteziolog v ÚVN Praha - můj praděda
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤ↳ Jiří Trávníček, 1925-1973 Vlaštovičky u Opavy, Brno; houslista
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤ↳ František Trávníček, 1927-2010 Vlaštovičky u Opavy
ㅤㅤㅤㅤ|
ㅤㅤㅤㅤ↳ Karel Engerer, *1852 Praha-Zbraslav; cukrář, obchodník
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo kdy? s Barborou Smrčkovou z Nepomuku
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Matylda Engererová, *1877 Praha-Zbraslav
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Václav Engerer, *1880 Praha-Zbraslav
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Aloisie Engererová, *1882 Praha-Zbraslav
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1910 na Zbraslavi s Karlem Součkem
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ mrtvě narozená dívka 1885-1885 Praha-Zbraslav
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Vojtěch Engerer, 1888-1890 Praha-Zbraslav
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Josefa Gabriela Engererová, *1894 Praha-Zbraslav
ㅤㅤㅤㅤ|
ㅤㅤㅤㅤ↳ Jan Jaroslav Engerer, 1855-1899 Praha-Strahov, Praha-Žižkov; kupec, popisní arch
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1883 na Zbraslavi s Alžbětou Nožičkovou
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Jaroslav Josef Engerer, 1884-1884 Praha-Strahov
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Milada Barbora Engererová, 1885-1943 úmrtí podle shody na MH
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1905 v Holešovicích s Václavem Chroustem - měli spolu tři syny: Václava (*1905), Josefa (1907-1981) a Miroslava (1910-1957)
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Karel Josef Engerer, *1886 Praha-Strahov, Praha-Holešovice; císařsko-královský strážník, dle popisního archu obchodní příručí
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤoo1915 v Holešovicích s Boženou Srbovou
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Milada Alžběta Engererová, 1916-1918 Praha-Holešovice
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Božena Zdeňka Engererová, *1916 Praha-Holešovice; úřednice železářského obchodu
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1940 v Holešovicích s Arnoldem Augustem Marie Kindermannem
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Hedvika Apolonie Alžběta Engererová, 1886-1891 Praha-Strahov
ㅤㅤㅤㅤ|
ㅤㅤㅤㅤ↳ Emanuel Engerer, *1857 Praha-Zbraslav; cukrář
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1890 na Zbraslavi s Marií Špačkovou
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Anna Milada Engererová, 1895-1896 Praha-Zbraslav
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Marie Anna Engererová, *1897 Praha-Zbraslav
ㅤㅤㅤㅤ|ㅤㅤ↳ Václav Engerer, 1900-1901 Praha-Zbraslav
ㅤㅤㅤㅤ|
ㅤㅤㅤㅤ↳ Ludvík Otto Engerer, *1860 Praha-Zbraslav, Strahov, Malá Strana; obchodník, kupec sluha u c. k. místodržitelství - popisní arch
ㅤㅤㅤㅤㅤ ㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1882 na Zbraslavi s Františkou Johnovou (legit. Veselou)
ㅤㅤㅤㅤ ㅤㅤ↳ Jaroslav Engerer, 1884-1954 Praha-Strahov, Libeň; mistr kartáčník
ㅤㅤㅤㅤㅤ ㅤ|ㅤㅤㅤㅤㅤㅤoo1908 v Libni s Antonií Bumbovou
ㅤㅤㅤㅤ ㅤㅤ↳ Bohumil Engerer, 1886-1888 Praha-Strahov
ㅤㅤㅤㅤ ㅤㅤ↳ František Ludvík Engerer, 1893 Praha-Malá Strana; hudebník
ㅤㅤㅤㅤㅤ ㅤㅤㅤㅤㅤㅤ ㅤoo1920 na Smíchově s Albínou Strnadovou

Zde odkaz na moje MH: https://www.myheritage.cz/site-family-t ... ID=1500413

Díky za případnou pomoc.

S pozdravem
Jan

[Zora]

Jak zním Tvoji pečlivost, tak je mně jasné, žes prohledal vše, co se dalo i nedalo.
Jen upozorňuji na možnost - území Vitorazska .

Tady jsem už jednou cosi dohledávala
viewtopic.php?f=3&t=36908&p=169370&hilit=vitorazk%2A#p169370

Zkus se podívat na wiki, je tam popis, kudy vedla dříve hranice, než se kus rakouského území připojil k Československu.

Píšu to proto, že z Českých Budějovic to není zas tak daleko.
Jen si uvědomuji, že jsem na Třeboni opravdu velmi složitě hledala možné matriky pro původní rakouské obce... Ale matně si pamatuji, že ty matriky jsou v Česku, ne v Rakousku...

V Rakousku jsem našla svatbu s příjmením Engerer v obci Kottes v roce 1740 na genteamu.

Je to samozřejmě jen a jen možnost, nápad.
Z

[Mistr Jan]

Díky za nápad! Ono je to příjmení Engerer dost německy znějící, takže třeba na MH jsou tucty shod s lidmi z Německa nebo právě Rakouska. To by bylo dost v kontrastu s celou mou genealogií, protože nemám jediného předka ze zahraničí
Nevím, jestli si vybavuješ na ono vlákno s dohlížečem při tabáku. On je pro mě ten Jan, kromě povolání, opředen další záhadou – a to sice faktem, jak moc se liší místa jeho původu psaná u jeho vnoučat. U svatby syna Karla a prvních dětí je údajně z České Kamenice, poté prý z Českých Budějovic – a nakonec po Karlově přesunu na Zbraslav ho začali uvádět jako "výběrčího kamerálního cla na odpočinku v Praze". Zemřel velice mladý (28 let), mohl stihnout objet všechny tyto lokace? A propos, jak mohl odpočívat v Praze, když zemřel již před více než 30 lety v Budějovicích?
Já k němu bohužel mám strašně málo informací, vypadá to, že se do matriky při narození syna a následné svatbě zapsal jaksi sám , protože to písmo je jiné než zbytek matriky.
J.

[Zora]

na to vlákno si pamatuji...
--------
Kouknu na to zítra ještě jednou, určitě se podívá i Zeter, jak ho znám
----------
Obce u otce v zápisech vnoučat.
Jak to tak chápu, Jan zemřel dříve, než se dožil vnoučat...

Je to sice málo pravděpodobné, ale snad mohl být na odpočinku z důvodu nemoci, i tedy v běžném věku... to nevím, zkusím se po tom podívat...

Nedávno jsem hledala Kalinu, pomáhal jsi mně to číst, byl to kantor a u něj bylo míst narození také více, sice byl třeba při sčítání naživu, ale místo narození bylo několikrát přepisováno... Zřejmě to hlásili potomci a ti moc nic nevěděli...
----------

Chtěla jsem se podívat na zápis úmrtí Jana +1816, ale ten odkaz z MH mně tedy nefunguje. když tak mně ho pošli...
Trochu teorií...
Víš s jistotou, že se vdova po úmrtí manžela podruhé nevdala? Ty na MH nemáš její úmrtí. Vnoučata se rodila koncem 40. let, mohlo se stát, že by si jako "dědečka" pamatovala jiného muže - snad dalšího manžela babičky a (některé) údaje by se mohly vztahovat nesprávně k jeho osobě přece jen je tam rozdíl cca 50 let...

Když Jan zemřel, byly Karlovi cca 2 roky, i on mohl za otce považovat někoho jiného...
Ten neznámý mohl mít stejné povolání jako zemřelý Jan.

Z

[Mistr Jan]

Mockrát díky.
Zápis o úmrtí Jana: https://digi.ceskearchivy.cz/2808/307/1146/1017/89/0 - zemřel na horkou nemoc (Hitzige Krankheit). Ono tam právě nic jiného než povolání a bydliště (místo pobytu) není, bohužel...
S tou teorií, že by uváděli lokaci "jiného" dědečka jsem nepracoval... Zajímavé. Bohužel nevím, zda se Marie, vdova po Janovi, znovu neprovdala. Koukal jsem se do Bechyně, pár let po úmrtí Jana. Ale víc jsem to nezkoumal. Zkusím se po něm podívat.
J

[Zora]

Vdova po Janovi se nějak musela živit... Nejčastěji to ženy řešily dalším sňatkem...
Vždycky, když hledám úmrtí ovdovělé ženy, myslím i na to, že se provdala a mohla zemřít po jiným příjmením...

ještě popřemýšlím...

Z

[zeter]

Nic konkrétního k tomu teda nemám, ale přece jenom - je to doba napoleonských válek a nedlouho po rakouském státním bankrotu (1811), takže bych se různým zmatkům nedivil. A ta mobilita mi celkem sedí k tomu nemanželskému dítěti a následné svatbě

[Zora]

Kde se měnilo nebo našlo odlišné příjmení matky Jana
Kreuzová Krajicová ?

Znáš historii čísla domu č. 311 v Českých Budějovicích?
edit - kde ten dům vlastně stál, když se dívám na okolní zápis v knize úmrtí, tak je u čísel napsáno Stadt, pak další označení, která nepřečtu, ale u některých a právě i u 311 je to místo proškrtnuté. Zkus popřemýšlet, proč je tam ten škrtanec...

Víš, kde rodina v době úmrtí Jana skutečně bydlela?
Víš, kde přesně Jan pracoval? U úmrtí je napsáno snad Banka... Byla v Českých Budějovicích banka v roce 1816?

Pokud byl Jan zaměstnaný jako dohližitel, nemusel nutně bydlet s rodinou, ale dojížděl za ní někam, třeba obec v blízkosti Č. B. ..., naopak, velice pravděpodobně rodina sdílela společné obydlí, nebo jak to napsat, nezdá se mně, že by matka bydlela se synem v Bechyni a on pracoval v Č. B.

Navíc, on nezemřel na nějakou vleklou chorobu, třeba tuberkulozu, ale více méně náhle, pravděpodobně na tyfus... MOhl být i vzhledem k nemoci izolovaný, nemohl se vrátit do normálního bydliště...

Někde se klidně mohlo narodit i další již manželské dítě... mimochodem...

Trošku to připomíná situaci K.H. Máchy, narodilo se mu dítě, ihned plánoval, že si rodinu přestěhuje do Litoměřic, nečekaně zemřel na horkou nemoc.

Já si vlastně moc neuvědomuji nějakou manž. dvojici, která by bydlela odděleně. Přes týden samozřejmě, nebo u zedníků, kteří v teple chodili za prací a vlastně "nebydleli" nikde, u námezdních dělníků, nebo zemědělců... ale u úředníků, sluhů na úřadech, to fakt ne...
Muži v té době mohli chodit na jídlo do hostince, ale někdo jim musel prát, žehlit a u ženatého muže si jen těžko představím, že by za to někomu platil...

Vyloučit se to oddělené bydlení ale samozřejmě nedá... Spíš to ber, že přemýšlím nahlas.

Z
edit - v textu u domu č. 311

[Zora]

Zkus se podívat na svatbu vdovy i do České Kamenice, teoreticky tam rodina mohla bydlet a Jan byl v době úmrtí někde za pracovními povinnostmi...

Cucám z prstu, ale raději píšu vše, co mě napadne. Z

[Mistr Jan]

Příjmení bylo originálně Krajíc, tak jsou psáni i v BR. Teprve s koncem latinských matrik a humanistického písma a s nástupem kurentu (byť v češtině, ale asi pod vlivem němčiny) se přešlo na tvar Creutz/Kreutz/Kreuz. Tedy 80. resp. 90. léta 18. století. Po roce 1815 zase vídám tvar Krajíc, jako předtím. Marii se narodil Karel r. 1814 jako Kreutzové, její otec zemřel r. 1820 jako Gabriel Krajíc.

Karel se narodil v Bechyni 49, to je dům, ve kterém bydlela rodina Krajíců po několik generací. Takže u matky. Dál bohužel nevím, jak to měli s bydlením. Myslím si, že Jan se dostal do Bechyně v souvislosti se svým povoláním dozoru při tabáku, pak po svatbě možná získal příležitost odjet do ČB – a samozřejmě největší smysl by dávalo, že tam odjel s manželkou a synem.

Věřím, že přeškrtnutí lokace jen znamenalo "totéž" – tedy u Jana to znamená město. Číslo 311, kde zemřel, bylo podle indikační skici stavení, které stojí v dnešní Kanovnické ulici pod čp. 404. Nepůsobí to na mě jako kdovíjak důležitý dům; nebyl to ani žádný špitál, kde se byl třeba Jan mohl léčit. Co se tabáku v ČB týče, tak roku 1871 zde byla založena továrna na tabák, o které se dá ledacos dočíst (https://theses.cz/id/2zqovp/Bakalsk_prce_Matj_ehek.pdf), avšak to je více než 50 let po Janově úmrtí , do té doby o tabáku ve městě ani zmínka.
Ohledně banky: "B. od 19. století významně ovlivňovalo ekonomický vývoj města, zejm. průmyslu a obchodu. Nejstarší finanční institucí byla v Českých Budějovicích Městská spořitelna. Návrh na její zřízení vzešel od A. Lanny a starosty Českých Budějovic F. J. Klavíka na počátku 1854."
http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz ... nkovnictvi
Takže přímo v bance asi taky nepracoval.

Uvažuji teď spíš nad tím, že u pozdějších vnoučat narozených na Zbraslavi, byl, jak už jsem psal, uveden jako "výběrčí kamerálního cla". V encyklopedie o clu v ČB píšou: "Nový celní řád a tarif z 1752 v rámci tereziánských reforem určoval, že hlavní celní stanice v Českých Budějovicích má ve svém obvodu 16 filiálek a 7 dozorčích stanic; stanovil rovněž trasy komerčních silnic, po kterých se smělo přepravovat zboží přes hranice. Pro správu veškerých důchodků včetně cel byla v Českých Budějovicích 1833 zřízena okresní kamerální důchodková správa, od 1834 pod zkráceným označením okresní kamerální správa."
Číslo 311 bylo relativně blízko k hradbám – možná to mohla být jedna z těch dozorčích stanic, při východním vstupu do města? Mohl by tam pak dohlížet třeba nad vybranými penězi, což de facto jistý "bankál" byl.

Že by své povolání mezi lety 1814 a 1816 změnil (tabák x celní správa) bych se ani nedivil, on ten jeho syn Karel toho taky dost prostřídal... Viz mou zprávu výše.

1840-cca 1850 Aufseher při akcízu/berní daně v Berouně; cca 1850-alespoň 1860 diurnista c. k. berního úřadu - dle popisního archu cukrář

On ten akcíz a clo od sebe taky nemají tak daleko, Karel mohl jít tak trochu ve stopách otce.
Jen tam nezapadá ten cukrář – to spíš vypadá, že se do nového podnikání pustil Karel až na stará kolena na Zbraslavi za asistence synů – dva z nich pak v budoucnosti pracovali jako cukráři. Zatímco jeden zůstal nejspíš ve Zbraslavi (Emanuel), ten druhý (Bohumil), jak jsem včera večer zjistil, obrazil několik krajů – popořadě města Kolín, Jihlavu, Pardubice, Svobodu nad Úpou, na skok Prahu (Smíchov) a nakonec Plzeň.

Já mám jinak z hlediska záznamů dost velkou mezeru mezi narozením Karla r. 1814 v Bechyni (resp. úmrtím Jana v ČB r. 1816) a svatbou Karla r. 1840 v Berouně. V jaké souvislosti se Karel do Berouna dostal, jsem nezjistil. Při svatbě je psaný jako "bývalý Aufseher při akcízu", tak snad za prací. Faktem nicméně je, že se jeho prvorozený syn Karel ml. narodil (stejně jako Karel st. sám) několik (20) dní před svatbou. Třeba Karla st. přinutilo zůstat to malé dítě.

Sňatek vdovy jsem stále nenašel, ani v České Kamenici. Stále přemýšlím, kam tu Kamenici zařadit, asi by mi dávalo smysl dát ji chronologicky první – že do Bechyně přijel Jan odtamtud. No nevím

J.

[Zora]

Tu českobudějovickou encyklopedii jsem právě dočetla... žádná podstatná stopa... přesně jak píšeš...
Prošla jsem i Č. kamenici, nic podstatného mě do oka také nepadlo
http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=obckamc

[Zora]

Dívala jsem se i na historii židů v Č.B. zda některý z nich neměl něco jako bankovní dům, žádní tam až do r. 1848 nebyli - od 16. st., kdy došlo k jejich úřednímu vyhnání.-

....a Zbraslavi, byl, jak už jsem psal, uveden jako "výběrčí kamerálního cla". V encyklopedie o clu v ČB píšou: "Nový celní řád a tarif z 1752 v rámci tereziánských reforem určoval, že hlavní celní stanice v Českých Budějovicích má ve svém obvodu 16 filiálek a 7 dozorčích stanic......
Chtělo by to najít ty filiálky, případně dozorčí stanice...

Mohli bydlet i tam někde... to je vlastně jediná stopa, z doby těsně po přelomu století...


Pořád ovšem zůstává viset ve vzduchu ta Kamenice, tomu vůbec nerozumím.
Z

[L.V.]

Asi není Vaše oblast zájmu Plzeň, ale protože píšete, že Bohumil a Filipa asi neměly děti, tak možná ano...
Jaroslav? (Bohumil?) Engerer, manželka Filipa roz. Homolková

Ohlašovací lístek Jaroslav Engerer , 20.5.1871, otec Jaroslav?a matka Filipa roz Homolková (tu máte uváděnou jako manželku Bohumila), tak nevím, zda se jedná o chybu
https://www.portafontium.eu/iipimage/32 ... 1126&h=411

Ohlašovací lístek Karel Engerer, nar 28.1.1883 Zbraslav, rodiče Bohumil a Filipa
https://www.portafontium.eu/iipimage/32 ... 2215&h=810
L.

[Mistr Jan]

Super, díky! Určitě jsou to příbuzní, potomci Bohumila Engerera, cukráře narozeného 1846. Ano, skutečně měl děti, já předtím vycházel z toho, že v jeho popisním archu nejsou žádné děti uvedeny.
Za povoláním Bohumil procestoval většinu Čech, myslím, že jsem to výše psal. Zakončil to v Plzni. Tohle se hodí k dohledání jeho dětí a vnoučat. Později doplním do vlákna.

Edit: 4.2. 0:05 doplněno
J

[galulois]

Já dělala nedávno kamarádovi Egerera narozeného v Karlíně, ale byla tam později vazba na Studénku, Slavkov u Vyškova a ještě dále Slovensko a snad Maďarsko, co si pamatuju. Myslím příručí v rolnickém akciovém cukrovaru. Tak kdyby Vás to zajímalo, mohu to znovu vyhledat.