GENEALOGIE

Jeden příbuzný mi zaslal starou přiloženou fotografii s tvrzením, že jde o erb našeho předka, který měl být kolem roku 1800 "vlásenkářem" v Ansbachu v Německu. Dá se z fotky něco poznat, potvrdit, nebo vyvrátit? Velikost artefaktu je hrubým odhadem cca 50 cm x 100 cm.

Pokud byli ti dotyční příslušníky hraběcího rodu Kouniců, tak má pravdu - ale ti by asi nebyli vlásenkáři v Ansbachu. Toto je kounický erb v té nejčistší podobě - dvojí stříbrné lekno v červeném poli.

Ajaj, rodinná legenda v troskách A jak to asi může být staré? Sama fotka je asi tak z roku 1980.

Doplňující info - googloval jsem Kounice, a na wikipedii je věta "Jednu větev vytvořili Stošové z Kounic". Je asi zajímavé, že mi fotku erbu poslal pan Stoss... Ale to by asi byla moc velká náhoda - že by si myslel, že to je erb Quastů a přitom by byl jeho vlastní rodiny (i když se to píše trochu jinak)????

Na každé legendě se najde zrnko pravdy, z něčeho musela vzniknout. Stošové z Kounic podle většiny dohledatelných informací poté co se dopracovali do panského stavu (1701 Kryštof Stoš) začali používat jen jméno Kounicové, i když trochu podvodem http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2009/4/prapredci-zakladatele-hrdinove/, ale jedna část jich po Bílé Hoře odešla taky do Polska (zřejmě kvůli náboženství). Kdoví - možná někdo z této větve se mohl dostat do Ansbachu, exulanti obvykle žádným velkým bohatstvím neoplývali, a živil se jako vlásenkář... Každopádně Stossů/Stošů je v republice jen asi dvacet, možná by se dali sehnat a zjistit jestli něco bližšího neví. Ten pán co vám erb poslal se k rytířům Stošům hlásí?

Jen abych to uvedl na pravou míru. Já i pan Stoss jsme potomci rodu Quastů, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Konr%C3%A1 ... nand_Quast. Tento Konrád měl otce vlásenkáře v Ansbachu. V jednom psaném rodokmenu jsem objevil, že tento vlásenkář měl mít erb. Zároveň jsem se letos celkem náhodně sešel s p. Stossem, který hovořil o tom, že v jeho rodině se také o erbu Quastů hovoří a poslal mi postupně 2 naprosto odlišné fotky. Tu jednu jsem dal na toto fórum včera (kounický erb - a tady podezírám pana Stosse, že by mohl být právě "Stoš"), tu druhou jsem dostal až dnes a přikládám nyní. Je to zcela jiný erb, údajně zpracovaný jako vitráž Janem Zachariášem Quastem http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Zachar ... 5%A1_Quast, synem KFQ. který ho vytvořil jako vitráž - je otázka, co byla předloha. Doufám, že to opět není erb nějakého jného rodu. Poznáte z toho něco?

Tohle by mohl být erb Ludvíka Quose z Bernsdorfu - tady http://www.historie.hranet.cz/heraldika/hr/hr1991.pdf je o něm na str. 11 povídání - zase je to takové zahalené v mlze - není to Quast, ale zní to podobně, zase je tam migrace do Kladska a Saska - zase poslední zmínky v 17. století - i když se tam píše že někteří příslušníci rodu žijí dodnes aniž jsou si vědomi té příslušnosti .

Zajímavé, dostal jsem se při hledání předků Quastů zatím kolem roku 1700 a k nějakému Bondorfu... Zní to podobně jako Bernsdorf. Nevíte zeměpisnou lokaci?

Bernsdorfů je hafo, u nás nejmíň tři, ale tohle bude nejspíš ten v Horní Lužici, ca 20 km jihozápadně od Chotěbuzi
(14°6′28″(E), 51°37′14″(N).
Vzhledem k velmi starému původu se transkripce mohla hodně měnit (původní zápisy byly nejspíš v latině) - tak i ten Bon(s)dorf by se hodil.

domnívám se, nelze vyloučit skutečnost, že by došlo v minulosti např. sňatkem k propojení obou rodů; pokud se týká Stošů, původně historicky pochází z Bránic u (Dolních) Kounic na jižní Moravě, dnes okres Brno-venkov, (tehdy Kanitz, pocházím odtud, takže jejich historii znám velmi dobře); občas se mihne (bohužel i v odborném tisku) informace, že rod Stošů pochází z Bránic od Opavy, což je v rozporu se skutečností; ve Slezsku posléze zakotvila část rodu;
pokud se objeví zájemci o podrobnější historii kounických rodů nebo samotných Dolních Kounic (Kanitz), mohu nabídnout třídílnou Historii Dolních Kounic (v elektronické podobě) včetně velkého množství personálních a faktografických údajů nejen z Kounic, ale i širokého okolí cca od r. 1200;
původně se v průběhu zpracování (historie vycházela ve zpravodaji DK a dalších místních periodikách od 70.let minulého století až do r.2013) uvažovalo o knižním tisku, ale náklady by byly takové, že žádné vydavatelství se k tomu bohužel neodvážilo; zájemci se mohou na mne obrátit na mailovou adresu.
H.