Ten překlad je poměrně hodně neobratný.
Ne Slavnost Nejsvětějšího Růžence, ale oficiálně Svátek Svatého Růžence (původně Svátek Panny Marie Vítězné, dnes Svátek Panny Marie Růžencové) se dřív konal každou první říjnovou neděli. Nebyla to tedy slavnost, která se konala z něčího milostivého popudu, ale byl to každoroční svátek, pevně ukotvený v liturgickém kalendáři. Jen pro zajímavost, dnes je ten svátek pevně ukotvený na datum 7. října.
Do dnešní češtiny bych ono sdělení přepsal nejspíš takto:
Léta Páně 1675, dne 6. října, se Svátek Svatého Růžence konal díky nádherné Boží prozřetelnosti za přítomnosti nejctihodnějšího a nejvznešenějšího pána Jana Josefa Breinera, z Boží milosti biskupa nikopolského, který byl ochoten ze své zvláštní milosti odsloužit mši sv.
Pozor, není to doslovný překlad, resp. jsem si k tomu ještě něco přimyslel, ale šlo mi o pochopení smyslu sdělení. V originálním latinském textu sice není ani čárka o tom, že by J.J.Breiner sloužil mši sv., ale předpokládám, že to bylo jaksi samo sebou. Když už na ten svátek byl přítomen, kdo jiný by tu mši sloužil. A byla to taková událost, že to někdo měl potřebu zaznamenat do matriky. Asi ve Strážnici neměli na návštěvě pražského arcibiskupa příliš často
I když zrovna dnes je pražským arcibiskupem naopak strážnický rodák