Strya, Stryal, Stryja

[Milan Wölfl]

Strya, Stryal, Stryja - ze staročeského slova stryjal = čaroděj; ve slovenštině striga = čarodějnice; snad také zkomoleno ze slovesa stříhat

[Brasl]

Před časem jsem tento dotaz vznášel a chci vás pane Wölfle požádat o zdroj.
Osobně se mi zdá že dotyčný/á čerpal/a z : http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=

Zapátral jsem ještě sám :
Příjmení vzniklé na základě významu čaroděj je v hluboce nábožensky věřící společnosti našich předků nemyslitelné. Znamenalo by to vyloučení ze společnosti, to v tom lepším případě. Striga je také příšera nebo upír.
A stříhat se mi také nejeví moc reálně.
lat. Strigis, striga = hřbílko; (podle zubů tohoto tvaru má i to strašidlo jméno)
strigtus – 1) tuhý, korý; 2) vztyčený.

Možnost, že bylo odvozeno od – stříl, střela (samostříl), itals. strala, je daleko pravděpodobnější.

Nejblíže má asi k lat. stria = pruh, pruhy, prouha; striatus - pruhovaný, prouhatý, pruhovaný; také od toho - drážka/y. (např. těhotenské strie, jizvy; drážky na sloupech, apod.)

Nejjednodušší vysvětlení je, že Strial, Stryal, je příjmení vzniklé na základě příbuzenského vztahu.
stryna – žena otcova bratra, dnes teta

Výklad slabikáře a čítanky pro první třídu obecných škol v císařství Rakouském :
Bratr otcův strýc, manželka strýcova - stryka (strýcová), děti jejich moji - strýčenci, (strýčen a strýčena); sestra otcova - stryna (teta), manžel strynin - strýn, děti jejich moji strýněnci (strýněn a strýněna).
Z jiného zdr. – sestra otcova stryna, její muž strýn, její syn strýník, její dcera strínina, společně strýníci.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=4727255
Dodnes se používá v Podkrkonoší : srej(i)c.

Relevantní by mohlo být i – Strial = vstřícný (tedy přátelský) ??? :
striecu, vstriecu = stretju
Stříc, i, striece, strieca, y; slc. streta, pol. stret = potkání, vyslání, jít naproti, v ústrety.
Stříce, = štěstí;
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... &p_ind=350

[Milan Wölfl]

Pokud není uvedeno jinak, zdroj je pod Indexem (první příspěvek v sekci), t.j. kniha Naše příjmení od Dobravy Moldánové...

[Zora]

Stryj (ukrajinsky Стрий, polsky Stryj) je město v Haliči na západní Ukrajině, zhruba 60 km jižně od Lvova; spadá pod Lvovskou oblast a je centrem Stryjského rajónu. Městem protéká stejnojmenná řeka Stryj, pravý přítok Dněstru. První zmínky jsou z roku 1385. V roce 2006 zde žilo 61 000 obyvatel. Do 2. světové války sestávalo obyvatelstvo z přibližně rovnoměrného podílu Ukrajinců, Poláků a Židů, nyní zde žijí téměř výhradně Ukrajinci.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Stryj

Rozšíření příjmení
http://www.kdejsme.cz/prijmeni/Stryja/

vizuelně ukazuje na možnost rozšíření z Polska a ze Slovenska

Hledala bych původ příjmení spíš v zeměpisném označení,
Možná by bylo vhodné posuzovat i další české příjmení Skryja, (Skreja). kde mohlo dojít k přeměně písmene T za D, neznámé slovo (pro česky hovořící) dostalo český význam (skrývati se).

Na závěr vysvětlivka ke slovu strýc - příbuzenský vztah :

V dřívějších dobách sev češtině rozlišoval příbuzný "strýc" podle původu, platilo tedy:
Strýc je bratr otce,
ujec byl bratr matky

Podobně je to v polštině :
Stryj (stryjek) – wychodząca z powszechnego użycia nazwa relacji rodzinnej zachodzącej w stosunku do krewnego, który jest bratem ojca. Żona stryja jest stryjenką.
Współcześnie wobec brata ojca częściej używa się określenia wujek.

http://pl.wikipedia.org/wiki/Stryj_(relacja_rodzinna)

V dnešní polštině je strýc "wujek"... , ale v polském Slezku se i dnes použivá výraz stryj.




Berte můj příspěvek jen jako laický nápad bez odborného základu.
Zora

[Milan Wölfl]

...právě laické nápady a diskuze jsou vítané

[duros]

Ten polsky povod (stryc) je podla mna najpravdepodobnejsi.

[Brasl]

Oběma vám děkuji za odpověď.
Pane Wolfl, chtěl jsem se jen ujistit. D. Moldánová (nevlastním tuto knihu) a např. A. Kotík (je dostupný na Krameriu) se v některých výkladech hodně liší. Navíc jsou omezeni v knize místem, časem, atd. V tom má tato sekce výhodu. Jsou ovšem i jiné zdroje, proč se tedy jimi nezabývat.

Żona stryja jest stryjenką.

Zoro. Děkuji. Toto je odpověď jakým způsobem mohlo nabýt příjmení Stri(y)al svoji podobu. Přes (z) polštinu to jde. Mě se objevuje mezi předky v Podkrkonoší tak tomu nic nebrání.
Je tu i možnost, že ve formě příjmení přežilo ze staré češtiny (nářečí), a dnes nám to opravdu připadá jako z jiného jazyka.
Já také nejsem odborník. Jenom zanovitý badatel amatér.

[Zora]

Já jsem tu polštinu probírala s rodilými Poláky, tak snad by to mělo být dobře. A vám tady na fóru rád každý udělá radost, Vaše příspěvky jsou vždy věcné, poučné a maximálně doložené. Z

[zrnka písku]

... Jenom zanovitý badatel amatér.

tohle se naučím nazpaměť