GENEALOGIE

Šemík - z přídavného jména šemný = ošemetný; též může být ze středo-hornoněmeckého ob. slov. schemec = stydlivý, mravný; z germánského Skamming, Schemig (obě jména); Šemík jako jméno zázračného Horymírova koně není doloženo ani u Kosmy ani u Dalimila, kteří první zaznamenávají pověst o Horymírovi a Křesomyslovi

A. Kotík píše téměř to samé :
Šemík - Šemela, Šemelík. Souvisí se slovem ošemetný (lstivý, úskočný). Odtud pochází jméno Horymírova koně. Osadní jména Šemanovice, Šemnice.
Před ním uvádí ještě : Šáma, Šamík = chodit tahaje nohy po zemi

Monografie - Cizí slova ve slovanských řečech :
Šemík (Horymírův kůň) = sřnem. Schemminc
Šemný = falsus; nepravdivý, bludný, klamný; etymologicky temné; srov. sřněm. schëme persona larva.

Jungman :
šemlice, šemlička = stolička, z něm. – Schemel, Schemelchen; stolice, stolička, podnožka.
šemný = falešný

Můj osobní názor :
Oddělil bych příjmení od názvu Horymírova koně. Koňům se dávají jména podle vlastností, pro výjimečného by mělo být výjimečné. Slovanské posvátné zvíře je bílý kůň (ať již jeho jméno vzniklo kdykoli), a to je šiml, zdrobněle šimlík. Proč ne od toho ?
šiml, -a m. ob. bílý kůň; = †broň - bás. broný, bílý kůň, brůna, bělouš.
šimla = bílá nebo plavá kráva

Některé zdroje :
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=2753521
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=4555621
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... or=&s=djvu
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=3945910
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=4601477

K výše uvedené citaci se však objevil dovětek, který je skeptický ke spojování šimlů a šemíků:)http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3582.

Já mám stále dvě varianty o původu tohoto jména.
1. Romantická... norský Skemming, německý Schemig, kůň Witiga, syna Wielandova, pak Dětřichův, přešel "pábitelem" Václavem Hájkem do české literatury z básně „Růžová zahrada“.
2. Prostá... z potomka Šimona se někdy stal Šimůnek, jindy Šimek, někdy Šimík, jinde Šimák, a někdy Šemík.

Semik píše:2. Prostá... z potomka Šimona se někdy stal Šimůnek, jindy Šimek, někdy Šimík, jinde Šimák, a někdy Šemík.

Dle Stankiewicz (polština):

Szemik
- od imienia Szymon, pochodzenia hebrajskiego, gdzie występowało w dwóch formach: Shime’on, Shim’on i znaczyło pierwotnie ‘Bóg wysłuchał’.
Dwie formy hebrajskie przekształciły się w dwa imiona: Simon i Simeon. Pierwsze upowszechniło się w Kościele zachodnim, drugie we wschodnim.
W Polsce imię notowano od XII wieku. Obok Szymon występują postaci Szyman, Szymun. Od XIV wieku występują w źródłach staropolskich formy zlatynizowaneSimeon, Semeon.
W językach wschodniosłowiańskich spotykane są formy Semen, Semien, skąd forma Siemion, używana w średniowieczu na Kresach Wschodnich.