Smolík-Šmolík

[Pavel.]

Na Rokycansku se vyskatují příjmení Smolík a Šmolík, mnohdy společně i ve stejné obci. Všechno nasvědčuje tomu, že příjmení Šmolík vzniklo z příjmení Smolík komolením či omyly v zápisech. Dokonce i otec Smolík má syna Šmolíka a naopak.

[Henricus II]

Na Rokycansku se vyskatují příjmení Smolík a Šmolík, mnohdy společně i ve stejné obci. Všechno nasvědčuje tomu, že příjmení Šmolík vzniklo z příjmení Smolík komolením či omyly v zápisech. Dokonce i otec Smolík má syna Šmolíka a naopak.

Šmolík je stará forma příjmení, z něm. Schmolik (1481 Peter Schmolik zu Eisenberg), od polština smoła, smołka = dehet / Pech, Teer

Smolik - je modifikace příjmení Šmolík

[ozana]

No, i dnes se někdy říká "máš smolíka" = máš smůlu = nemáš štěstí (např. něco pro tebe nezbylo).

[Zora]

Pro zasmání bych připomněla smolku, první dětské hovénko, wiki ho popisuje takto :
....Konzistencí je smolka blízká dehtu, má velmi tmavou nazelenalou barvu a víceméně nezapáchá....
Zora

[Pavel.]

to Henricus II

je zajímavé, že jsem v písemnostech ze 17. stol. našel pro jednu rodovou linii postupný řetězec Smolyk-Smolych- Smölych- Schalych- Schmolych-Šmolich-Šmolik. V několika případech se v jediné rodině vyskytoval otec Smolík, syn Šmolík nebo naopak. Jinak Smolík bylo také používáno jako příjmení lidí, sbírajících smůlu na vysmolování dřevěných nádob, lýkových košů, používaných při hašení požárů či lodí. Jméno Smolík jsem nalezl i v Německu. U šlechtického rodu pánů ze Slavic, majícího prý počátky někdy ve 12. stol. je jedna větev pojmenována už počátkem 15. stol. Smolík (žije možná dodnes), ale tam by se mohlo možná jednat o německý ekvivalent der Schmucfink. Co se týká Eisenberku, dnes Jezeří, ten skutečně drželi (podle naší literatury- A. Sedláček, Ottův slovník naučný a další) v 15. stol. nějaký čas výše uvedení Smolíkové ze Slavic. Takže - podle mých letitých zkoumání bych se opravdu klonil k názoru, že Šmolík má původ ve Smolík a nikoli naopak.

[Henricus II]

to Henricus II
Takže - podle mých letitých zkoumání bych se opravdu klonil k názoru, že Šmolík má původ ve Smolík a nikoli naopak.

Díky Pavel pro podrobné vysvětlení!
Teď to vidím rovnako - Smolík, z češt. smola / polšt. smoła, je starší forma příjmení.
Německá varianty je Schmolik, Schmolka / Schmolke, ale také Smolka

[Pavel.]

Děkuji za uznání, které si nezasloužím.

Víceméně náhodou jsem (nezávisle) spolu i s jinými zpracoval poměrně jednoduchou studii o Smolících ze Slavic. Výtah z ní byl i v Lexikonu české šlechty díl III., napsal Jan Halada a také publikoval v poněkud zkrácené formě v Genealogických a heraldických listech České genealogické a heraldické společnosti v Praze. Všude ve všech historických pramenech jsem narážel jen na příjmení Smolík (ze Slavic), i u toho Petra na Eisenbergu/Jezeří.
Pro zajímavost - v Praze v kostele v Jindřišské ulici je po pravé straně před lavicemi v zemi zapuštěn náhrobník Jana Benedikta Smolíka, který býval v posledních létech života úředníkem České komory. Kdysi jsem ve státním archivu ve fondu staré manipulace narazil na jeho dopis ohledně nějakých požitků pro faráře, působícího v obci, ve které žilo mnoho mých předků....