GENEALOGIE

Matrika Drahoňův Újezd 10, str. 64 vlevo dole
https://www.portafontium.eu/iipimage/30 ... -10_0370-z Kateržyna Förberin .. de Collina cis Rhenum – nejsem si jist správností porozumění, snad jela z Vídně do Kolína nad Rýnem a třeba byla odjinud. Pokud někdo chce přečíst a uvést na pravou míru, opravím předmět dle správného přečtení.

Opraven předmět. Z

a on je to dokonce loupežný mord!

Kateržyna Förberin z Wydnie po Syl-niczi gdauczy od Spolu chudcze czesty Smrtedlnie raniena, a czo kolyw Peniez měla, gy pokradeno, wzatgest do Malyho Augezda, tržeti den w Panu Usnula, ržecži wssy zbavena. gegy attestatum? z Wydnie 6. Aug: zni, žie do Regna Collina cis Rhenum gyti aumyslu byla. Eine geweste Hoffbefreüdte? Fleis[c]h Hackerin. Sepulta Zbirowii.

Čili pokud tomu správně rozumím, byla z Vídně a cestovala do Kolína nad Rýnem.

Z Vídně do Kolína nad Rýnem pře Zbiroh - to teda vzala oklikou.

zburget píše:Z Vídně do Kolína nad Rýnem pře Zbiroh - to teda vzala oklikou.

To mi ani moc nepřijde, je to docela po cestě – a jít rovně přes Šumavu by tehdy asi úplně praktické nebylo

No, jde o to, o které Vídni se mluví. Jestli o té v Rakousku a nebo o té na Moravě.

To by bylo dokonce ještě přímější cestování, ale spíš bych hádal, že půjde o tu "velkou" Vídeň - moravský venkov vysloužilých řeznic, co se na stará kolena se slušným obnosem vydaly do Germánie, asi moc nevyprodukoval

V předmětu bych se možná přimlouval o původní podobu příjmení, Förber.

Přímo přes Zbiroh vedla cca v 13. - 14. století stezka norimberská a řezenská.
Jestli se cesta využívala i v pozdější stoletích, jsem nenašla.

... 9.1 Cesta od Prahy do Staré/Nové Plzně
Norimberská stezka v zásadě kopírovala stezku Řezenskou, nejspíše až do Rokycan.
Obě tyto stezky vycházely z Pražského hradu jihozápadním směrem. Dle I. Vávry
stezky procházely kolem strahovského a břevnovského kláštera směrem k zájezdní
hospodě Radost před Chrášťany. Následně trasa pokračovala přes Hořelice (první
písemná zmínka 1052) a sestupovala k Loděnici (1320) s kostelem sv. Václava, dále po
přechodu řeky Berounky vedla k lokalitě Brod (1088), která dostala později jméno
Beroun (1265), jež dostal ve svém opevnění obdélný půdorys s branami: Pražskou
a Plzeňskou. Stezky se odvíjely dále přes Zdice (1147), následně Žebrák (1286)
a Cerhovice (1275), mezi Cerhovicemi a lokalitou Mýto se nejstarší cesta stáčela
směrem k zaniklé vsi Doubravici, na níž upomíná svým upraveným jménem zájezdní
hospoda Doubravka a dnes Bouchalka (Vávra 1973, 37). Avšak nová trasa odbočovala
z Cerhovic téměř až k vesnici Třenici, kde se stáčela západně k hradu
a městečku Zbiroh (1230), odtud pokračovaly přes Plískov (1377) a Sirou (1462)
do Mýta (1336). V pozdějších dobách se začala využívat přímější trasa mezi
Cerhovicemi a Mýtem přes Kařez (1281). Z Mýta cesty pokračovaly do Holoubkova
(1379), Svojkovic (1379) a do Rokycan (1110), které byly rozcestím stezek
s biskupským dvorcem a kostelem P. Marie. Ve 14. století bylo město opevněno a do
města se vstupovalo Pražskou a Plzeňskou branou ........

https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/ ... ik%201.pdf

Z

No, nevím. Pořád mi přijde pohodlnější to vzít kolem Dunaje na Linec, Pasov, Řezno, Norimberk (pořád víceméně rovina, nížina, případně údolí Dunaje, případně se nějaký kopec dá tou rovinou objet).
A nebo Linec, Mnichov, Augsburg (taky víceméně roviny, rozhodně ne žádné hory. Naproti tomu přes Moravu a Čechy bylo potřeba přejet přes Vysočinu, Křivoklátsko, Český les. Rozhodně je cesta přes Moravu a Čechy podstatně kopcovitější, než skoro rovina z Vídně až do Řezna nebo do Mnichova

Ono možná jde také o fakt, jak byly cesty frekventované, co se na nich dalo čekat za nepříjemnosti ...
Inu, taky mohla mát ona řeznice na Zbirohu provdanou sestru... třeba nebo že by milence? Z