LEŽÁK - Šenov (Ostrava), Z 1779 němčina

[TomasV]

Co se týče křestního jména, D- na začátku je jasné. Jen ten zbytek je hodně divoký. Zatím jsem ani při studiu dřívějších matrik nenarazil na žádnou takovou matku nebo nevěstu

No to me moc neudivuje protoze jmeno Delphine (Delfine, Delfina atd) se tehdy v Cechach a vubec v Evrope mimo Francii a Italii nepouzivalo. Proto moje odpoved na otazku je :
a) Delfinea je jmeno ktere skutecne existovalo a odpovida tomu co tam ctu .
b) Svata patrici k tomuto jmenu existovala a pochazela z jizni Francie kde se toto jmeno pouzivalo a porad pouziva (napr : https://www.geneanet.org/prenom/Delphine )
c) Jmeno Delfine se v Cechach tehdy nepouzivalo
takze nejpravdepodobnejsi interpretace je ze tato Delfinea se narodila ve Francii. Nic me nenapada coz by melo vetsi pravdepodobnost s vyjimkou hypotezy ze tam je napsane neco uplne jineho nez to co ctu a co existovalo v tehdejsim ceskem nebo nemeckem kalendari.

[pavel.m]

To je dost divná logika. Např. Praxeda se tady taky běžně nepoužívala a na 2 jsem už narazil a narodili se v ČR a ne v Itálii.

[zburget]

…takze nejpravdepodobnejsi interpretace je ze tato Delfinea se narodila ve Francii.

Podle mě je tahle pravděpodobnost asi stějně velká, jako že nám na dvorek spadne kus nějakého satelitu. Tedy je to pravděpodobnost nenulová, ale rozhodně nepříliš vysoká.

Byla vdaná, protože je pozůstala po Jiřím, nejspíš Gillovi, panským hajným. Tohle příjmení se mi ve vesnici vyskytuje už před 100 lety, takže se rozhodně nejedná o nějakého přistěhovlce z Francie.
Předpokládám, že když už ne sňatek, tak minimálně děti by se jim v Šenově rodit mohly. Zatím jsem ale nic neidentifikoval, rozhodně ale ještě nemám detailně zpracované všechny matriky, abych mohl s nějakou rozumnou mírou pravděpodobnosti tohle úmrtí přiřadit k nějaké místní rodině. To, že nějaké jméno není u nás obvyklé, neznamená, že se nemůže někde vyskytnout. Potkal jsem už taky pěkných pár divokých jmen. Obzvlášť u nemanželských dětí bývali někteří kněží velice kreativní.

Co mi v té Delfíně nesedí nejvíc, je to písmeno -f-. To je zde psáno úplně jinak - takové to dvojité -ff- Viz všechny exempláře Schönhoff ve sloupečcích hřbitova a vesnice. A navíc ta čárečka, která vypadá, jako klička uprstřed f je čárka proáklá z rubu papíru (celkem dlouho jsem to studoval a dával na sebe oba skeny ve Photoshopu, abych si ověřil, ze které strany tahle čárka je. Proto si myslím, že to písmeno uprostřed není -f-. Ale kdo ví. Tenhle rukopis je orpavdu jako od prasete.

[pavel.m]

No co mám jedny panské myslivce v rodokmenu, tak ti se v životě snad teleportovali.

[Zora]

Pro Tomáše - Vy vidíte jen jednu jedinou možnost a povyšujete ji na skoro jistotu.
Víte, jak často dostávaly děti křestní jméno třeba po majitelce panství (manželce majitele panství) nebo po donátorce farnosti?
A samozřejmě, že mezi majitele panství patřily nejen české rody, navíc majitele panství Śenov mohli mít mezi příbuznými cizince z dnešního pohledu.

Český nebo německý kalendář - inu, především se vše řídilo církevním kalendářem, žádné Německo
neexistovalo.
Německá říše vznikla asi o sto let později.
V územních celcích na území dnešního Německa navíc převládal v dané době evangelismus.

Vždy je třeba zvažovat více možností, většinou ta nejméně pravděpodobná se časem osvědčí.

Především platí, to, že dnes je toto kř. jméno polozapomenuto, neznamená nutně, že dříve bylo zcela opomíjeno... Bylo by třeba také vědět, jak se toto kř. jméno používalo na území dnešního Polska, historie Šenova je spjata s těšínským knížectvím.

Netvrdím, že se jedná o Delfinu, jen hledáme - všichni - možnost, o jaké kř. jméno se mohlo jednat...
Z

[Zora]

No co mám jedny panské myslivce v rodokmenu, tak ti se v životě snad teleportovali.

Panský myslivec je takové nic neříkající označení. Buď to byl hajný či jiná vyšší funkce v profes. žebříčku , nebo to byl správce polesí...
Správce polesí byl zaměstnancem ředitelství panství (dneska by se dalo říct "náměstek ředitele panství" pro lesní hospodářství a velice často se, jako všechny profese ve správě panství, stěhoval. Pár let působil na jednom panství, další roky zcela jinde na jiném panství...
Takže připouštím, že Vám se to může jevit jako teleporting .

Z

[zburget]

…s vyjimkou hypotezy ze tam je napsane neco uplne jineho nez to co ctu a co existovalo v tehdejsim ceskem nebo nemeckem kalendari.

Ta "hypotéza", že je tam napsáno něco jiného, než co čtete není vůbec nepravděpodobná. A co se týče těch kalendářů - jestli předpokládáte, že se dětem dávaly jména podle nějakých kalendářů, tak jste dost na omylu. Jediný seznam jmen existoval podle svátků svatých. A tento "kalendář" byl stejný v celém katolickém světě. Co se protestantů týče, tak tam je to s uctíváním svatých (a tím pádem i pojmenovávání dětí podle nich) krapet mimo - přečtěte si něco o protestantských církvích.

Každopádně v Šenově a okolí byla hodně silná Luteránská enkláva. Mimochodem - i mnou zkoumaný záznam, tedy ona domělá Delfína, byla Luteránka. Takže představa, že by dostala jméno po nějaké francouzské světici, je fakt hodně nepravděpodobná. I když oni se tady lidi ženili a vdávali napříč vyznáními, takže to, že by si vzal luterán katoličku není vůbec nepravděpodobné. Oddací matriky jsou takových případů plné.

[zburget]

Mimochodem - narazil jsem v Šenově už i na křest turkyně. Ale ta se tam celkem zřejmě dostala trochu jinak a logičtěj, než odněkud z Francie.

[Zora]

Dobrej postřeh s tím luteránstvím, na to já nevidím. napsala jsem to jen jako možnost. Z

[kubasyrinek]

Hezký večer,

a nemohla by to být Dora/Dorota zapsaná jako "Dorhinna" nebo "Dorhinea". Případně, protože taky váhám u počátečního D/P, tak by se mohlo jednat o "Polhinea/Polhinna" - tedy zápis Polina, resp. Pavlína.

Nenašel jste žádný sňatek s Jiřím Geyllem/Goyllem/Gillem?

J.

[zburget]

Při úmrtí jí napsali, že jí bylo 70 let. Takže s ohledem na nepřesnost tohohle věku by se měla vdávat někdy mezi lety cca 1730 - 1750
Tam mám sňatek Jiřího Gilla jeden v roce 1743 ale to si bere Markétu. A pak by to ještě mohl být sňatek z roku 1725, jenže to si Jiří Gill bere Annu.
Teď aktuálně indexuju matriku narození, kde by se ti Jiříci měli narodit. Ale ještě nemám hotovo. Tam bych viděl, jestli se v nějakém rozumném rozmezí vůbec nějaký narodil.
A Jiřímu Gillovi se rodí děti jen tomu s Annou.
V letech 1762 a 1765 se rodí děti nějakému Giellovi, ale Jakubovi a Tereze. Ledaže by ten Jiří byl jeho otec a přišel odjinud.

[Zora]

Gill je psaný jako polesný, je velmi nepravděpodobné, že by byl místní... Z

[zburget]

Příjmení Gill (Gilíček) mám ve farnosti doloženo od roku 1681. V roce 1692 je jeden Gill psán taky jako šafář.
Mimo to je tam taky psáno příjmení jako Giell nebo Geyll - což je, předpokládám, všechno jedno a totéž. Co tady nemám zatím prozkoumáno, je existence příjmení po střeše. Takže zatím nemůžu vyloučit ani tuhle variantu.

[wanderer40]

přeloženo pomocí deepl.com:

Ahoj

Čtu: "Geyllin Dobhinnae nach verst[orbenen] Georg herrs[schaftlichen] waldberithers"

Kněz nebude znát jméno nebo mu nebude správně rozumět.

Dabhinnae bude znamenat Tabina, Tabea také Tabitha.
Toto jméno se objevuje v Lutherově bibli a příležitostně také ve Slezsku.
Například jako nástropní freska v katedrále v Hirschberg (Oživení Tabity).

Albert

[zburget]

Hmmm - zajímavý nápad - díky, zkusím prověřit.