Lazarus Hinderegger - nápis na truhle

[dominikmatus]

Zdravím,
ve škole se nám objevil zajímavý kus nábytku spíše v renesančním stylu. Je na něm nápis:
LAZARVS-HINDEREGGER-ANDER-RATSCHIN MDCXIII (1613)

Hledal jsem, ale zatím marně. Příjmení Hinderegger nebo Hinteregger se objevuje v Německu, Rakousku a Švýcarsku, ale jeho zdroj je podle literatury a výskytů pravděpodobně v okolí Zurichu. Ratschin je německý název pro některý z našich Račínů, mohou to být ale i Hradčany nebo Raczyn v Polsku.
Máte nějaké tipy jak alespoň u nás zjistit jestli se zde nevyskytoval nebo neměl potomky? Urbář, Berní rula nebo Soupis poddaných?

[obrázky smazány]

[Karolina Vernerova]

No, vyzkoušením generálních rejstříků Berní Ruly a i soupisu poddaných nic nezkazíte .-)

[Zora]

https://books.google.cz/books?id=PCdhAA ... &q&f=false

Netuším, zda to k něčemu bude, ale posílám. Z

[Dawid]

No, nábytkový kus je předpokládám spíš z měšťanského prostředí než odněkud z poddanského venkova (i když úplně vyloučit to asi nejde).
Takže pokud by ten Hinderegger byl objednavatel, hledal bych ho na Hradčanech - čili nejprve v městských knihách (měly by být v AHMP).
A kdyby to bylo jméno zhotovitele, začal bych tamtéž v cechovních materiálech, pokud tak staré (1613) ovšem jsou (podle tohoto spíš nejsou).

Matriky by sice potenciálně taky mohly něco obsahovat, jenomže většina města Hradčan tuším spadala pod farnost Strahov, a ta nesahá před rok 1660 (z asi čtyř farností, které postupně na Hradčanech vznikly, obsahuje první léta 17. stol. jen farnost u sv. Víta na Hradě, a tam nic podnětného není).

A komu vlastně kus patří teď a co se o něm ví?

[sanssouci]

Není určitě reprezentativní. Ale jméno Hinderegger se tam neobjevuje.
Ebenisten– Register
http://www.kunstarchiv-kittel.de/pdf/eb ... gister.pdf

Jinak se jmeno najde v Německu kolem Pasova a ve Vídni.

[J.i.Š.i.]

Pokud bych to řešil já a hledal někoho na Hradčanech , začal bych Knihou měšťanských práv (sign. 573), která byla vedená v této tobě. Je digitalizovaná a vedená v češtině. Pokud by tam nic nebylo, v druhém sledu bych prošel knihy trhové, testamentů a obligací.
Ovšem měšťan to být nemusel - mohl by to být pouhý "obyvatel", který měl nějakou nemovitost pronajatou. Otázka co pak s tím ...
Možné i je vlastnictví deskového domu, takže by relevantními byly i desky zemské.

A samozřejmě bych prověřil taky můj nejoblíbenější fond Národního archivu - Starou manipulaci.

[dominikmatus]

Díky všem za rady.
Truhla je v soukromém vlastnictví a byla pravděpodobně přepracována asi v 19 století. Původní jsou na 100% jen desky na fotkách.
Matriky Hradčan jsem letmo proletěl, ale moc tam toho není.
Podívám se do těch městských knih.
Stará manipulace je někde digitalizovaná?

Sanssouci: nikde tam to jméno nevidím.

[J.i.Š.i.]

Stará manipulace je někde digitalizovaná?

Třídílný inventář k fondu zde: http://badatelna.eu/fond/276/

Zkuste projít všechny signatury H, začínají inv.č. 1203.

[dominikmatus]

Tak prošel jsem pražské městské knihy (jen ty s indexem) a nic, ve Staré manipulaci, Berní rule a Soupisu poddaných (Čáslavsko) taktéž. Na spodní straně vrchního víka jsou nápisy křídou. Bohužel to není moc čitelné ale pár slov by se tam našlo (více typů fotek):

[Zora]

Na konci 15. století byla ves společně s Vlkošovem v majetku Račinů z Račína, za kterých snad vznikla nová tvrz. Roku 1571 zde Nikolaus von Ratschin zavedl luteránství, které zde poté převládalo až do roku 1626. Zdejší držbu Račínů z Račína ukončily až pobělohorské konfiskace za účast na stavovském povstání v letech 1618-1620.
http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.c ... ec-purles/


tady je ještě další zminka
http://familytrees.genopro.com/vlepore/ ... milies.htm
dlouho se to načítá
von Ratschin

vzhledem k tomu, že nevěsta byla z Dlouhé vsi, je možné, že se jedná stále o lokalitu kolem Karlových Varů.


v případě toho nápisu, to jste rozdělovali na slova po nějaké vlastní úvaze nebo jsou tam nějaká znaménka? (já na to nevidím)

Napadá mě, že to egger může být také název Chebu, většinou se sice píše s jedním G, ale vyskytují se i varianty se dvěma G.

Pak by se mohlo teoreticky také jednat o "in der Egger, an der Ratschin, ale to už je opravdu dost nepravděpodobné.
Z

[dominikmatus]

Zoro díky za snahu, o Račínech z Račína a rodu von Ratschin vím, ale stále nemůžu zjistit o jaké Račíny se jedná. O Chebu se prvně uvažovalo ale takto nám to dává největší smysl, žádné znaménka tam nejsou. Eger s dvěmi G jsem zatím neviděl. Opravdu jste to někde viděla? Jméno Lazarush snad neexistuje?

[Zora]

lazarus , lazar... snad ještě lazarius.

H - nic mě nenapadá, jedině heilige, což by byla blbost. ale víz konec...
ale teoreticky by to mohlo být začáteční písmeno druhého jména
právě kolem r. 1620 a před ním je zmiňován Humprechtvon R.

opravdu jsem Egger zapsán viděla, včera jsem to pro zajímavost hledala na netu, pokusím se to znovu vyhledat, odkazy jsem si neuložila...
tady je výskyt po zadání egger cheb
https://www.google.cz/webhp?sourceid=ch ... er%22+cheb
vyskytují se tam odkazy i historické, ne pouze podlahářství a jiné firmy

Ještě se zeptám na podobu truhly. Já nejsem odborník, truhlu si představuji jako "bednu", s otvíracím víkem. Ta deska je ono víko?

Mně se totiž zdá, že na té dřevěné desce je jakoby obrys hradu... kostela... a ty oválné oblasti mně evokují něco jako cestovní oltář. Jo, vím, že se pletu, kam nemám, nebo tomu nerozumím, ale nemůže to být nějaká souvislost se sv. lazarem z Palestiny - pokud se nepletu, ten má nějakou souvislost s s klášterem v Teplé. A právě v Palestině, kde vznikl říd sv. Lazara, byl nad jedním, nebo nad oběma jeho předpokládanými hroby vystavěn kostel.
Nemám ani představu, jak je ta truhla velká...
Omluvte mě za neznalost, vím, že tyhle rady moc nepomohou, ale ptal jste se, tak jsem si hloubala nad možnostmi.

Z

[dominikmatus]

Tak Egger se tedy asi také používal. Zápis by byl tedy LAZARVS-H-IN-DER-EGGER-ANDER-RATSCHIN MDCXIII. Lazarus H v Chebu a na Račíně. Moc mi to nedává smysl. Teď je otázkou jestli by to tak opravdu napsali, příjmení jen iniciálou. Už vůbec jméno Lazar není obvyklé. Narazil jsem na něj u nás opravdu vyjímečně.

Všechny teorie se mohou hodit, ale nemyslím si že by šlo o kresby. Ta deska je popsaná převážně slovy a čísly. Možná je to jen optický klam nebo si to někdo obkroužkoval.

Ta truhla byla klasická bedna s víkem nahoře. Ty fotky s nápisem Lazarus jsou čelní strana. Celá truhla ale byla předělána na otvírání na čelní straně. Vrchní víko s křídovými nápisy bylo ukotveno. Ta truhla je dost těžká a měří cca. 2 metry.

[Zora]

myslela jsem oválné plochy na čelní straně - zda v nich dříve nemohla být nějaká výzdoba. a deska sama mohla být něco jako oltář... vypadá to, že je poskládána z více kusů...

O křídových nápisech si myslím, že se jen něco poznamenávalo na vnitřní stěnu víka, tak, jako to třeba dělali hospodští. Třeba si někdo zapisoval , kdy co vyndal a komu to poskytl...pravděpodobně to bude z pozdější doby.

sv. Lazar se v češtině vyskytuje především v této krátké podobě, v latině naopak v podobě Lazarus. Většinou ale v církevních písemnostech nebo historických souvislostech s Lazarem, nebo řádem sv. Laraza. V matrikách se jméno objevuje, ale minimálně, odhaduji, že jsem ho viděla tak tříkrát...(na Moravě - Čechy neznám)

Ještě mě napadlo, že hinteregger by mohlo znamenat Zadní Cheb. Nic takového jsem přímo na starších českých mapách nenašla, ale v Chebu je několik místních částí, které nesou označení Zadní. Německou mapu jsem nehledala, teď v noci na to stejně neuvidím.
Z

[dominikmatus]

Tu čelní stranu jsem nezkoumal, ale myslím že je nepravděpodobně aby to sloužilo jako oltář. Zadní Cheb mi taky nedává smysl v té větě. Otázkou je co znamená ten letopočet. Svatba, povýšení na nějakou hodnost/stav?

Zde nějaké zmínky o Račíně v lexikonu.