od zedir » pát črc 25, 2014 0:31
Dobrý den,
heraldikou jsem se kdysi trochu zabýval, pokusím se ji osvěžit, ale marně se tu snažím chytit něčeho, co by dopomohlo k bližšímu dobovému zařazení vzniku erbu. Z heraldického hlediska je erb velice prostý, obsahuje jen základ - štít, znamení, přilbu, přikryvadla, točenici a klenot, honosné kusy zcela chybí (hesla rodová a válečná, štítonoši nebo strážci štítu, hodnostní koruny, klobouky a čepice, prapory a korouhve...). Proto si myslím, že se nedá uvažovat o přílišném stáří - v porovnání s rody, jejichž erby se vyvíjely staletí a za různé zásluhy docházelo k jejich polepšením, takže tyto erby jsou velmi bohaté; v pozdějším období s úpadkem aristokratické slávy a moci dochází ke snahám o jejich obnovení, a to také prostřednictvím heraldiky a nové umělecké slohy 19. století se projevují i zde, podle čehož se dá poznat, že dané zobrazení erbu (třeba i jinak velmi starého rodu), je poměrně moderní. Nechvalně v heraldice zapůsobil především realismus, který se zřejmě řídil představou, že čím realističtější určité zobrazení bude, tím lépe (například zvířata) - heraldika ovšem pracuje pouze se stylizovanými a jednoduchými motivy, které nám zde dobu nenapoví. A obecná fakta typu, kdy se objevuje jaký prvek erbu, který dříve a který později, jsou příliš obecná a spadají například do 13., 14. nebo 16. století, což nám také nijak nepomůže.
Co se týče užití znamení (to, co najdeme zobrazeno na vlastním štítu), zde se setkáváme s užitím heroldských (dělení - vodorovné linie, polcení - svislé linie, čtvrcení, vytváření geometrických obrazců) i obecných figur (lidé, zvířata, různé předměty, které by se neměly dotýkat okrajů štítu - zde písmeno S, nejpravděpodobněji počáteční písmeno rodového příjmení). Z hlediska tinktur se erb řadí k běžnému průměru - jsou použity dva kovy (zlato a stříbro) a čtyři barvy (modrá, červená, oranžová a zelená), třetí typ tinktur - kožešiny - není obsažen. Pro srovnání například u erbu Schwarzenberků jsem napočítal dva kovy a čtyři barvy nebo u Albrechta z Valdštejna dva kovy a pět barev. Kdybych se měl pokusit o blason (heraldický popis) erbu, zkusil bych to takto:
Na heraldicky vpravo nakloněném zlatém kolčím štítu pět modrých prutů, přes které je položena červená litera S. Na štítu položena heraldicky vpravo hledící zlatě korunovaná turnajová přilba, z níž odletují oranžová přikryvadla. Nad stříbrnou točenicí je klenotem paví ocas (?) přirozené barvy.
Přilba i štít jsou sice nakloněny doleva, ale v heraldice je při popisu určujícím pohled toho, kdo štít drží - a z jeho perspektivy je to naopak než pro nás, kdo stojíme před ním. Kolčí štít se zde pozná podle zářezu, do kterého se umisťoval na turnajích dřevec. Kolčí štít (či terč) je také poslední heraldický, který se používal i v praxi (jako normanský, především gotický nebo španělský), další štíty (jako renesanční či barokní) by pro své ozdobné zářezy bojujícího v bitvě příliš nechránily a byly by velmi nepraktické. Pruty jsou heroldské figury vznikající polcením štítu, je-li rozpolcen na lichý počet částí, střídají-li se jen dvě tinktury a šířka je menší než 1/7 štítu (mezi 1/7 - 2/7 je to kolík, nad 2/7 kůl). V sudém počtu by šlo o pouhé xnásobné (např.) zlato-červené polcení. To, co v neheraldickém prostředí vnímáme jako žlutou, je zde zlato a co vidíme jako bílou, tu představuje stříbro. Turnajová přilba se pozná díky charakteristickým svislým kovovým plátkům, které měly zabránit případnému poranění od nešťastného a neplánovaného zásahu dřevcem do oblasti hlavy nebo pádem z koně a zároveň zaručovala oproti jiným přilbám (jako kbelíková, hrncová) poměrně dobrý výhled. Zkraje jsem uvedl, že chybí hodnostní koruny, a přesto píši, že přilba je korunovaná - toto je ovšem heraldická (helmovní) korunka, která se obvykle na erb k přilbě přidávala a nemá význam hodnostní koruny, která určuje například barona nebo hraběte (tedy jsem alespoň přesvědčen, že je to korunka, váhal jsem, jestli to není součást domnělého pavího ocasu). Co se týče přikryvadel (nebo též krydel, fafrnochů), ta měla také svůj praktický účel - chránila rytíře například před sluncem nebo i samotnou zbroj. A klenot není nic jiného než vrchní ozdobou připevněnou k přilbě a stejně jako štít se znamením měla ve zmatku bitvy důležitý rozlišovací úkol sloužící pro dobrou a rychlou orientaci - v počátcích heraldiky od dob křížových výprav se opravdu klenoty na přilbách vyskytovaly, ale postupně se přestávaly nosit, protože jejich praktickou rozpoznávací funkci převzaly již figury na štítech a neforemné klenoty ztěžovaly snadné manévrování na bojišti (nemluvě také o tom, že přenesení klenotů pouze do heraldiky umožnilo jejich bohatý vývoj, pomyslíme-li na všechny lvy, kapry, jednorožce, ruce, volské rohy či křídla, které by ani při nejlepší vůli nebylo možné nosit). Spoj klenotu a přilby s nevzhlednými nýty a dráty býval zakrytý točenicí - dvěma konci přikryvadel stočenými proti sobě, obvykle by měly být dvou střídajících se tinktur, zde však vidím jen stříbro, i když přikryvadla jsou oranžová. Otázkou ale také zůstává, jestli to vůbec je točenice, z fotografií to není natolik patrné - spoj mezi přilbou a klenotem by měla zakrývat buď točenice, nebo heraldická korunka, která ji postupně nahrazovala.
H