Příjmení Paur, Pour, Pawr, Powr, Bauer

[Bower]

Rád bych navázal na toto hledání:




S tím souvisí i následující



Tyto stránky nejdou otevřít a tak se nic bližšího nenechá zjistit.

Dovedl by někdo poradit?

[Karolina Vernerova]

1) Asi existuje nějaká kniha od pana Wintera Zikmunda a mají ji v AHMP
a jen na papíře.... tedy spíš seznamy (viz níže) apod....

O knize:
Winter, Zikmund - Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a v XV. století. Praha 1906, s. 153, 483, 643. Winter, Zikmund - Český průmysl a obchod v XVI. věku. Praha 1913, s. 405, 602, 603.
Poznámka: CÍNAŘI, KONVÁŘI, MOSAZNÍCI (Pewterers; Zinngießer, Gelbgießer) ZNAK: Na štítu konvice, hlaveň děla a zvon; postava mosazníka s kotlem na tyči v ruce stojící před pecí PATRON: sv. Karel Veliký Obě řemesla jsou poměrně stará. Konváři (cínaři) a mosazníci (dříve zvaní nejčastěji rotšmídové, též mědilijci) měli cech společný, původně dokonce spolu se zvonaři a puškaři, tj. dělolijci. Rozdíl mezi mistry jednoho a druhého řemesla byl velmi malý, protože týž mistr vyráběl často výrobky konvářské i zvonařské a mosaznické. Na Starém a Novém Městě byli konváři organizováni patrně již ve 14. století. Jejich cechy byly sice samostatné, ale založené na společných řádech. O prvním potvrzení jejich řádu slyšíme už v roce 1371. Malostranští dosáhli patrně potvrzení řemesla později, první zprávy o něm máme až z počátku 17. století. Zvonaři se oddělili snad teprve v 18. století. Krize cínařského řemesla nastala v I. pol. 19. století, kdy se rozšířila na průmyslovém základě výroba porcelánu a kameniny a kdy došlo k poznání, že obsah olova v cínovém nádobí je lidskému zdraví škodlivý.

Nalezeno 13 záznamů:
Archiválie Kniha zemřelých mistrů mosaznických • 1718 - 1884
Archiválie Kniha účetní cínařská a mosaznická • 1861 - 1886
Archiválie Kniha kvartálních účtů (příjmů a výdajů) • 1846 - 1860
Archiválie Kniha účetní (příjmů a výdajů) mosaznická • 1824 - 1845
Archiválie Kniha účetní mosaznická • 1788 - 1823
Archiválie Kniha vyučených tovaryšů cínařských • 1843 - 1887
Archiválie Kniha vyučených tovaryšů konvářských • 1787 - 1859
Archiválie Kniha vyučených mosazníků • 1790 - 1860
Archiválie Kniha (rejstřík) učedníků cínařských, mosaznických, slévačských, pasířských • 1861 - 1890
Archiválie Kniha učedníků konvářských • 1788 - 1859
Archiválie Kniha učedníků mosaznických • 1786 - 1866
Archiválie Kniha přijatých mistrů konvářů • 1753 - 1822 (1846)
Archiválie Kniha přijatých mistrů mosazníků • 1787 - 1858

2) a tady
http://www.genealogie.cz/nc/aktivity/fo ... evky_2006/
někdo hledá Pourovi
Vojtěch V. Pour
Dobrý den, hledám někoho, kdo se někdy zabýval rodem Pourů. Já jsem Vojtěch Pour, tatínek Václav Pour, dědeček byl Václav Pour a pradědeček Jan Pour. Dál bohužel pokračovat nemohu. Našel by se někdo, kdo by byl ochotný poskytnout informace nebo pomoci při hledání?
Děkuji, s pozdravem V. V. Pour.
napoleon-pour(zavinac)volny[dot]cz

3) mám Pourovi v rodokmenu, ale jen v minulém století

[Karolina Vernerova]

a tady se ta kniha asi dá číst
https://archive.org/details/djinyemeselaobc00wintgoog


edit: ale těch 13 seznamů jsem v ní neviděla- no přečíst to budete muset sám

[Zora]

Tohle je z oněch stránek, co nejdou otevřít
místo na adresu, zkuste kliknout na "archiv"

zde je to první odkaz - neklikat tedy na adresu, ale na archiv
https://www.google.cz/webhp?sourceid=ch ... str%20paur

v stejný čas druhý zvonař, Matěj Mydlář, ale ten se odstěhoval (r. 1594) do Bydžova;3) snad v Chrudimi se mu nedařila živnost, neboť současně tu byl třetí mistr konvář, Václav (1562—1605),4) a tři mistři již neměli dostatečného odbytu. Stálejšího způsobu zvonařství či aspoň cínařství bývalo při městě Ostrově, v Slavkově i v Jáchymově a v Šönfeldě (Šimfeld), kdež penězi Normberčanů stejně jako v Slavkově počátkem XVII. věku zakládány cínové hory.5) V Jáchymově se uvádí r. 1598 zvonař Hans Wild a po něm Hans Zink;6) v Slavkově měli zvonaře Benedikta Siebenhynnera, jehož zvon z r. 1601 visí v Touškově. Konváři nebo zvonaři, alespoň po jednom, objevují se ještě v následujících českých městech. Povědom zvonař v Litomyšli, Jiřík, od něhož z r. 1540 zvon v Sebranici. Potom nebylo v Litomyšli zvonaře; r. 1577 lil tu zvon potulný norimberský mistr Jan Paur.7) V Soběslavi známe Joachima konváře, jenž dělal truhly cínové k pohřbům rožmberským, r. 1601 jednu za 45 kop, r. 1611 druhou, z pěti centnéřů a 54½ libry, za 66 kop. Z Krumlova vystupuje....
Z.

[Bower]

Pro Karolina Vernerová a Zora

Velmi oběma děkuji za pohotové odpovědi a odkazy na velmi zajímavé čtení. Snad mně přinese nějaké nové poznatky a posune o kousek dál.
S příjmením Pour jsem se setkal na Rokycansku, zejména ve vysídlených obcích Kolvín, Padrť a Záběhlá. Ale mezi mými předky jsou hlavně Paurové a sice nejvíce na Slánsku.

[Zora]

Já jen doplňuji, že židovská rodina Bauer žila v ivančicích, později v Rosicích a poté v Brně. první známý muž Juda Bauer, *1759, jeho syn Aron byl po 40 let představeným obce židovské, jeho syn a vnuk působili ve vinopalnictví. Vnuk přestoupil na katolickou víru, on a jeho potomci vlastnili v Brně velké množství pozemků, z nichž část posloužila k výstavbě Brněnského výstaviště Rodina získala i šlechtický predikát Ritter von Bauer, ))
Z

[Karolina Vernerova]

Pour byl švagr nevlastní sestry mojí babičky (uff) a zatím se mi nepovedlo zjistit, odkud měl s ženou Helenou Kocourovou děti Františka a Jindřišku

[Zora]

Období, bydliště?

[Karolina Vernerova]

jeslti se ptáš na ty "moje" šlo o přelom 19. a 20. století (poslední známí, děti, jsou generace kolem 2SV)

[Zora]

Ptala jsem se na Tvé předky, a to proto, že zmíněná rodina Bauerova byla poměrně početná, osudy dalších osob, jsem zatím nezkoumala. Tohle znám proto, že tady jsme vnímala nitku, jak se potomek rodáka z Ivančic mohl stát papežem )) Nestal, je dál "pouze" kardinálem. Tedy netuším, zda ti tví byli židovského či katolického vyznání. Z

[Karolina Vernerova]

tohle byli asi původně katolíci a později jasní bezvěrci

[Bower]

Pour byl švagr nevlastní sestry mojí babičky (uff) a zatím se mi nepovedlo zjistit, odkud měl s ženou Helenou Kocourovou děti Františka a Jindřišku

Prohlížel jsem svoje záznamy a nejbližší podobný je následující, ovšem s trochu jinými jmény a hlavně o 100 let dřív:



Místo Pour je Paur a místo Helena Kocourová je Alžběta Kocourková.

[Karolina Vernerova]

to nebudou sice oni,
ake je zajímavé, že příjmení je skoro stejné (Kocour/Kocourek)

[Phaare]

Z Klobuk (5 km od Kvílic) mám ve vývodu Paurovi.
Alžběta Paurová (*circa 1720), dcera Tomáše Paura (*circa 1690). Odkud pocházel Tomáš, bohužel nevím.

[Bower]

Z Klobuk (5 km od Kvílic) mám ve vývodu Paurovi.
Alžběta Paurová (*circa 1720), dcera Tomáše Paura (*circa 1690). Odkud pocházel Tomáš, bohužel nevím.

Já mám ve svých záznamech také Tomáše Paura z Klobuk. Přiblíží ho následující obrázek, ale mezi dětmi Alžběta není. Pokud by se jednalo o stejného Tomáše, mohla mně uniknout, což je pravděpodobné, neboť mezi Martinem (*1718) a Václavem (*1728) je podezřele dlouhá přestávka.



Můžete rodinu Tomáše a Kateřiny posoudit? Otcem Tomáše byl rovněž Tomáš, narozený pravděpodobně 1656 a oba byli z Klobuk.