VYŘEŠENO Oddání 1817, Nový Hrádek, česky

[ph221072]

Mohl bych poprosit o doplnění a opravy? děkuji

https://matriky.online/zamrsk/117-00009 ... 00&y=0.398

první zápis odshora vlevo

Antonín syn Jozefa Hromádky ?kramáře?

Anna dczera Jana Kejklíčka ?midlárře? z ??? m(atky) Kateřiny z No 10

Pokud je midlář správně, je to totožné zamestnání jako 'mydlář', s měkkým i to jsem nikde nenašel. děkuji

[Mistr Jan]

kramaře
midlaře z Hradku

Ano, midlař = mydlář, tehdy se na pravopis nedbalo, podobně můžete najít jak mlinář, tak mlynář.

J

[ph221072]

kramaře
midlaře z Hradku

Ano, midlař = mydlář, tehdy se na pravopis nedbalo, podobně můžete najít jak mlinář, tak mlynář.

J

děuji

[zburget]

tehdy se na pravopis nedbalo

Tohle není úplně přesné - on tehdy žádný pravopis nebyl. Každý psal tak, jak mu to přišlo pod brk. Podstatné bylo, aby to po přečtení znělo tak, jak má.

[Mistr Jan]

Uznávám, že jsem použil trochu nepřesný termín a měl napsat spíš něco jako zásady psaní i/y.

Ale dovolím si nesouhlasit, že tehdy žádný pravopis nebyl. Český pravopis byl Janem Gebauerem vymezen do pěti fází, přičemž ta první (fáze primitivního pravopisu) sahá až do poloviny 12. století. Byl následován fází staršího a mladšího spřežkového pravopisu, diakritického pravopisu (Jan Hus) a nakonec po vynálezu knihtisku bratrským pravopisem, o nějž se zasloužila tehdejší Jednota bratrská – a standardem se stala Bible kralická. Bratrský pravopis figuroval v českých zemích až do národního obrození, kdy nastoupil novočeský pravopis.
Psaním i nebo y (konkrétně po s, z nebo c) se poprvé zabývala až analogická úprava novočeského pravopisu (z popudu Dobrovského) v roce 1819 (tedy uznávám, že tohle bylo ještě dva roky před prvními jasně danými pravidly v této problematice ). Analogické úpravě ovšem zase předcházel tzv. spor jotistů s ypsilonisty, který počal již roku 1809, po vydání Dobrovského knihy Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache.

J

[zburget]

Ono jde o to, co si člověk představuje pod pojmem pravopis nebo pravidla pravopisu.
Dnes máme pravidla pevně kodifikovaná, tedy pevně … ono se občas něco změní nebo poupraví podle aktuálního vývoje jazyka.

Tehdy žádná takováto kodifikace nebyla. Byla řekněme "nějaká" doporučení, nějaké zvyklosti. To, že nějaká skupina (Jednota bratrská) přijala za jakousi normu způsob, jakým byla zapsaná Bible kralická, je ale jen jejich "dobrá vůle". Tedy, trochu víc, než jen dobrá vůle - byla takhle vytištěná Bible, tak to prostě musí být správně. To ale neznamená, že někdo jiný úplně klidně nepoužíval nebo nemohl používat způsob zápisu češtiny jiný. A nejednalo se jen o psaní i/y.
I za obrození, kdy už se opravdu tvořila pravidla českého pravopisu, bych to pořád ze strany obrozenců považoval za doporučení, i když oni to opravdu mysleli smrtelně vážně, jako normu. Pořád si ale mohl psát v podstatě kdo chtěl, co chtěl. Jak se ale rozšiřovalo obrozenecké hnutí, byla pravidla pravopisu přejímána = vyučována na školách ve větší a větší míře, protože to byla důležitá a nedílná součást "národního uvědomění".
Nevím, jak dalece pravopis dodržovali (byli vůbec ochotní dodržovat) učitelé v německých školách - tedy ve školách v německy mluvících oblastech. Jestli se tam vůbec učila čeština. Lidi sice uměli jak česky, tak německy, jak ale byli schopní psát "správně" česky, to netuším.
Jo, u českých učitelů věřím tomu, že obrozenecký pravopis přejali bez vyjímek. V podstatě to bylo ti učitelé, kteří byli těmi nejrozšířenějšími obrozenci.

[Zora]

Zdá se mně, že to Mistr Jan shrnul docela výstižně:

Tehdy se na pravopis nedbalo.

Nějaký pravopis sice existoval, vytvářel se, ale většinou každý písař psal podle svého názoru, znalostí, přesvědčení.

Navíc - třeba u příjmení pravopis neexistoval, podobně jako neexistuje dodnes. Dnes se do matriky přepisuje přesně příjmení otce (matky) dítěte, ale neřeší se odchylky v tomto příjmení od současného pravopisu. Z

Z