Šíma

[Milan Wölfl]

Šíma - 1458 Jacobus natus Simonis dicti Ssyma; z osobního jména Šimon (1389 Schymon), latinsky a německy Simon, pořečtená podoba hebrejského Šimhón = naslouchající; je též příjmením; Šimáček, Šimák, Šiman (1367 Ssyman), Šimaň, Šimána, Šimandl (-man chápáno jako německé = muž, zdrobněno, vsunuto -d-), Šimáně, Šimánek, Šimek (37. nejčastější příjmení; 1432 vendidit Simoni alias Šymkoni; nář. slovo šimek = vrabec; u Místku = darebák), Šimčík, Šimeček, Šimer, Šimera, Šimerka, Šimerda, Šimice, Šimík, Šimíček, Šimko (z ustrnulého 5. pádu příjmení Šimek), Šimkovský (přivl. rodině; hospodář na statku kdysi Šimkově), Šimků, Šimkůj (z příd. jm. přivlastňovacího), Šimota, Šimsa, Šimša, Šimšík, Šimurda