Dika píše:Rodné listy předkládali předkové až po roce 1848, předtím diktovali, co si pamatovali.
Zřejmě jste chtěla napsat -
výpis z matriky narozených a pokřtěných, ve smyslu církevním se jednalo o křestní list.
Prosím, uvádějte pro svá tvrzení odkazy na seriozní zdroj, jednak pro poučení všech, jednak proto, abychom měli jistotu, že se nejedná o zmatečnou informaci.
Na existenci dokladu o křtu totiž navazovaly i další spojitosti, především fakt, že se před svatbou sepisoval protokol, kam snoubenci uváděli další fakta (délka pobytu v obci, zaměstnání...) a před uzavřením manželství museli jít ke svaté zpovědi. Pokud by jeden z nich nebyl pokřtěný, nemusel hovořit pravdu a kněz by neměl naprosto žádnou jistotu, že uvedli údaje správně .
Pokud se podíváte třeba na následné sňatky svobodných matek,které se v matrikách objevují cca od r. 1800, velice často jsou údaje na straně nevěsty opravovány , doplňovány v porovnání se zápisem o narození dítěte.
Dá se tedy předpokládat, že nevěsta musela svůj původ, rodiče, nějak doložit, pokud by to bylo pouze ústně, pak by vlastně neměl kněz jistotu, kdy mluvila pravdu (u porodu nebo při svatbě)
Ale mohu se mýlit, budu ráda za odkaz, abych se poučila , jak to podle církevního (příp. občanského - matriky byly od r 1781 prohlášeny za veřejnou listinu) práva bylo dané.
Dík, Z
edit - Ještě mě napadlo, že kněz byl před uzavřením sňatku povinen ověřovat, zda snoubenci nejsou v příbuzenském vztahu nebo zda u některého z nich není jiná překážka k uzavření manželství.
U prominutelné překážky bylo možné požádat o dispens, u neprominutelné nikoliv a manželství nebylo možné uzavřít, nebo by se později stalo neplatným
Bez zápisu o křtu snoubenců by kněz nemohl s jistotou doložit, že se překážka nevyskytuje, nebo popsat onu překážku, aby bylo možné o dispens požádat.