VYŘEŠENO resumé zápisů 1776-98 Olšany u Prostějova čeština

[makke]

Dobrý den,

pravděpodobně se mi podařilo rozlousknout záhadu Vavřince a Heřmana Sekaninových. Nakonec je to celé úplně jinak, než jsem předpokládala a protože jsem tím doslova pohlcena, tak bych ráda, aby moje předpoklady ověřil i někdo nestranný. Jak již jste si možná všimli momentálně se zabýván rodem Sekaninů z Olšan u Prostějova, rod sahá až do 16. století, ale v jedné generaci mi zela pořádná díra. Nepodařilo se mi dohledat žádné informace o rodině Heřmana Sekaniny *1753, i když ze svatebního záznamu je zřejmé, že měl syna Vavřince. Tedy:

26.6.1798 se žení Vavřinec, syn Heřmana Sekaniny, 20 let s Kateřinou, vdovou po Klementu Mazalovi.

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00890.jp2

K sňatku existuje svatební smlouva, ve které je uvedeno, že Vavřinec Sekanina měl otčíma Tomáše Andrese
https://digi.archives.cz/da/permalink?x ... 5ced96f596

Na dům a grunty Kateřiny Mazalové pod Nrem 10 tym
v dědině Olšanech se tak následující smlouvy svadební
hypoteční zaznamují.
Dnes dole stojícího dne a roku staly se smlu
vy svadební, celý dokonalý a v ničemž neporušitelný, mezi
svobodným mládencem Vavřincem Sekaninou z Olšan jakožto
ženichem ze strany jedné a Kateřinou, pozůstalou vdovou
neboš. Klementu Mazalů též z Olšan jakožto nevěstou ze
strany druhé, a to na takový způsob:
1 dnie Umínili sobě najmenované dvě osoby v stav svatého man
želství vstoupitit, slibujíc sobě v lásce a svornosti manželské
až do smrti spolu setrvati.
2 he Majíce nadjmenovaná nevěsta Kateřina Mazalová novou
usedlost pod Nrem 10 tim v dědině Olšanech po jejím neboštíku
manželu Klementu Mazalů za Summu 90 fr do vlastnosti a
k její svobodné vládě odevzdanou, z kterej však jedině ještě
její otcovi Janu Marešovi do Hněvotína 10 fr splatiti má.
Tu novou usedlost ona nevěsta tehdy její milému ženichovi
Vavřincovi Sekaninovi zadává a věnuje, též jeho od dne
kněžskýho zezdání, nejenom nad tou novou usedlostí, nýbrž taky
nade vším statkem jejím, který koliv nyní má, aneb s pomocí
Boží ještě budoucně míti může za plnomocného hospodáře a
spolu dědice ustanovuje.
3 ti Vidouce ženich Vavřinec Sekanina lásku a dobré mínění
nevěsty, též slibuje přípověď její, tehdy zavádí a věnuje
jí zase všechno to, což jeho jest, obzvláště ale ten od jeho otčíma
Tomáše Andrese přislíbený mající statek skrz 150 zl. pravím
jedno sto padesáte rejnských říš. Na kterýžto svadební věnu
on Tomáš Andres hned po svadebním veselí 50 zl. v hotovosti
položiti, a ostatních 100 zl ve dvouch letech zaplatiti se vzvo
luje. Nad tím všem on ženich Vavřinec Sekanina jeho nevě
stu plnomocnou hospodyní a spoludržitelkou činí.
4 te Otčím mladého ženicha Tomáš Andres taky přislibuje tím novým man
želům ty k tej od strany nevěsty mající nové usedlosti přináležející
grunty jeho dobytkem skrz pět let bez všeho odměnění obdělávati.
Konačně a za
5 te Mezi obojí stranami domluveno bylo, že kdyby za 1 rok a 1 den Vav
řinec Sekanina prostřednictvím smrti z toho světa zešel, a dědice po něm
nezůstalo, ona nevěsta jeho přízni 75 zl navrátiti, podobně kdyby ona
nevěsta v tom času na takovej způsob zemřela, on ženich její přízni
75 zl položitit povinen býti má, jestli ale by erb jakýhokoliv pohlaví
zůstal, tomu má ta familia pozůstati.
Ža tyto smluvy svadebni tak a nejinač než jak napřed psáno sto
jí domluvené a zavřité jsou byly, to my níže psaní za vším vlastních
ruk podisem dosvědčujeme.

Předpokládala jsem tedy, že Vavřincův otec Heřman Sekanina zemřel a jeho matka se znovu vdala za Tomáše Andrese, dle věku u sňatku se Vavřinec narodil někdy kolem roku 1779 a ženil se 1798, sňatek vdovy po Heřmanovi, by tedy měl být v rozmezí těchto let, dávala jsem k tomu i příspěvek do Hledá se, ale ten jsem smazala, protože situace se vyvinula jinak. Příjmnení Andres se po okolí vyskytuje, mě ale zaujalo, že Vavřinec má všude psáno, že je z Olšan a v Olšanech se Tomáš Andres vyskytoval.

2.6.1778 se oženil Tomáš Andres s Annou Vychodilovou, dcerou + Václava Vychodila z Olšan
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00840.jp2

I k tomuto sňatku byla uzavřena svatební smlouva:
https://digi.archives.cz/da/permalink?x ... 238630cd3f

Ve jménu nejsvětější a nerozdílné trojice Boha Otce,
syna i ducha svatého amen.
Leta páně 1778 dne 1 ho listopadu staly se smluvy
svatební dobrovolné a celé neporučené v přítomnosti dole
psaných svědkův, mezi poctivým mládencem vlastním synem
Tomášem, Františka Andrese souseda z Bystročic,
se svobodnou Annou, vlastní dcerou neb. Václava Vychodila
souseda olšanského. Majíce pak jmenovaná nevě
sta grunt po svým otci přislíbený, přivinuje sobě jme
novanýho ženicha buďto s erby neb bez erbů dědicem
teho gruntu se činí, dyby spolu erbů neměly, takový
grunt do přízně připadne, až po jejich obouch smrti, kdyby
nevěsta spíš zemřela, a erbovník po ní zůstal, takovýmu
místo patřiti má, po nevěstině smrti, kdyby on Tomáš že-
niti se chtěl, takové nevěstě to místo zaváděti nemá.
Držitelkům toho gruntu vymínila sobě do smrti neb do
vůle své takový grunt držeti, a kdyby to místo popou
štěla, vejměnu sobě vymínila na 4 m rolí od Třebčína
a třetí snop ze všeho obilí co zasetý bude, chaloupku ko
můrku a ke chlívku zahrádku 1 hrušku kozačku a 6 ka
dlátek. Ponevadž ještěže 2 siroci zůstávají, Ja
nek a Lucina, tak jednomu každému na penězích 125 zl.
v summě 250 zl. Jankovi patřiti má chaloupka, komůr
ka a chlívek a na 1 m rolí. Kdyby Jankovi jinde
místo se trefilo, tak jemu má 250 zl. položit, poněvadž
on v tom místě a v chaloupce nezůstane. Ittem ne
věstinýmu dítěti vymiňuje se 50 zl. a svatbu těm
3 dětem udělati, kdyby se stalo že by se s matku srov
návati nechtěli a jí v něčem překážky dělali
takby deprva matka přinucena byla se vdati.
Otec ženicha věnuje 400 zl za ustupení místa 50 zl
100 zl hned po svadbě a druhý 100 zl do roku se uvolňuje
a toho půl třetí sta rýnských, když taková potřeba bude polo
žiti se ženich uvoluje 1 kobylu, 1 vůz, 1 krávu a 1 fůru se
na každý rok na půl druhé měřice rolí, takovou rolí užíva
ti má dokadž čekancem bude, kdyby otec ženicha tako
vý peníze nepoložil, jak se uvoluje toho gruntu ženich ni
koliv nedostane jaká je domluva státi se má, a ...
Matka nevěstina jmenovanému ženichovi za jeho
prácu a hospodářství taky jemu dala na 1 měř. rolí.
Stalo se v Olšanech dne a roku svrchu psaného.

Ve smlouvě jsou zmíněny tři děti, Jan, Lucie a "nevěstino" dítě. Dle matriky Jan a Lucie jsou děti zemřelého Václava Vychodila (tedy sourozenci nevěsty, ve stáří 11 a 15 let) a nevěstino dítě je Vavřinec *8.8.1776
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00680.jp2

To mě přivedlo na myšlenku, že mnou hledaný Vavřinec nemusel vzejít ze sňatku Heřmana Sekaniny, ale mohl by to být Vavřinec, nemanželský syn Anny Vychodilové. Sedí jméno, přibližný rok narození, skutečnost, že Vavřinec měl otčíma Tomáše Andrese a původ z Olšan. Za mě je to dostatečně pevný konstrukt, aby to byla pravda. Trochu v tom "hapruje" absence informací o Heřmanovi, ale mou hypotézou je, že zemřel, proto si ho Anna nevzala a Vavřinec se narodil jako nemanželský. Jak Sekaninovi, tak Vychodilovi patřili mezi nejbohatší rody v Olšanech, takže jiný důvod proč sňatek neproběhl mě nenapadá. A otcovství Heřmana asi bylo bezpochyby, protože Vavřinec všude dále vystupuje jako Sekanina a zde se vrátím k dříve uvedenému, vzhledem k tomu, že to byl nejbohatší rod v Olšanech, nepředpokládám, že by se k nějakému "parchantovi" přihlásili jen tak.

A to, že Vavřinec syn Heřmana Sekaniny a Vavřinec, nemanželský syn Anny Vychodilové jsou jedna a tatáž osoba by mohla dosvědčit nenápadná poznámka v majetkovém vyrovnání, u jména Vávrovi je tužkou dopsáno Sekaninů, tedy alespoň to tam tak vidím.
https://digi.archives.cz/da/permalink?x ... afa477181b

Ujímání gruntu pololánického Tomáše
Andrese od Anny Vychodilky v dědině Olšanech
Léta Páně 1790 dne 31ho měsíce Máje za rychtá
ře Floriána Gořalky, purkmistra Jana Zlámala, obecního
hospodáře Kašpara Vychodila, a jinších přísedících právě
osob: Ujal Tomáš Andres, až na potvrzení představené
vrchnosti od Anny Vychodilky pololánický grunt pod N. 25 sto
jící v dědině Olšanech ze vším právem a příslušen
stvím, tak jak od starodávna patřilo: pročež ponechává
odstupitelkyně nastupitelovi při temž gruntě 4 koně, totiž
jednoho bílýho valacha, druhýho vranýho valacha a třetí
kojetskou vranou klisnu, i taky jedno hříbě roční vraný
jednu červenou krávu, a jedno tele, jednu bachyni, jeden
vůz nejlepší, jeden pluch, tři brány, dva řetězy,
a půl kopy slámy, kteréžto pak nastoupení téhož grun
tu, a také za ty vejš jmenované při temž gruntě dne prv
ního června nynějšího roku se státi musí, pročež on na
stupitel za to užívání toho gruntu, i také za ty vejš jme
nované při temž gruntě k hospodářství ponechané vě
ci následující dluhy na sebe přijímá, totiž:
do siročího auřadu hradiského ...................... 164 fr
odstupitelkyně synovi Janovi, mimo toho co
on po svým otci Václavu
Vychodilů v siročí kase k pohledá
ní má .................................... 78 ...... 25x
Vávrovi, který u stařenky se zdržuje............. 50 --- “ ---
přinésti povinen byl na ten grunt................. 400 --- “ ---
Summa všeho ................... 692 fr 25x
Na to nastupitel již zaplatil .......................... 200 --- “ ---
tak ostává nastupitelovi doplácet ............... 492 fr 25 x
a to sice: do siročí kasy ................................ 164 --- “ ---
synovi Janovi ................................. 78 25x
Vávrovi .......................................... 50 --- “ ---
Matce ........................................... 200 --- “ ---
To jest těch ................ 492 fr 25 x
též také do kontribučního úřadu .................. 9 měr. ječmena


kterýžto ječmena ona odstupitelkyně v natuře navrátiti chce, a
za to od všeho obilí, totiž z pšenice, ze rzi, a z ječmena tře
tí snop, od hrachu ale jednu kopu však ale jenom za letošní rok
obdržeti má: Nastupitel také bude povinen hned při ujímání
toho gruntu matce to jest odstupitelkyni 200 fr položit.
Vejměnu pak ona odstupitelkyně má mít následující, svět
ničku, komůrku, 2 chlívky, v stodole místečko pro svoje obilí, za
hrádku, jednu hrušku kožačku, a šest karlatekm též na pěti měřic
ema na čtyři měřice rolí, kteréžto vejměnu ona až do svo
jí smrti uživati a sobě práva obdělávati má, odstupitelkyně
za letošní rok má mít jeden záhon konopí a u dědi
ny na jednu měřici prosa, kteréžto již zasetý jest. Kdyby ale
ona odstupitelkyně Anna Vychodilka ve svý vejměně ostávat nechtě
la a svýmu synovi Janovi do jeho novousedlého vystaveného domku
se přestěhovala, tak on ten hospodář Tomáš Andres bude povi
nen jí tej vejměnici za tu světničku, komůrku, 2 chlívky,
v stodole místo, zahrádku, hrušku kožačku a šest karlatek
každoročně 4 rýnský zaplatit, kdyby ale ona tam ostala,
ve svý vejměně, tak se jí nic platit nebude. Posledně se
vše připomíná a na to se obě strany domluvili, že odstu
pitelkyně za Bystrovanou riž, ječmen, oves, a seno od
roku 1789, 1790 ty za to přijdoucí bonifikace na
temž gruntě k pohledávání míti bude.
S tím se toto nastoupení gruntu skoncuje a pro ujiště
ní a ubezpečení toho všeho se od obouch stran i od
auřadu vlastními jmény podpisem se potvrdil.
Jenž se stalo v Olšanech roku a dne zvrchu psaného.


Nejsem si jistá, zda někdo dočetl až sem, je to opravdu dlouhé. Jestli ano, zajímal by mě názor někoho, kdo tím není pohlcen jako já, zda je moje teorie správná.

Děkuji

S pozdravem

Markéta Burešová

PS: Ty přepisy jsem vkládala víceméně jen pro čtenáře tohoto příspěvku,vím, že mají spoustu nedokonalostí, ale primárně nejde o ně a já jsem za posledních pár dní přečetla tolik stran, že je už skoro ani nemůžu vidět, natož opravovat.

[zburget]

Já jen drobnost - nebyla by pro tento typ dotazu vhodnější jiná část fóra, než čtení starých materiálů? Pokud ano, přesuňte a tuhle moji rakci klidně smažte

[makke]

Příspěvek je "nestandardní" také jsem uvažovala dát ho jinam, ale nenašla jsem vhodnou škatulku, protože nakonec mi stejně přišlo, že hlavním smyslem tohoto příspěvku je čtení , protože bych byla ráda, kdyby si to někdo přečetl a zkusil zhodnotit, zda se nepletu. Vím, že je toho textu moc, ale snažila jsem se to případnému čtenáři usnadnit přepisem.

[Zora]

Přesuň to do sekce hledám pomoc, nejde o primárně o čtení. Ať v tom není zmatek.
Z
edit, přesunula jsem to za Tebe . Z

[makke]

Děkuji.

[ZEL]

Už si nepamatuji, co bylo v předchozích příspěvcích, tak se zeptám. Existuje vhodný Heřman Sekanina? Který se narodil tak, aby mohl mít syna Vavřince, neoženil se s nikým jiným, ani nezemřel moc brzo nebo moc pozdě? Žila v roce 1790, kdy se konalo majetkové vyrovnání, Heřmanova matka, tedy ta stařenka, u které se měl zdržovat Vavřinec? Pokud v obou případech ano, zní Vaše teorie velmi pravděpodobně. Asi bych ještě ověřovala přes gruntovnice, jestli v rodině Sekaninů nezmizel Heřman, případně jestli není zmiňovaný na vojně.

[makke]

Vhodný Heřman Sekanina existuje, narodil se 7.4.1753 v Olšanech, kde je od 16. století jediný rod Sekaninů, byl nejmladším synem z celkového počtu 19 dětí, kdy se ale dospělosti dožilo jen 5 dětí, měl 2 starší sesty a 2 starší bratry. Je zmíněn v majetkovém vyrovnání z roku 1772, kdy grunt přebírá jeho bratr Jiří, z dědictví měl dostat 250 zl., ty mu byly vyplaceny nejpozději v roce 1783, kdy je uvedeno, že všechny pohledávky vůči němu jsou uhrazeny (neusuzovala bych z toho, že se tak stalo přesně toho roku, mohlo to být i dřív). Bohužel ale z jeho dospělého života o něm nejsou známy žádné informace, ani v matrice ani v pozemkové knize, žádná poznámka, že se toulá nebo je na vojně. Domnívala jsem se, že se oženil někde pryč a tam se mu narodil syn Vavřinec, který se poté vrátil zpět, prošla jsem poměrně velké množství matrik v oblasti mezi olomoucí a přerovem, ale nikde jsem na něj nenarazila. Nevím tedy kdy a kde zemřel.
Co se stařenky týče, tak Heřmanova matka zemřela v roce 1788, ale matka Anny Vychodilové zemřela až v roce 1801, teoreticky tou stařenkou mohla být ona. Úplně se mi nezdá, že by Anna dala dítě "pryč" k Sekaninům, její matka žila na vejminku, takže o dítě bylo postaráno a nebylo zase až tak daleko. V roce 1790 bylo Annině matce cca 67 let, protože když v roce 1801 zemřela má uveden věk 78.
Ještě bych zmíninla jednu věc, že u Sekaninů to bylo v té době celkem "divoké", v roce 1777 zemřel Heřmanův otec, dědicem gruntu se stal Heřmanův bratr Jiří, který měl sice s manželkou 7 dětí, ale ani jedno se nedožilo dospělosti, jeho manželka zemřela v roce 1778 a s druhou manželkou měl také 7 dětí, dospělosti se dožily tři. V roce 1790 umírá i Jiří a grunt se dostává pod správu do dospělosti Jiřího syna Martina.

[ZEL]

To vypadá slibně, vhodný Heřman existuje. Ohledně té stařenky, nedaleko na Litenčicku bylo zvykem nazývat otcovu matku stařenkou a matčinu matku babičkou, ovšem mám to doloženo až z 19. století. V Olšanech to mohlo být jinak. Vzhledem k tomu, že Tomáš Andres evidentně nebyl otčímem žádného jiného Vavřince, bych se přikláněla k Vaší teorii, malý otazníček bych si ale ponechala v záloze.

[makke]

Otazník zůstává, teoreticky není moje teorie definitivně potvrzena, ale na druhou stranu, za celou dobu jsem nenalezla nic, co by ji vyvrátilo.