GENEALOGIE

Příjmení pochází pravděpodobně z polského označení dravého ptáka Káně (polsky Kanie),
nebo z polského označení Bedly vysoké - Czubajka Kania (Macrolepiota procera).

Jo, že Kaňa souvisí s káňaty je jasné. Kaňok bude ze stejného základu. Ovšem od dětství si lámu hlavu s etymologickým výkladem slova káně

Lif píše:Jo, že Kaňa souvisí s káňaty je jasné. Kaňok bude ze stejného základu. Ovšem od dětství si lámu hlavu s etymologickým výkladem slova káně

Diplomová práce

ČESKÉ NÁZVY PTÁKŮ Z ETYMOLOGICKÉHO A SLOVOTVORNÉHO HLEDISKA
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y

Takže nic Tedy krom toho, že vlastně neví.

Káně (Buteo) vše sl. - slk. kaňa, p. kania,24 luž. kanja, r., ukr., br. KaH1ÓK, r.d., ukr., br. KáH51 (v r.d. "kuře krocana"), s.ch. kqnja, sIn. kánjec "jestřáb", kánja, b. KáH51K "sup", KáH51, mak. KaH51; nář. gáňa, jČ. káně i "racek", laš. kaňa, msl. kaňúr Dříve se užívalo i káň (Jg 2 22). O etymologii slova káně se soudí, že jeho psI. podoba *kan 'a (u Mch 239 zapisované *kána a u H-K 162, H-L 215 a Kop 146 *kanja) je zřejmě onom. původu, podobně jako kavka (Rej 261). Nelze to však tvrdit s jistotou, protože v jiných ev. jazycích neexistují žádné podobné útvary. Nepříliš přesvědčivě také vycházejí srovnání s podobnými útvary v dalších jazycích, např. s lat. cicania "čáp", které je nejasného původu, nebo s gót. hano "kohout" (něm. Hahn "kohout"), které souvisí s lat. canere "zpívat". Tento Rejzkův výklad se shoduje s hypotézami podle H-K, jižje ale uvádějí s menšími pochybnostmi. Machkův výklad je zcela jiný. Vychází z frazémů o mokré káni: chodí jako mokrá káně; sedí nadrchaný co umoklá káně; prahnu tebe, jako káně déště (viz Jg 2 22). Dnes je známější pouze frazém být mokrý jako káně "být promoklý". Říká se, že dravec svým voláním ohlašuje déšť a podle pověry pije pouze dešťovou vodu. Možným, ale nejistým vysvětlením této domněnky je to, že v chudších letech se káně živí i rybami, při jejichž lovu si namočí peří. Dalším faktem, na němž Machek staví motivaci pojmenování dravce, je to, že lidem připadá hubený. Pak by prý kana mohlo být z *kápna od kapat a paralelu shledává v p. kapieé "hubnout, chřadnout".

Lif píše:Takže nic Tedy krom toho, že vlastně neví.

Fakt máte představu, že Vám u každého původu slova musí někdo naservírovat vše přesně?
Tady aspoň vidíte, jak neopatrné bylo Vaše tvrzení o příjmení Nohejl, a jak nádherná práce je porovnávat zdroje s možnými výklady slova. Onomu diplomantovi dalo jistě nesmírnou práci tohle všechno shromáždit, posoudit a opatřit možnými vysvětlivkami.
Jen upozorňuji, že třeba v oblasti polských hranic a v oblasti Břeclavska, kde žije vysoký počet nositelů, vzniklo příjmení rozdílně.
Netuším, zda Kania (Káňa, Kaňa) je - není Vaše příjmení, jen upozorňuji na možnost, kterou uvádí Moldánová. Pokud jste nositelkou tohoto příjmení, omlouvám se, není to myšleno osobně.


Dobrava Moldanová upozorňuje i na možný výklad ze slovesa kanit, tj. „slintat“ a také „žvanit“, „tlachat“, popř. z nářečního apelativa kaňa, které značí „podnapilost“. Pak by šlo o příjmení podle vlastností.
Zdroj: Kniha - Naše příjmení, Praha 2010, MOldánová

Milan Majtán jej uvádí mezi slovenskými příjmeními a vykládá ho jako ptačí příjmení z apelativa kaňa, které označuje dravého ptáka česky nazývaného moták.
Zdroj: Kniha -Naše priezviská, Bratislava 2014, Majtán