Jak začít pátrat I. - Úvod

Než se začnete ptát na tomto fóru, nebo než začnete s genealogií, přečtěte si tyto rady a postřehy, které pro vás sepsal Milan Wölfl.

Jak začít pátrat I. - Úvod

Příspěvekod Zora » sob zář 01, 2018 18:27

Snažili jsme se sepsat drobné rady, návody, pomůcky, přehledy, odpovědi na časté otázky... tak, jak se opakují u mnoha příspěvků na fóru, abychom pomohli těm, co začínají. Pozor, nic není dogma, vždy existují ještě další vysvětlení, možnosti, řešení.
Zedir a Zora
[vložená poznámka zedira: můj přínos je minimální, jen korektura a téma o písmech, vše je práce Zory]

Jak na předky
Digitalizované matriční knihy umožňují hledat cca od roku 1900–1930 do minulosti. Je tedy třeba zjistit data a místa narození, svatby (příp. úmrtí) a vyznání osoby, se kterou chcete začínat.
Zdroj – rodné (křestní), oddací a úmrtní listy rodičů, prarodičů, tzv. protektorátní křestní listy, případně staré průkazky a podobné zdroje. Nezapomínat na to, že ve 20. a z části i v 19. st. se v dokladech uváděli i předci předmětné osoby.

Matriční kniha zápisů N, O, Ú

Velmi často je – především v 19. a 20. st. – doplněna o knihu nebo sama zahrnuje část „rejstřík, index“, tedy abecední seznam zapsaných osob.

Pozor – řazení ne vždy odpovídá současné posloupnosti písmen, zaměňuje se nebo slučuje: B-P, D-T, pozor na řazení písmen C-K, W-V (F), G-J.

Matriční kniha zápisů je často psána pro více obcí, pak jsou zápisy řazeny buď chronologicky, nebo je kniha rozdělena na části podle obcí. Pokud není rejstřík zapsán v samostatné knize, bývá buď na konci matriční knihy, nebo vždy na konci části pro konkrétní obec.

Postup hledání předků

Najděte potřebné matriční knihy – pozor na vyznání.

U prvního nalezeného předka zjistěte jména a původ rodičů a vyhledejte jejich svatbu. Pak hledejte opět narození jednoho

a druhého rodiče. Vše si kontrolujte i v matrice úmrtí – zde je uveden věk.

Vyznání

Po bitvě na Bílé hoře došlo k rekatolizaci (cca kolem r. 1620– 1630) a jediné vyznání bylo katolické (tedy i matriky byly pouze katolické), trpění byli občané židovského vyznání. V katolických matrikách židy nalezneme jen sporadicky, nesystémově.

Židovské matriky byly vedeny od r. 1766 (chlapci), 1783 (dívky). Na vedení židovských matrik dohlížel určený katolický kněz. Toleranční patent umožnil i evangelické vyznání.

Evangelické (protestantské) matriky

Matriky byly vedeny od r. 1781, zpočátku bez úřední platnosti, všechny úkony provedené evangelickými kněžími byly přepisovány do katolických matrik. Evangelické matriky se staly úředními knihami a samostatně vedenými až roku 1849. V době od r. 1781 do r. 1849 se dá hovořit o duplicitě zápisů, předek byl zapsán jak v neúřední evangelické matrice, tak i v úřední katolické matrice.

Pozor, evangelická vyznání byla povolena dvě, tzv. helvéti a aušpurgové, neměli k sobě blízko (pokud byl předek jednoho vyznání, je zcela zbytečné hledat jeho zápisy u druhého vyznání). Někdy se též uvádějí lutheráni.

Naprosto rozdílné z hlediska územního byly farnosti katolíků a oblasti působení evangelíků. Dnes se liší i uložení matričních knih konkrétní obce podle vyznání, tedy evangelické matriční

knihy jsou často uloženy v jiném archivu než katolické matriční knihy konkrétní obce.

Vyznání po roce 1918

Do uvedeného roku se vyskytovalo katolické, protestantské augsburské (lutherské), protestantské helvétské a židovské vyznání.

V roce 1918 vznikla sloučením dřívějších protestantských vyznání Unie protestantů, dnešní název církve je Českobratrská církev evangelická. Církev se hlásí k tradicím české reformace, husitského hnutí, církve podobojí i Jednoty bratrské. Se všemi těmito názvy se můžete v matriční kolonce vyznání setkat.

Po roce 1919 vznikla Československá církev, dnešní název Církev československá husitská. Jedná se o národní, katolickou církev, podobně jako předcházející církev evangelická se považuje za pokračovatelku učení mistra Jana Husa a husitství, které je zde pokládáno za specificky českou formu křesťanství.

Pozor, pokud je v matrice vyznání zapsané jako husitské, může být předek zapsaný v matrikách obou církví.

Předek uveden bez vyznání – generace jeho rodičů (event. prarodičů) zcela jistě nějaké vyznání měla. Bezvěrci se vyskytují i v civilních matrikách před rokem 1918 velice zřídka.

Po roce 1918 se začínají objevovat i další vyznání, ale jde o specifická, často lokální společenství, a velmi malý počet osob, proto nepovažuji za nutné se v těchto základech o nich zmiňovat.

Konverze

Jde o rozhodnutí přijmout jinou víru, než ve které byla osoba vychována. Nejčastěji přestupovali židé, a to ke katolicismu, méně často k protestantismu, v matrikách se také objevují přestupy mezi katolicismem a evangelismem. Přestupy k židovství jsou mizivé. Po roce 1918 přibyly ještě další církve, a tedy i možné přestupy.

Jazyky a písma

Z paleografického hlediska (pomocná věda historická zabývající se vývojem starých písem) narazíme v matrikách českých zemí na dva styly písem, a to novogotický a humanistický, které se štěpí do tří základních druhů. Novogotický na českou a německou větev, objevující se u nás kolem roku 1500 (kurzivy pro zběžné psaní a polokurzivy s izolovanými písmeny, často sloužící nadpisům, zvýrazňování nebo ozdobným účelům, německá novogotická kurziva se nazývá kurent, polokurziva Kanzleischrift – kancelářské písmo). Podobně i humanistická větev se dělí na kurzivu a polokurzivu, objevující se u nás asi od poloviny 15. století (a touto větví píšeme dodnes).

Jednotlivá písma byla nejdříve užívána v závislosti na jazyku – česká novogotická pro češtinu, německá novogotická pro němčinu a humanistická pro latinu (nebo románské jazyky, především u pojmů převzatých z francouzštiny, které se v českém prostředí uchytily).

Od pokročilého 18. století je však již bezpředmětné hovořit o české nebo německé novogotické větvi, české i německé texty jsou obojí kurentní.

Jen velmi obecně se dá užívání písem a jazyků shrnout zhruba takto (záleží na místních podmínkách, pánech, národnostním složení, vůli a národnosti zapisujících apod.): v nejstarších matrikách ze 16. století se užívá němčina a kurent, které jsou odsouvány během 17. století češtinou v novogotickém stylu, ale také latinou a humanistickým písmem, které převládá většinu 18. století, dokud Josef II. nenařídí v 80. letech užívání němčiny a kurentu, který se drží většinou asi do poloviny až třetí čtvrtiny 19. století (ale místy i do 30. let 20. století), kdy jsou znovu vytlačovány češtinou, tentokrát psanou humanisticky (tato kombinace se nejvíce podobá dnešnímu písmu a liší se již jen drobnostmi).

Protože se písma vyvíjela a vzájemně ovlivňovala, musíme si dát pozor na hybridní písma, která mají prvky různých druhů, a musíme si uvědomit, jak zápis správně číst (už i jen proto, že i stejný znak se může v různých písmech číst odlišně). Není také výjimkou, že na jedné straně nebo i v jednom záznamu nalezneme druhů několik.

Nesmíme také zapomínat, že písma neměla jednotnou podobu, jejich vzory se velmi různily v odlišných rukopisech, dobách a místech, takže pro některá písmena snadno nalezneme i desítky podob.

U jazyků musíme pamatovat na to, že v průběhu století se měnila i jejich podoba a budeme se setkávat s jejich staršími a hůře srozumitelnými variantami a také s historismy či archaismy.

Texty často také bývaly v zájmu rychlého a pohodlného psaní a šetření psacích látek plné zkratek, což ke čtení předpokládá určitou znalost pramene a jeho slovníku (a jazyka).

Zdroje pro genealogy
https://matriky.msts.cz/subdom/matriky/index.php
http://www.badame.cz/
Uživatelský avatar
Zora
 
Příspěvky: 28990
Registrován: čtv kvě 31, 2012 14:01
Bydliště: Ivančice
Oblast pátrání: Ivančice a okolí, Brno-Zábrdovice, jižně od Brna, Tišnovsko, Vysočina-Žďár, Křižanov, Velkobítešsko, Náměšťsko, z části Třebíč, mlynářské rody na řekách Jihlava, Oslava, matriky Rakousko z části

Zpět na Rady do začátku

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků