Jan_Mareš píše:Tak jsem to louskal asi hodinu až mi to docvaklo.
Jen nemohu přečíst křestní jméno matky. Četl jsem to jako "František Mareš" což je jeden ze dvou mě známých dětí jejich otce Jakuba. Zmátla mě i adresa - to znamená, že dotyčná matka žila pod stejnou střechou se svým bratrem.Nebo si tam skočila odrodit. Mohli by jste mi pomoci s křestním jménem - mohla by to být Josefa? Děkuji
Něco k legitimizaci dítěte.
Děti se rodily manželské , nemanželské, a pokud se svobodná ( neprovdaná) matka znovu vdala, a její manžel se kl dítěti přihlásil, pak se těmto dětem změnil status na manželské legitimizované.
Takže Anna, dcera Jakuba Mareše, porodila nemanželské dítě a proto nebyl (původně) uveden jeho otec. Do matrik se zapisovali pouze rodiče, kteří zavřeli manželství před narozením dítěte.
Anna se později vdala a její manžel uznal narozené dítě Václava za svého syna. Není to o tom, že by se, zpozdilec, přihlásil ke zplození biologického potomka, ale jen a jen o tom, že chtěl dítě vychovávat jako své.
Pro tto případy měla církev tento postup.
Budoucí otec musel s matkou dítěte uzavřít manželství.
Matka musela souhlasit, že se její manžel stane otcem dítěte.
Manžel matky musel před svědky prohlásit, že se hlásí k dítěti jako otec.
Na to přihlášení bylo spoustu různých formulací, nenechejte se nikdy zmást, nešlo o prohlášení, že měl s matkou předmanželský styk, ale o ochotu dítě jako otec vychovávat.
Tím, že se dítěti změnil status na legitimizované, změnil se mu i život, neb nemanželské děti to měly opravdu těžké (stejně jako svobodné matky) Navíc - úředně nesl příjmení stejné jako jeho matka (i otec)
Všechny tato podmínky výše uvedené byly splněny, protože otec je zjevně dopsán do příslušné kolonky a je uvedena poznámka, že dítě bylo skrze uzavřené manželství legitimizované
(His proles per..... )
Z hlediska ryze genealogického se nejedná o příbuzenský vztah - otec syn, z hlediska lidského se jedná možná o pevněnjší pouto než s biologickým otcem. Tento muž dítě vychovával, dal mu své životní zkušenosti a pomohl mu v životě postavit na vlastní nohy.
Údaje u matky - protože se o dítě někdo musel starat a v případě nemoci nebo úmrtí matky by tato povinnost připadla obci, vždy se u svobodných matek dopisovala, koho je dcerou. Pokud byly tyto údaje známy - bývá doplněno - "dobře známá", pokud zapsali pouze to, co matka uvedla, následovala poznámka - dle udání. Někdy bývá - výjimečně také doplněno - dle křestního listu.
Je třeba si uvědomit, že veškeré doklady přinášeli snoubenci ke svatbě, vědělo se tedy , kdo je koho syn, dcera a odkud snoubenci pocházejí. U svobodné matky ke svatbě před porodem nedošlo a tak bylo třeba údaje ověřovat .... (mohla porodit třeba děvečka ze vzdálenější obce a aby hanba nepadla na rod otce, zaměnila křestní jména rodičů...)
Z