aha, zase jeden, co nic nečte
- berte to v dobrém.
v sekci Rady do začátku jsou sepsány postřehy, které mohou pomoci práci s matrikami.
Kromě jiného je tam uvedeno:
Nemanželské dítě
Církev považovala za nemanželské dítě potomka, kterého manželka porodila před uplynutím 180 dní po uzavření manželství a po uplynutí 300. dne buď po mužově smrti, nebo po úplném zaniknutí manželského svazku.
Většina nemanželských dětí se narodila neprovdaným (svobodným nebo ovdovělým) ženám, a nemá tak zapsaného otce (výjimky se začínají objevovat v 19. století, kdy otec mohl požádat o zápis do knihy narození, i když se nestal manželem matky).
Všeobecně platí, že biologický otec nemanželského dítěte se nedá s jistotou dohledat.
Legitimizace nemanželských dětí
Svobodná matka se provdala, její manžel mohl dítě legitimizovat, prohlásit za své.
Postup – kdykoliv po svatbě a se souhlasem matky pronesl otec před farářem a dvěma svědky předepsanou formulaci v duchu „Cítím se být otcem tohoto dítěte a žádám být jako otec zapsán do matriky“. Formulace se lišily podle farností, ale nikdy toto prohlášení neříkalo nic o biologickém otcovství ani se církevně neřešilo, zda bylo dítě opravdu zplozeno tímto manželem matky.
Tímto aktem se změnilo dítěti příjmení – neslo tedy příjmení manžela své matky a změnil se mu status – z nemanželského se stalo manželským legitimizovaným, zůstalo mu ale domovské právo po matce (resp. po jejím otci).
viewtopic.php?f=31&t=43561jsou tam tři díly , někdy se podívejte, jestli Vám něco ještě nepomůže.
V matrice narození je pak dítě při narození zapsáno jako nemanželské ( čárka v příslušné kolonce), kolonka otec zůstává prázdná.
PO legitimizaci je do matriky dopsán otec (ve smyslu manžel matky), pak jeho prohlášení před svědky , že se cítí býti otcem, chce být otcem, vyznává se za otce - to se lišilo,
následuje odkaz na svatbu matky dítěte s tímto mužem a konstatování, že dítě bylo legitimizováno a datum. Měly by být škrtnutí čárka v kolonce nemanž, , ale to se dost flákalo... dost často nesouhlasí datum sňatku a legitimizace, klidně je to posunuté o několik roků, nejčastěji k legitimizaci docházelo při vstupu dítěte do školy, nebo třeba na reálku...
Tyto zápisy nekonstatují nic o biologickém příbuzenství legitimizovaného dítě s novým otcem. Církev nezkoumala, zda je otcem, mohl by být otcem, zda měl tělesný styk s matkou, nebo zda vůbec byl přítomen a nebyl třeba v Americe. Šlo jen o možnost podle Rakouského všeobecného občanského zákoníku, jak snížit počet nemanželských dětí.
U zápisu svatby legitimizovaného dítěte se nejčasněji neobjeví nic, jsou vepsáni otec a matka. (slovo manželská dcera, syn se buď objevuje, nebo je jen vynecháno.
Někde to zakrývali tím, že psali, že je to syn, dcera katolických rodičů - vynechávali tedy manželský syn otce XY.
Zřídka je tam vidět formulace, ze které je jasné, že otec nebyl otcem
Z
