GENEALOGIE

Poraďte mi prosím, jak dostanu čerstvě obdržené výsledky testů své DNA na stránky My Heritage.
Vůbec nikde nevidím okýnka pro zapsání těch „hodnot Y haplotypu“ v případě otcovské linie (Y-Genograf vlevo), nebo nebo těch „nalezených variací“ v případě linie mateřské (Mt-Genograf vpravo).
Viz oboje v příloze.

Né, že bych tomu nějak zvlášť rozuměl, ale když už jsem ten zázrak za drahý peníz pořídil, tak bych to samozřejmě rád na My Heritage dal, když ta možnost tady je...
Díky předem za instrukce,
lb.

Když to není test od MyHeritage (Genea k nim nepatří, ne?) tak asi nijak

ozana píše:Když to není test od MyHeritage (Genea k nim nepatří, ne?) tak asi nijak

Aha, už chápu... Takže jde zase jen o kšeft, jako vždy u těchhle firem.
Přece si nenechám dělat znova za půlku starobního důchodu testy se stejným výsledkem (předpokládám), jen aby mi je laskavě vzali i na My Heritage.
Ale díky moc za info, aspoň si tím nebudu dál mordovat hlavu.
lb.

Ne, tentokrát o kšeft nejde.

Na MyHeritage je možné nahrát jen autosomální data, tedy z chromozómu 1 až 22. Tato data Vám testy z Geney neposkytují.

Y-STR markery můžete nahrát na http://www.ysearch.org/ a na http://www.genebaze.cz/cgi-bin/cyd.cgi

mtDNA pak na http://www.mitosearch.org/

Já tedy doporučuji nechat si dělat testy u FTDNA, bývají levnější a je mnohem širší výběr, je možné postupně přikupovat další a zpřesnění atd. A data z jejich Family Finderu jde nahrát do MyHeritage.

Ta data můžete také vložit od http://www.nevgen.org/ a vyjde Vám nejpravděpodobnější haploskupina R1a Z282>Z280>> CTS3402>>YP238 , což je na přiloženém grafu v té zelené oblasti


Na interpretaci mtDNA dat je pak nejlepší https://dna.jameslick.com/mthap/ a tam Vám vychází jako nejpravděpodobnější haploskupina J1c.

Je zarážející, že Genea netestuje celé oblasti HVR1 a HVR2 (16001-16568 a 1-574), ale jen jejich část (16024-16383 a 57-372) a tedy chybí mutace 462T a 489C. Pro přesnější určení haploskupiny mtDNA je nutné otestovat i CR, kde jsou pro J1c mutace 750G 1438G 2706G 3010A 4216C 4769G 7028T 8860G 10398G 11251G 11719A 12612G 13708A 14766T 14798C 15326G 15452A plus tam budou nějaké další.

No já, už další testování rozhodně podnikat nebudu. V otcovské linii mi vyšlo třikrát (dvakrát Genea a jednou nějaká grantová – tedy zdarma – záležitost v Brně) R1a, což se ostatně dalo čekat, a z mateřské základní analýzy mi vylezla Jasmína a z rozšířené predikovaný podklan J*.

Bohužel je zatím málo probantů, v tom je podle mě problém zásadní. Zejména u matky jsem v té rozšířené analýze čekal potvrzení svých předpokladů, co se jejího cestování ze Sýrie do Čech týče. Trošku jsem si naivně myslel, že se přece jen pár zbylých Kumánů a Pečeněhů mezi Kaspikem a Černým mořem už otestovat nechalo. A aspoň pár dálných východňárů...

Takže zatím nenechalo... Snad časem. Ale je to jedno, i tak jsem přesvědčen, že její předkyně přišla do Uher až kolem roku 1240, když nás hnal Čingischán, respektive jeho syn Ögedej. Nasvědčuje tomu mnohé ještě silněji než analýzy DNA. Mně spíš lákalo dozvědět se, jak se dostaly Kumánky k tomu Kaspiku, tedy do kumánsko-kypčackého chanátu. Podle mě o mnoho set let dříve z Mandžuska. A kudy se dostali „bílí Hunové“ do Mandžuska, to vlastně pořádně nevědí ani sinologové...
lb.

To je zajímavé, že vám ty haploskupiny neurčili lépe.

Nicméně i ta J1c je stará cca 13000 - 16500 let, blíže viz http://www.eupedia.com/europe/Haplogroup_J_mtDNA.shtml (já mám J1c1 a genealogická mateřská linie mi sahá do Korutan.)


Ta Vaše R-YP237 je dost častá v našich končinách, mám mezi příbuznými dva takové výsledky.

Peters píše:To je zajímavé, že vám ty haploskupiny neurčili lépe.

Nicméně i ta J1c je stará cca 13000 - 16500 let, blíže viz http://www.eupedia.com/europe/Haplogroup_J_mtDNA.shtml (já mám J1c1 a genealogická mateřská linie mi sahá do Korutan.)

Příloha J1c.jpg je dlouhodobě nedostupná.

Ta Vaše R-YP237 je dost častá v našich končinách, mám mezi příbuznými dva takové výsledky.

Moje hlavní linie mateřská z hlediska DNA (ovšem plus i dalších sedm) vychází zcela a neomylně z Kiskunságu (česky Malá Kumánie), jmenovitě např. Áporka, Majosháza, Kiskunlaczháza, Ráckeve, Kunszentmiklós, Szabadszállás, Tass, Dunavecse... Ale je tam u všech větví samosebou 100 až 150 let přeryv v domicilu, protože Turek je možná dobromyslenej člověk a v jádru veselá kopa, ale dlouhodobě se s ním žít nedá.
Takže se teprve 50 let po skončení okupace (a to navíc na výslovnou prosbu Marie Terezie) začali vlastně vracet z exilu, většinou z Felvidéku, a je velmi těžké se dopátrát, zda se opravdu vracely tytéž rodiny. V matrikách taková šance není vůbec, ovšem existují soupisy, odkud ti kteří neokolonisté dorazili do těch zcela zruinovaných a do mrtě vylidněných obcí pod Peští
Většina z nich byli zemani, což by pro ten starokumánský návrat trochu svědčilo, protože vlastně hlavy všech kumánských rodin nobilitoval za příslib trvalé vojenské pohotovosti už král László IV. nějak kolem roku 1285.
Ovšem právě v tom byl při tom návratu domů zakopanej poměrně tvrdej pes: vrátit se do zcela vylidněnýho kusu země sice jako zeman, ale samosebou bez poddaných. Takhle vnikly ty tzv. zemanský vesnice, kde bylo víc zemanů než čeledi... O 80 let později dokonce houfně žádali Ferdinanda V., aby se mohli přestěhovat z Áporky a Majosházy někam jinam s podporou trůnu, že nás to tam všechny neuživí. Ale ani nevím, jak to s tou peticí nakonec dopadlo, naši měli tou dobou už ten mlejn, takže na téhle akci neparticipovali...

Já se takhle o středoevropských dějinách přes své předky dozvídám na starý kolena víc, než jsem se kdy dozvěděl ve všech školách. Když jsem navíc v mládí studoval jen dějiny Dálného východu a amerikanistiku.

V příloze je kousek povídání například o mých navrátivších se Áporčanech.
lb.

Tady je to vidět trochu přehledněji: