ŽÁDOST O POMOC - Josef ODEHNAL a jeho osud - VELKÁ PROSBA

[Zora]

Domovské právo se udělovalo těsně po r. 1848, nedokážu ale odhadnout, zda svobodný (a snad ještě neplnoletý? ) Josef dostal domovské právo po svém otci nebo v den přidělování v obci, kde bydlel. Navíc - Josef byl zřejmě v inkriminovanou dobu na vojně a jak to bylo s domovským právem pro vojáky, - to jedině nastudovat..., z hlavy vůbec nevím. Z

[MatheusKopecky]

Co takhle zkusit domovské právo přes nevěstu, Josefovu manželku Annu. Na svatbě je psáno, že jí otec byl hajný v Třeboradicích, nicméně brzy odchází do Sazenného, kde umírá.

EDIT:

OPRAVIL JSEM VŠECHNY ODKAZY

[zeter]

odkaz na narození Marie 1856 vede někam jinam, prosím opravte ještě jednou

ad 1) u sňatku má Josef psáno "k Holetínu patřící", to by asi byla první volba; nejsem si jistý, za jak dlouho by mohl získat domovské právo v Třeboradicích (to nešlo jen tak, že by si člověk řekl nebo tam bydlel).
Nevěsta nepomůže, manželce se přidělilo domovské právo manžela.
A tahle agenda nespadá pod farní úřad, ale pod obec - většina archivů tohle vůbec nemá digitalizované (něco má AHMP, něco SOA Opava, jinde nevím)

[Zora]

Co takhle zkusit domovské právo přes nevěstu, Josefovu manželku Annu. Na svatbě je psáno, že jí otec byl hajný v Třeboradicích, nicméně brzy odchází do Sazenného, kde umírá.

EDIT:

OPRAVIL JSEM VŠECHNY ODKAZY

Domovské právo přes nevěstu je hloupost.
Nevěsta získává domovské právo po svém manželovi právě díky svatbě.

Jinak řečeno - ať patřila nevěsta před svatbou kamkoliv, po svatbě má stejné domovské právo jako její manžel - získala ho svatbou.

[MatheusKopecky]

odkaz na narození Marie 1856 vede někam jinam, prosím opravte ještě jednou

ad 1) u sňatku má Josef psáno "k Holetínu patřící", to by asi byla první volba; nejsem si jistý, za jak dlouho by mohl získat domovské právo v Třeboradicích (to nešlo jen tak, že by si člověk řekl nebo tam bydlel).
Nevěsta nepomůže, manželce se přidělilo domovské právo manžela.
A tahle agenda nespadá pod farní úřad, ale pod obec - většina archivů tohle vůbec nemá digitalizované (něco má AHMP, něco SOA Opava, jinde nevím)

1) ODKAZ NA MARII JE JIŽ OPRAVEN

2) Máte pravdu, je tam k Holetínu patřící, nicméně to bude způsobené tím, že přišel do Prahy - Třeboratic jako voják vozatajstva. Následně minimálně 4 roky je vrátný v tamějším panském dvoře, který koupí A. Schöller. Za 4 roky se stihne oženit a mít tři děti. Nepředpokládám, že se vrátil zpět do Holetína, na Vysočinu, 200 km daleko, do kraje tu dobu velice chudého. Nicméně já už se nevzdávám ničeho. Otec nevěsty měl domovské právo v Sazeném, kde ale Josef s Annou nejsou. Tudíž měl bych probádat v archivu fyzicky agendu Třeboradic, případně Čakovic? Případně měl bych se podívat i do Holetína? Pro jistotu? Víte já už sháním každou stopu

[MatheusKopecky]

Co takhle zkusit domovské právo přes nevěstu, Josefovu manželku Annu. Na svatbě je psáno, že jí otec byl hajný v Třeboradicích, nicméně brzy odchází do Sazenného, kde umírá.

EDIT:

OPRAVIL JSEM VŠECHNY ODKAZY

Domovské právo přes nevěstu je hloupost.
Nevěsta získává domovské právo po svém manželovi právě díky svatbě.

Jinak řečeno - ať patřila nevěsta před svatbou kamkoliv, po svatbě má stejné domovské právo jako její manžel - získala ho svatbou.

Máte pravdu, tudíž počítám s tím, že domovské právo bude v Třeboradicích, Čakovicích, nebo Holetíně, ale...

Prvně bych se asi podíval na to sčítání a třeba i do Sazeného, přece tam nebyl otec sám na výminku ne? Ale je jasné, že ta mohl být cizí hospodář.

[Zora]

prvotně k získávání domovského práva, to je podstatné.

Udělovalo se poprvé těsně po roce 1848.
Muži - hlavy rodiny, žijící v konkretní obci, dostali domovské právo v této obci a spolu s nimi i jejich rodiny - manželka a děti.
Synům toto domovské právo zůstalo celý život, dcerám se měnilo sňatkem. (byly výjimky, ale ty se Vás netýkají)

Podobné to bylo v další generacích - vnuci měli opět automaticky domovské právo po svém otci (a ten ho měl původně po dědečkovi)

Obyvatel konkr. obce mohl požádat o změnu domovského práva - do té obce, kde bydlel. Většina obcí měla stanovena pravidla pro udělení domovské příslušnosti, ta většinou ale nejsou online dohledatelná)
Byla stanovena doba, po kterou musel žadatel v obci bydlet, často to bývalo i deset roků, žadatel musel prokázat ekonomickou soběstačnost (že neměl dluhy, živil se poctivě), žil řádným životem v obci i v církvi. . O udělené domovského práva pak rozhodovala obec, nebylo to zpoplatněno, ale většina obcí toto udělení podmiňovala příspěvkem na obecní chudé, špitál a podobně. Tím si obce hlídaly, aby nemusely přijímat za domovské příslušníky chudé nebo osoby, které by v budoucnu mohly být v obci na obtíž.
Většina obyvatel domovské právo nijak neřešila, následné generace měly stále příslušnost po svém předku, kterému byla udělena po r. 1848 a mnohdy ani netušily, kde obec leží.
-----------
Takže přes domovské právo asi cesta nevede, Josef ho dostal po otci, tedy Holetín. Tam ovšem těžko bude zapsáno, kde, kdy Josef zemřel... je to teoretická naděje, ale moc jí nevěřím.

Jak se hledá sčítání pro Třeboradice, případně Čakovice, to nevím, zkuste zapátrat, zda je to někde online. Z

[Zora]

Máte pravdu, tudíž počítám s tím, že domovské právo bude v Třeboradicích, Čakovicích, nebo Holetíně, ale...

Vaše úvaha není správná. Syn Josefa má u svatby napsáno domovské právo Holetín.
Měl ho tedy po otci.
POkud by se otci domovské právo změnilo - třeba by si požádal o domovské právo k Čakovicícim -. např., změnilo by se i jeho dětem a manželce.

Takže jedině - domovské právo Josefa, jeho manželky (pokud se znovu nevdala) - Holetín.

[zeter]

Ne, to nebude dáno tím, že přišel do Prahy: pokud je psáno "k Holetínu patřící", pak to znamená, že měl domovskou příslušnost v Holetíně. Klidně by mohl sloužit jako voják v Tramtárii a pak bydlet v Třeboradicích (a potom kdekoli jinde) do konce života, a mít stále domovskou příslušnost k Holetínu, protože domovská příslušnost vůbec nesouvisela s tím, kdo se kam přestěhoval nebo jak dlouho tam bydlel. Prostě jste ji měl, hotovo. Změna byla možná, ale byl to formalizovaný a nesamozřejmý proces (aby ne - obec, jejímž jste byl příslušníkem, vás jaksi měla na krku).
Takže pokud se tímhle směrem vydáte, první volba je Holetín, a dotaz na archiv, pod který Holetín spadá.

EDIT - Zora mezitím vysvětlila podrobně, díky. Jinak já samozřejmě taky nemůžu zaručit, že ta agenda domovského práva pomůže, ale aspoň možnost to je.
Ohledně sčítání jsem mírně skeptický - možnosti jsou vzásadě dvě: buď se rodina odstěhovala, a pak se maximálně o rok zkrátí rozmezí Josefova úmrtí (sčítání 1857; ve sčítání 1869 se asi nenajdou, těžko by přestali mít děti), a nebo se z nějakého důvodu rozpadla (úmrtí Josefa nebo Anny), a tam jsou scénáře všelijaké, další sňatek, stěhování tam či tam). Čímž ovšem neříkám, že to nemá cenu zkusit, jeden nikdy neví.

[Zora]

.....do Sazeného, přece tam nebyl otec sám na výminku ne? Ale je jasné, že ta mohl být cizí hospodář.

To netuším, ani nevím, co měl otec zapsáno u úmrtí. jestli se nepletu, byl hajný - pokud si dobře pamatuju, hajný bydlelo na hájence a zřejmě na stáří, již mimo aktivní službu se přestěhoval. Nevím, zda si někde zakoupil stavení nebo bydlel u někoho, (pak by nebyl na výměnku) Je také možné, že se do Sazeného dostal v rámci služby, postoupil na nějaký další lesnický post, třeba kvůli vyššímu věku.

Já sama bych prohledávala okolní farnosti Třeboradic, ve vazbě na majitele Schoellera. Buď najdete další děti, nebo najdete úmrtí, případně svatbu vdovy po Josefovi.
matriky by měly být oindexovány, rozpětí , kdy hledat není příliš široké...

Nemá smysl vytvářet méně logické, (i když možné) nitky, když ty nejvíce pravděpodobné ještě nemáte propátrané.
Z

[MatheusKopecky]

Dobrá děkuji Vám za informace, za stopy. Mě osobně se nejvíc líbí a připadá mi logické jak jste psala, hledat okolní farnosti Třeboradic s vazbou na A. Schöllera.

Já Váš chápu, že měl domovské právo v Holetíně, jeho otec, Josefa, tam zemřel v roce 1863, v domě potom žije Josefa sestra, ale v indexu jsem nikde úmrtí Josefa v Holetíně, nebo jeho manželky nenašel. Ta volba, že se vrátil na Vysočinu, když dělal na periférii Prahy vratného s vazbou manželky na blízké okolí mi nepříjde logická. Ale za pokus to rozhodně stojí. Agenda Holetíně vím kde je a není problém, až pomine tahle šílenost ve společnosti ho navštívit.

No každopádně v Sazeném se Josef ani Anna Odehnalovi nevyskytují. To výměnkář soudím dle zápisů z narození Antonína a Marie Odehnalových.

[MatheusKopecky]

Ale děkuji za vysvětlení domovského práva ohledně Josefa... Děkuji, určitě zkusím a jak oba píšete, za pokus nic nedám, třeba to vyjde a může to být stopa.

[MatheusKopecky]

Syn Josefa má u svatby napsáno domovské právo Holetín. Měl ho tedy po otci.

U svatby Antonína Odehnala (syna Josefa) je napsáno, že má domovské právo v Holetíně?

[Zora]

U svatby Antonína Odehnala (syna Josefa) je napsáno, že má domovské právo v Holetíně?

ne, není to tam napsané, omlouvám se, špatně jsem si interpretovala zmínku kolegy v textu.
Z

edit - to, že to není zapsané, ale neznamená, že domovské právo v Holetíně neměl. Antonín dom. právo v Holetíně s největší pravděpodobností měl... Rodiče si dom. právo - podle uváděného ekonomického postavení nezměnili, tedy otec o změnu velmi pravděpodobně nežádal......

Tahle matrika K. Hory nezapisovala ani vojenský stav ženicha, i když to bylo v dané době velmi obvyklé, zřejmě další informace byly součástí kopulačních list ve farním archivu. To samozřejmě nevím, jen hledám vysvětlení.
Z

[zeter]

Ta volba, že se vrátil na Vysočinu, když dělal na periférii Prahy vratného s vazbou manželky na blízké okolí mi nepříjde logická.

Jaký "návrat na Vysočinu"? Přečtěte si prosím ještě jednou a důkladně, co jsme vám se Zorou napsali o domovském právu. To vůbec nesouvisí s nějakou fyzickou přítomností nebo přesunem, natož s tím, v jaké farnosti došlo k nějakým matričním událostem.

Jinak pátrání v místech, kde měl ten majitel jiné podniky, je rozhodně možnost.