GENEALOGIE

Dobrý den,
chtěl bych poprosit o pomoc s přečtením místa původu ženicha v následujícím záznamu:

https://www.portafontium.eu/iipimage/30 ... =456&h=183 předposlední vpravo

...Andream Rikal defuncti Thomæ Rikal ex pago ??ohen parocho ??inensis, cum Barbara Pyllmeyerin...

Vpravo stojí lehce tužkou "Storn" (tj. lokalita na 49.2416717N, 13.1254219E) a v indexu zase "Beerenhof" (https://www.portafontium.eu/iipimage/30 ... =321&h=129, tj. lokalita na 49.2676856N, 13.0435058E). Přijde mi, že je to třikrát něco jiného. Tak už nevím.

Předem mockrát děkuji.
J.

V tomhle případě se hodilo přepsat to celé - ušetřilo by to dost času se zkoumáním rukopisu.

Takže co by tam tak mohlo být napsáno… nevšiml jsem si, že by tam byl mix novogotické kurzívy a humanistického písma, viděl jsem jen humanistické písmo (s občasnými prvky kurzívy). Dál je podle mě nesmysl, any byl otec ženicha farář. To v 18. stol. fakt možné nebylo. Bude to jen upřesnění lokality původu ženicha. Takže bych na začátek jen opravil tvůj přepis na:
?osr? Parochiæ ??olcinensis
Ale…
První písmeno prvního slova - nad ním je slovo "rubea" není od něj tedy dolů žádná smyčka, takže všechno, co tam je je součást toho rpvního písmene. Řekl bych, že je to písmeno "P", ale co ten škrtanec? Škrtalo se "F", ale tomu neodpovídá ostatní tvar písmene. Bohužel nedokážu identifikovat postup psaní toho písmene, aby bylo jasné, jakými tahy bylo napsané. Navíc je nad tím slovem tečka. Může to být jen "kaz", ale může to být známka toho, že je tam "i". Tedy ??is- nebo ?i?s-. Poslení písmeno by podle tvaru bylo "n" nebo "u", ale "u" mi na konec slova nesedí a v případě "n" už je tam těch souhlásek za sebou nějak moc. Čert ví, které písmenko se tam vypařilo. Podívej se o dva řádky vžš na posledné slovo "impedimento". Buď tam zmizelo "e" nebo polovina "d" a totéž u konce - opět zmizelo "e" nebo polovina "n". Jestli se něco podobného stalo tady, tak potěš.

Taky si nejsem jistý tím, že to, co si myslím, že je "Parochiæ", je opravdu "Parochiæ". Srovnej skupinu "-roch" o řádek výš a tady. "-oc" jsou napojené úplně jinak. Na druhou stranu - co jiného, než Parochiæ by se z toho dalo vyčíst?

A nakonec poslední slovo - ??olcinensis - vycházel jsem ze způsobu napojení "-ol-" třeba ve slově "solemnia", kde to vypadá stejně. Ale ono by to mohlo být i "-dl-". Jen jsem si všiml, že "d" je často psáno dost jinak, a když už, dak je dole hezky kulaté, zatíémco tady je to písmeno dole špičaté, což je typické pro "o".
No a první písmeno… Není mi jasné, co je slovo nad tím. V okolních záznamech je tam slovo "Sponsum", ale tady to vypadá jinak. Hlavně vypadá, že v místě, kde by mělo být "s" je "l" - protože to vypadá, že tah nepokračuje dolů do spodní smyčky, ale otáčí se na účaří zpět nahoru. Na druhou stranu je v tom spdnějším písmenu trěch čar nějak moc. A je pravda, že tady to písmeno vypadá vyloženě, jako kurentní "S". Vzhledem k tomu čmáranci to ale může být taky "P".

No, zkus si to nějak přebrat, co jsem napsal, zkus si nějak ještě přebrat tahy a čáry a třeba to z toho vypadne ještě něco jiného, než mě.

Díky za odpověď!
Níže přepis celého záznamu, jeho opravu kromě kýžené části s původem Rykla však nepotřebuji:

Hauc die denunciationibus tribus continui dominus quarum 1ma 3 Jan.
2da 10 3tia 17 currenti intermissarum solemnia facta e[st], nulloq[ue] impedimento
habito ego Joan. Frid. Schwartz Curatus huius parochiæ ad Rubrum Arborem spons[um]
et filium Andream Rikal defuncti Thomæ Rikal ex pago ????? parochiæ ??olci-
nensis, cum Barbara Pyllmeyerin sponsa et filia Petri Pyllmeyer ex pago
Fridrichsthal interrogavi eorumq[ue] mutuo consensu habito /: sponsi ???
cum scripta facultate sui parochi :/ solemniter per verba de præsenti matri-
monio copulavi præsenti testibus Urbano Lamkes ex Hadrowa et Georgio [Sswed/Schwed]
ex Putsrieth parochiæ Lautschimensis

zburget píše:nevšiml jsem si, že by tam byl mix novogotické kurzívy a humanistického písma, viděl jsem jen humanistické písmo (s občasnými prvky kurzívy).

No, tím si nejsem tak jistý – většina vlastních jmen a lokalit jsou psána novogotickou kurzívou (Pyllmeyerin, Pyllmeyer, Fridrichsthal, Lamkes, Hadrowa...) Spíš bych naopak řekl, že v těchto případech mu to občas "ujede" a napíše něco humanisticky (např. ženich má v příjmí první písmeno kurzívou a jeho otec zase humanisticky).

zburget píše:Dál je podle mě nesmysl, any byl otec ženicha farář. To v 18. stol. fakt možné nebylo. Bude to jen upřesnění lokality původu ženicha.

No jo, od začátku pracuju s tím, že je to nějaká farnost, ale takhle to dopadá, když si to po sobě nezkontroluju a napíšu faráře. Díky. Byli to katolíci, takže samozřejmě děti neměli. Chybějícímu obloučku (tedy písmenu i) bych takovou důležitost nepřisuzoval, tady v tom textu toho často chybí spoustu, sám to píšeš. O kousek níže mezi svědky je jinak taky napsáno, že Jiří pocházel z loučimské farnosti.

Oni Ryklové byli tzv. Králováci (prvně jsem po nich pátral zde: viewtopic.php?f=6&t=57896), a tak se pohybovali především po svých rychtách, zde je jejich mapa: https://mapy.com/s/nasuluvagu
Rychty Hamry, Hojsova Stráž a Svatá Kateřina (č. 3, 4 a 5) byly ještě v této době (kolem roku 1720) v zásadě všechny pod farností Dešenice, stopově Nýrsko a právě Červené Dřevo. Syn zde oddaných rodičů se následně po roce 1751 zjevuje na rychtě Stodůlky (č. 7), farnost Rejštejn, cca 35 km od Červeného Dřeva, a dožívá na rychtě Javorná (č. 1) ve vsi Onen Svět. Nicméně vzhledem k tomu, že se ženich narodil ve vsi Hadrava a s rodiči následně žil ještě r. 1698 v Chudeníně – a to v zápise Hadrava ani Chudenín opravdu nejsou – může to být snad cokoliv.

Když se ještě jednou odkážu na výše zaslaný odkaz – posílal jsem tam záznam, kde je Ondřej uveden jako "ex Novis Gazis", tedy z Nových Chalup. Doloženě se Ryklovi vyskytovali ve vsi Zadní Chalupy, hned vedle Stornu a Beerenhofu, tak si trochu myslím, že by to mohlo souviset.

Ještě jednou děkuji, zkusím podle tvých postřehů najít tu farnost. Jen se trochu bojím, že by to mohlo být něco za hranicí. Trochu pohledám a dám vědět.

------
A trochu pozitivní zprávy – dnes jsem se osobně podíval do sousedních Všerub a i po všech těch letech se za místním kostelem dochoval koutek s německými hroby, které přežily i odsun a dobu po něm následující. A dokonce i s jedním pohřbeným Pillmajerem.


J.

Mistr Jan píše:
Vpravo stojí lehce tužkou "Storn" (tj. lokalita na 49.2416717N, 13.1254219E) a v indexu zase "Beerenhof" (https://www.portafontium.eu/iipimage/30 ... =321&h=129, tj. lokalita na 49.2676856N, 13.0435058E). Přijde mi, že je to třikrát něco jiného. Tak už nevím.

Jen bych měl poznámku k tomu, že je to třikrát něco jiného. Já jsem na první dobrou bez detailního zkoumání tahů to první nejasné slovo četl Sohrn. Jeví se mi jako pravděpodobné, že autor poznámky četl něco takového a odhadl, že z toho co zná, je to Sto[h]rn. Ale samozřejmě se můžu plést. A souhlasím s kolegou Burgetem, že při při pokusu a detailní zkoumání tahů je těch možností čtení několik.