vyřešeno: KONŠEL - 1770

[MatheusKopecky]

Dobrý den,
u narození dětí Martina Dražana (*1753), je u otce, tedy již zmíněného Martina Dražana ( v rozmezí 1770 - 1785) napsáno, že zastával funkci rychtáře v obci Láz (okr. Příbram) a konšela Rožmitálského. Mohl by mi někdo napsat více o té jeho funkci konšela? O co se jednalo? Jak se ta funkce získala? Co obnášela? Jak dlouho trval mandát? Já to chápu, tak že jelikož byl rychtářem, tak zastupoval jako rychtář svou obec v městské radě v Rožmitále pod Třemšínem, jako tedy konšel.
Děkuji a budu rád za jakou-koli informaci o té funkci v té době.

[Tamy]

Bohužel neporadím. Ale už jsem uvažovala kde najít, nebo jestli by se třeba tady dal udělat, nějaký seznam funkcí s vypsáním podrobností, které zajímají i Vás. Konšel, rychtář, radní, starší, purkmistr,... všechny tyhle úřednické a správní funkce.

[MatheusKopecky]

Je to záhada, jako mám málou představu, co se dá najít na internetu, ale to je taková spíš romantická představa

[Dawid]

Můžete prosím dát odkazy na záznamy?

[Věra Mátlová]

Není to se všemi detaily, ale pro orientaci to snad postačí:

Městská správa fungovala od 15. století na stejném principu až do roku 1622. Spočívala ve výkonné moci dvanácti každoročně volených přísežných konšelů a obecních starších coby zástupců obce. Konšelé se střídali vždy po čtyřech týdnech na postu purkmistra, který opatroval obecní pokladnu a městskou pečeť. Střídání v purkmistrovském úřadě zabraňovalo ovládnutí městské rady a prosazování vlastních zájmů na úkor obce. Konšel, který úřadoval první měsíc po obnově městské rady, byl nazýván primátor (primas) a měl dozor nad hospodařením.
Když se všech 12 konšelů vystřídalo ve funkci purkmistra, navrhl každý z nich dvě osoby (i sami sebe) a z nich bylo vybráno dvanáct nových zástupců obce. Obnově sboru konšelů při každé volbě však zabraňoval nedostatek kvalifikovaných osob a složitá síť příbuzenských a klientských vazeb, nové tváře se v městské radě objevovaly jen velmi zřídka. Pokud byl někdo nahrazen například z důvodu úmrtí, náhradník byl vybírán z obecních starších. Úplně nový člověk neměl takřka žádnou šanci se do městské rady dostat.
Obecní starší byl dozorčí a poradní orgán městské rady. Jednalo se o dvanáct měšťanů, kteří měli na starost kontrolu obecních účtů a účastnili se porad o hospodářských záležitostech města. Byli každoročně obměňováni spolu s městskou radou, dosazováni a voleni královským hofrychtéřem.
Městský rychtář, každoročně obměňovaný, byl původně nejvyšší post v rámci městské rady. Dohlížel především na soudnictví, vyšetřování a správu královských důchodů odváděných do královské komory. V roce 1547 král Ferdinand I. potrestal odbojná města zavedením instituce královského rychtáře, jako panovníkova dozoru nad městem. Po roce 1624 post královských (císařských) rychtářů nabyl neomezeného vlivu.
Veškeré písemné vývody, radní usnesení, smlouvy a ujednání, měl na starosti přísežný radní písař.


( Kateřina Zenklová: Správa města Rakovníka v pozdním středověku. Diplomová práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2014
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120157521)

[Tamy]

Za mě vynikající, pomohlo mi to, díky.