Zora: "Záměny matek bývaly kolem r. 1800 poměrně časté... "
Čím by se to dalo vysvětlit?
Chápala bych nějakého zmateného či nedůsledného faráře v nějaké farnosti. Ale pokud by to byl častý jev v určitém období na více místech... Mohlo by to být těmi novými sňatky, že se prostě dětem začalo (podle nějakého psaného/nepsaného pravidla) říkat příjmením po novém (adoptivním) otci?
Ženy
Spoléhali se na paměť, na to, co bylo ve vsi známé a že - třeba- se dítě narodilo Marii, rozené Novákové, která ale po porodu zemřela, si už moc nikdo nevybavoval...
Smůla byla, když se vdovec oženil podruhé a vzal si opět Marii.
Až se ženilo dítě z prvního manželství, místo skutečné matky se objevila druhá žena...
Mám to takhle v 19. století v Brně - Husovice a pak zábrdovické farnosti.
Muži
Muž byl nositelem rodinného příjmení, takže tam příliš k záměnám nedocházelo.
Snad tehdy, pokud se matka vdala podruhé, ale dětem z prvního manželství zůstavalo příjmení po prvním otci... Je možné, že pokud bylo dítě zcela malé, automaticky se mu říkalo po druhém manželovi matky - s tím jsem se já nesetkala.
Ještě připadá do úvahy legitimizace - svobodná matka se provdala a dítě dostalo příjmení po manželovi
Nebo to, že matka vdova porodila dítě, to pak dostalo rodné příjmení matky . Matka měla příjmení po zemřelém manželovi, dítě narozené vdově se ale jmenovalo po otci matky (po svém dědečkovi)
Domnívám se, že v daném případě opravdu pomůže vypsat si v časovém sledu všechny nálezy a koukat, jak by se dala rodová nitka propojit. |Vzhledem k tomu, že jste našla vlastně všechna přijmení, která potřebujete, nezdá se mně, že by bylo třeba hledat moc daleko. (migrace). to bych odsunula na později.
I povolání se pohybují kolem mlýnů a pil, pravděpodobně šlo o vodní pilu - povolání Brettschneider). Snad jedině možné, že se rodiny sešly někdě kolem toho plavebního kanálu, zkuste tedy hledat jeho historii na netu.
Pokud z literatury vím, společenství plavců bývalo velmi uzavřené, sem nechodilo mnoho nováčků, spíš děti plavců nebo alespoň děti z obce, ze které plavci pocházeli. (Doma patřili k těm, co dokázali korunu vydělat, v cílové obci by vlastně neměli obživu)
U mlynářů je to opačně, ti naopak putovali, kde se dalo i nedalo... Sice se to vztahuje k moučným mlýnům, ale dá se předpokládat, , že i na vodních pilách se osazenstvo obměňovalo.
Zkuste se podívat, zda neexistují vodní mlýny (nebo pily) pojmenované podle příjmení, které jste našla
Ještě by v úvahu přicházela povolání jako třeba sekerník, specialista, který uměl práci se dřevem a opravoval mlýny a jejich dřevěné součásti, nebo "železáři", kteří se specializovali na opravu kovových částí mlýnů...a k jejich profesi patřil wandr od mlýna k mlýnu...
Zdá se mně to ale nepravděpodobné.
Z
O těch mých Staschrech - Stachrech nevím vlastně nic. Příjmení se objevilo jako rodné příjmení ženy, provdané do hlavní linie, ale odkud do Brna přišlo, netuším, zatím jsem nenarazila na žádnou stopu, chystám se na tyhle matriky na podzim...
viewtopic.php?f=9&t=4847&p=21939&hilit=%C5%A0%C5%A5astn%C3%BD#p21939Zora