Zora píše:Takže - postupuju správně?
Dají se ony definice vyjádřit nějak lidštěji, přístupněji?
Z
Určitě daji. Wikipedie je encyklopedie, takže odborné věci popisuje odborně, což někdy v opulárně naučném prostředí může být trochu na škodu. Takže k jednotlivým pojmům:
Marker: Ten už jsem popsal v předešlém příspěvku. Chápejte to velmi zjednodušeně jako určitou část DNA. Nachází se na chromozomu Y což je věc, která je přítomná jen u mužů a dědí se v přímé otcovské linii, podobně jako příjmení. Proto se toto testování provádí jen u mužských jedinců. Dalo by se opět zjednodušeně říci, že každá rodina má "svůj chromozom", který si dědí z otce na syna. Markerů v chromozomu je více, není jen jeden. Každý marker má také určitou hodnotu. Jak už jsem řekl, výsledkem je v podstatě tabulka s čísly. Je v ní uvedený vždycky konkrétní marker a jeho hodnota. To by samo o sobě nestačilo, kdyby nedocházelo postupem generací k mutaci těchto markerů. Tj., že jednou za X generací nějaký z markerů náhodně změní svou hodnotu. To je pro srovnávání v genetické genealogii důležité. Kdyby markery nemutovaly, tak my všichni muži máme tu tabulku s čísly úpl ě stejnou a nezjistíme z toho vůbec nic. Ale od našeho společného mužského předka docházelo v minulosti k mnoha různým mutacím a z jedné společné "tabulky" dnes máme každý tabulku s různými hodnotami markerů právě vlivem mutací v průběhu staletí a tisíciletí. A čím bližší máme hodnoty společných markerů mezi dvěma jedinci, tím blíže mají společného mužského předka. Dva Novákové, kteří mají společného pradědečka Nováka budou mít hodnoty stejné. Ale když budou mít společného až 4x pradědečka Nováka, pak už se nějaký marker vlivem mutace může změnit, třeba o jedničku, tedy při srovnání hodnot bude se bude jedna z nich lišit o jedničku, hovoříme tedy o genetické vzdálenosti 1. Když budou mít společného předka až 9xpradedečka Nováka, tak se páové mezi sebou budou lišit třeba už o dvě mutace, tedy o genetickou vzdálenost 2 atd. Tedy čím dále máme společného předka v minulosti, tak tím více se nám začínají hdonoty našich markerů lišit. A toto srovnávání a určování společného otcovského předka v minulosti lze využít v genealogii. Např. u zmíněných dvou Nováků jde podle té genetické vzdálenosti určit, zda mají společného prapředka Nováka (pokud jsou k sobě hodnotami svých markerů blízko) a nebo oni dva zrovna příbuzní nejsou a jejich příjmení vzniklo nezávisle na sobě.
Haplotyp: co je marker jsme si už vysvětlili. A vlastně při tom i vysvětlili, co je to ten haplotyp. To je právě ona tabulka markerů, která je vlastní konkrétnímu jedinci. Já mám soubor hodnot svých vlastních markerů. V případě genealgického testu je mým haplotypem jeho výsledek. Kolegové Peters nebo gkg mají také tabulky s hodnotami svých markerů, a to jsou tedy zase jejich vlastní haplotypy. Tyto své haplotypy srovnáváme v databázích a právě hledáme podobné haplotypy, což principiálně znamená, že lidé, ke kterým jsou naše soubory markerů (jejich hodnoty) blízké, jsou s velkou pravděpodobností naši příbuzní, resp. lidé, se kterými máme společného předka v otcovské linii.
Haploskupina: obrazně by se dalo říci, že je to taková genetická krevní skupina. V průběhu deseti tisíců let vývoje člověka počínaje našim společným předkem v Africe se lidská populace geneticky vyvíjela v určitých skupinách. Každá z těchto skupin měla svou vlastní historii. Tyto skupiny někde v minulosti vznikly, v určitých dobách různě migrovaly, někde se rozšířily, jinde zanikly, mnohé z nich lze ztotožnit s nějakou archeologickou kulturou nebo civilizačním okruhem. Během doby se dosáhly určitého rozšíření a mají nějaké své typické znaky. Ať už je to geografické rozšíření v současnosti nebo právě jejich vlastní minulost. Naše haploskupina nám řekne tedy něco málo o prehistorii našeho rodu. Tedy ono příslovečné kdo jsme, resp. odkud pocházíme. Kdo byli v dávné minulosti naši předkové.
Snad je to takto dostatečné a hlavně alespoň trochu srozumitelné.
, než se dostanu k dotazům... Z
