Stránka 1 z 1

Aulický

PříspěvekNapsal: ned čer 11, 2017 21:11
od tomaula
Rád bych se dozvěděl něco o původu svého příjmení Aulický. Děkuji

Re: Aulický

PříspěvekNapsal: pon čer 12, 2017 7:46
od Brasl
(G. A.) Odmyslíme-li si archaisující pravopis, v příjmeních častý, dostaneme tvar Oulický = Úlický, t. ulický z uličský, stč. též úličský (bývala také vládycká rodina Úlických z Plešnic, v. Ottův Sl. n. 26, 156). Dnešní slovo ulice bývalo vyslovováno též s ú-, jak s jistotou vidíme v dokladech, kde podle pozdější výslovnosti psáno aulice (na př. v Lobkovicově Putování 46b, u Hájka 376b, 460b, aulička Arch. č. 13, 492, Winter, Kult. obr. 1, 501 z r. 1613, auliční Háj. 379b). Snad výslovnost s ú- pův. byla jen za předložkami souhláskovými (srv. 4, 178) a odtud se přenášela i ji[189]nam, snad se říkalo pův. na př. ulicě, ale z úlicě (Gebauer, Hist. ml. 1, 256), a později ulice, z ulice i úlice, z úlice, až opanovala na konec výslovnost s u-. Stará patricijská pýcha lišívala obyvatele domů ‚na městě‘, t. na rynku, kde »býval největší stok lidu« (Winter t. 506), od chudších obyvatelů a podle toho rozeznávala městské a ulické, úlické (anebo uličany, jak se také říkalo). Časté příjm. Městecký časem jistě mělo pův. význam obyvatele nějakého Městce, ale vedle toho znamenávalo asi i měšťany z rynku (Jirásek patrně podle mluvy svého kraje tak ve vypravování ‚U nás‘ liší městecké a ulické); netřeba se domnívati, že se tak říkalo jen v městečkách, přípona -ecký přistupovala analogií časem i ke kmenům nezdrobnělým (baštecký byl obyvatel nebo strážce bašty na hradbách nebo u rybníka, t. hráze, pražská Mostecká ulice vede k mostu, ne k můstku), vzorem byla příd. jm. jako hradecký, zámecký, sádecký, rynecký (u ryneckých Tadyášků, t. co bydlili na rynku, K. Šípek, Nár. l. 1915, č. 267, 10). A jako Městecký, vznikalo i příjm. Ulický, Úlický.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=980

Re: Aulický

PříspěvekNapsal: pon čer 12, 2017 7:47
od tomaula
Když jsem pátral po původu svého příjmení, tak jsem také narazil na několik možných výkladů. V knize od paní Moldanove jsem narazil na výklad Aulik - od slova Aul Oul - neboli Úl. Souvislost s včelařstvím. Nebo při výkladu Ulicky -od ulice. Ovšem při důkladném hledání na síti jsem objevil diplomovou práci o rodu Coloredo Mansfeld. Autor používal slovo aulický jako přídavné jméno ve smyslu aulický = dvorský či dvorní. V latině se pak vyskytuje slovo Aulic, znamenající dvůr královský. V historii Svaté říše se vyskytoval soudní sněm zabývající se prohřešky dvora císařského s názvem Aulic concil. Takže se nám to pěkně zamotal :-D.

Re: Aulický

PříspěvekNapsal: pon čer 12, 2017 13:23
od Brasl
tomaula píše:V knize od paní Moldanove jsem narazil na výklad Aulik - od slova Aul Oul - neboli Úl. Souvislost s včelařstvím.


Tohle se mě nezdá. Předně čeština měla pro úl jiná označení, klát, brť, a jiná. Nemohu k původu slova úl nic najít, ale zdá se mě, že za něj mohou kněží vládnoucí latinou, kteří se včelařství učili v seminářích a pak tuhle dovednost předávali po vesnicích. Je tedy nejvýše pravděpodobné, že úl (úlí) je počeštěné latinské aula = nádvoří, palác, dvůr, dvořanstvo (včelí královny).
Vzhledem k tomu, že včelařství tak jak je známe dnes je poměrně novodobé. A katoličtí kněží jsou zase max 16. stol. Tak původ názvu obcí Aulibice (Úlibice), Aulice (Úlice), a podobně, je třeba hledat někde jinde, něž ve slově úl, jak se domnívám. Ty obce jsou starší něž používání slova úl.
Jen taková úvaha, aulacum = koberec, opona - a jakým způsobem staví včely plásty? Shora dolů.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=

A pokud se týká pánů z Aulic, tak tenhle přídomek je dán sídlem rodu, ne příslušností k dvorské šlechtě. I když tahle spodoba je zajímavá. :)

Nicméně, příjmení Aulický odkazuje na místní jméno. Náležející k Aulicím. Nebo k někomu toho jména.

Re: Aulický

PříspěvekNapsal: pon čer 12, 2017 15:28
od Brasl
Jména z místního původu vzniklá. A. Kotík:
Oulický (Oulice n. Úlice)
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=3945968

Monika píše:Vokabulář http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx "hula" nenašel, blízko je "huleti", ale připadá mi, že zde je kmen slova jiný.

Haló, hola, hele! - také hula
Dost obsáhlé pojednání - Někteří němečtí filologové něm. holla vykládají dnes z rozk. způs. hal = hol (od slovesa holen, jež v starší němčině i v jiných germ. jazycích má také tvary s a), jímž se volalo na přívozníka (»vezmi, převez mě«)
-až po slovanské tvary.

Re: Aulický

PříspěvekNapsal: pon čer 12, 2017 18:19
od Dawid
Brasl píše:Tohle se mě nezdá. Předně čeština měla pro úl jiná označení, klát, brť, a jiná. Nemohu k původu slova úl nic najít, ale zdá se mě, že za něj mohou kněží vládnoucí latinou, kteří se včelařství učili v seminářích a pak tuhle dovednost předávali po vesnicích. Je tedy nejvýše pravděpodobné, že úl (úlí) je počeštěné latinské aula = nádvoří, palác, dvůr, dvořanstvo (včelí královny).
Vzhledem k tomu, že včelařství tak jak je známe dnes je poměrně novodobé. A katoličtí kněží jsou zase max 16. stol. Tak původ názvu obcí Aulibice (Úlibice), Aulice (Úlice), a podobně, je třeba hledat někde jinde, něž ve slově úl, jak se domnívám. Ty obce jsou starší něž používání slova úl.

V praslovanštině úl (tedy samozřejmě dřívější, praslovanská forma tohoto slova) byl jakýkoliv dutý strom nebo kus stromu, brť byla samotná ta dutina v něm. Oboje to jsou slova slovanská, odnikud nepřevzatá, a úl nemá s latinským aula nic společného (dokonce každé pochází z jiného indoevropského kořene).

Brasl píše:Jen taková úvaha, aulacum = koberec, opona - a jakým způsobem staví včely plásty? Shora dolů.

To není aulacum, ale aulaeum :) Je to výpůjčka z řečtiny a s úlem taky nemá nic do činění.