já moc nevěřím na pokrevní otce, kteří si matku vzali po roce... to mně nesedí...
Oba rodiče si uvědomovali nevýhodnost stavu "nemanželské" dítě a hlavně postavení svobodné ženy se třemi dětmi.... I když doba pokročila, jsme stále v době poddanství, rok 1848 se teprve blíží a stejně to na pohledu společnosti na nesezdané rodiče a nemanželské děti nic moc nezměnilo. To přetrvávalo ještě do doby 20. století, i mé spolužačky, které porodily kolem 70. roku nemanž. dítě, byly trnem v oku okolí, jen se už o tom nemluvilo veřejně, jen se drbalo
Koho je třetí dítě, těžko říct...
Stejně tak je ovšem těžké s jistotou tvrdit, že druhý syn Josef byl taky "ze zámku".
---------
Navíc - otec Johann tam v Ondruškách už bydlel nějakou chvíli....., určitě tam nejel jen zemřít... starého, třeba i nemocného člověka před smrtí by si do domu nikdo asi nevzal...
proč zvolil zrovna Ondrušky, to netuším...
Buď byla vnoučata u něj, a s nimi i Tekla, nebo i Barbora, o té vlastně taky nic nevíme...
O zápisu úmrtí druhé syna bych moc nepřemýšlela.
Situace na vsi - zemřelo dítě, bylo z domu, kde bydlel Sebastián nyní s manželkou, takže někdo nahlásil úmrtí dítěte , kterého?
no přece ... Josef, od Sebastiána Páva a jeho manželky.
Kdo si na vsi z hlavy pamatoval, které dítě je manželské a které nemanželské, všechny děti byly Pávovy (nešlo o jejich příjmení, šlo o rodinu Pávovu), kdo by nosil v hlavě příjmení Tekly za svobodna a hlavně, nebyl žádný důvod to nějak upřesňovat. Farář se nijak nenamáhal, určit, kterého má dítě otce, prostě zemřelo a tím jeho pozemská pouť končí a stejně tak jakékoliv další povinnosti církve.
Ale když tam Josef zemřel, Karel s velkou pravděpodobností v Odruškách také byl... Nemá logiku, aby jedno dítě s sebou neměla, a druhé ano... Pokud se o něj tedy nestaral někdo "doporučený" "z Líšně"...
Když shrnu svou teorii, tak otec Johann se po smrti manželky z neznámého důvodu přestěhoval právě do Ondrušek. Buď tam už bydlela dcera s dětmi, nebo šla později za ním.
Vyhlídl si ji Páv, nebo jí ho z obce dohodili, najednou totiž zůstala sama s třemi dětmi a to na vsi neradi viděli, zvlášť když původem nebyla místní.
To by tak odpovídalo časové prodlevě mezi porodem třetího dítěte a svatbou...
Koho bylo třetí dítě a kde bylo počato? Nemám ani nápad, natož teorii....
Manžel Sebastián s velkou pravděpodobností v Brně nepracoval, to by byl spíš zapsán jako nějaký dělník, pomocník, či tak něco z Brna... Proč by ho psali z obce Dlouhý, snad jen kvůli narození, ale to jsem v obci Dlouhé neviděla.
Chce to asi další indície... Jenže nevěsta Havlíčková se mohla v Dlouhém třeba jen narodit, ale v době svatby bydlela úplně někde jinde, neb otec byl psaný jako šafář... Ti se stehovali neuvěřitelně... Navíc Johann Páv, který byl tedy, jak jsem pochopila, propuštěný voják, asi od dragounů? mohl být taky někde šafářem a znal se s otcem Havlíčkem... Z propuštěných vojáků se dost často stávali právě šafáři... A my známe Johanna pouze ze zápisu svatby, tam nemuselo být jeho nové povolání uvedeno, pouze opsány údaje z rodného listu syna, otec byl po smrti v době synovy svatby a zřejmě poměrně dost dlouho - vzhledem k věku syna
Jestli jsem někde udělala chybu v místech nebo ve jménech, moc se omlouvám...
Co ten Radzinsky,? tedy muž u kterého Johann Musil sloužil, nepřestěhoval se třeba do Ondrůšek on? (nebo někam do blízkosti) - to příjmení si pamatuju velice matně...
Vaši paní samozřejmě taky zdravím, už se těším, až budete dělat její rodokmen, určitě jste si našel partnerku se stejně ne-li ještě zajímavějšími předky
Z
To klobouk dolů před Vámi... 