nathan píše:Mohu přispět příběhem své prababičky. Nemám přímo záznamy z matrik, ale mohu případně poslat nafocený policejní protokol a některé další materiály.
Pokud by to pro vás nebylo příliš osobní, tak by mě to určitě zajímalo. Žádný policejní protokol jsem v takovém případě ještě neviděl a kdoví, možná je někde dochovaný i nějaký protokol o mém prapradědovi. Prapraděda po sobě zanechal ženu a dvě mladé dcery, prababičku znám z jedné fotky, kde - i když byla ještě mladá (měla přes 40 let) - působí docela přísným dojmem. Po tátově smrti zřejmě s matkou a sestrou na ně nečekal žádný jednoduchý život a určitě by mě zajímalo o ní a její rodině více a moc rád si udělám obrázek, jaké střípky do celé mozaiky může zasadit policejní protokol.
Gringo píše:na tomto je zajimave, ze se zabil v predvecer Velke valky, ze by predtucha?
Když vidívám sebevraždy mladších mužů krátce před vypuknutím světové války, tak si říkávám, jestli se takovým činem nezachránili před hrůzným životem, který by je mohl čekat. Na mysli mám dobové záběry chudáků, kteří trpěli neléčitelnými stresovými poruchami a zbytek života dožívali na okraji společnosti coby vesničtí podivíni nebo v ústavech pro choromyslné. Jak už jsem tu někde ale dříve zmiňoval, za samotné války je sebevražd nezvykle málo. Paradoxně a pochopitelně je obrovský nárůst až po jejím konci. Paradoxně proto, že válka přece skončila, lidé přežili, čekaly na ně lepší zítřky... a pochopitelně proto, že na spoustu vojáků dolehly právě posttraumatické stresové poruchy, byli mrzáci, vraceli se do jiného světa, než který znali...