GENEALOGIE

Můžete mi, prosím, poradit, jak mohlo vzniknout příjmení
Ševěrka (17. století), Ševěra a nakonec Vševěra?

Děkuji.

Severa
(G. S.) sotva je co jiného, než příjmení vzniklé z domáckého tvaru křticího jm. Sevêrus (z lat. ‚vážný, přísný‘). Křticí jm. Severus nebylo příliš obvyklé; ale jmenoval se tak 6. biskup pražský, pocházející z českého rodu († 1067). V Čechách mu říkali obyčejně Šebíř, ale v Kuthenově Kronyce o založení země České (1539) čteme (E, 3b): »…prvé než se vojska sessli (= sešly), mír mezi císařem (Jindřichem III.) a knížetem Českým (Břetislavem I.) jest učiněn skrze prostředka (= prostředníka) Severu, biskupa Pražského.«
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1596

Těžko od podobného:
Šever, seber, u, m. = pošik, křivosť, šour, z něm. Schiefe. Ševerem jíti (šourem, šikou, šejdrem, šikmo, o opilém). Saně šly š-em, saně vzaly š-rem (smekly se s cesty). Šejdr. Jde to šeberem (nedaří se to).

Děkuji,
spojitost s příjmením Severa mě taky napadla, ale mátla mě ta zdrobnělina v 17. století - Ševěrka.
Nemůže to být taky, že přišli ze "severu"? I když to nemám nijak potvrzené, jen v historii obce je, že "Původně sem byli přivedeni 4 usedlíci."

A našla jsem v knize Naše příjmení od Antonína Kotíka přímo příjmení Vševěra a je u toho napsáno, že je to "zájmeno s časoslovem". Tomu nerozumím, to znamená, že "všemu věřili"? Tak mi to taky zdůvodňovala máma, ale to pak není historicky od toho Ševěrky natož Severy.

A. Kotik a Vševěra : časoslovo je starý výraz pro sloveso. Tedy "zájmeno s časoslovem" = slovo složené ze zájmena a slovesa.
Vera = víra
Vera (věra, víra) = úvěr
Vera = zasnoubení slov.
Vérá = vejrá (kouká jako vejr), zírá

Vy však uvádíte postupný vývoj a to je od Sevěrka. Zpravidla se u významu příjmení hledá původní tvar. Špatně se to odhaduje u zdrobnělin.
Sewer (a příjmení podobná) - od imienia Sewer, pochodzenia łacińskiego, od Severus, to od sewerus ‘surowy, poważny’. W Polsce notowane w XV wieku, rzadko używane.
http://www.stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=822
U našich severních sousedů jméno Sevêrus bylo asi častější.

Jinak, původ označení světové strany "sever" je asi poměrně novodobý, pravděpodobně z ruštiny a asi za to mohou obrozenci, typuji J. Jungmanna. (Kdy a podle čeho se používají dnešní názvy světových stran, je zajímavá otázka a samotného by mne to zajímalo. Mnoho o tom toho totiž není.)
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... mann_Josef
To už ale byla příjmení ustálená.

Význam ‚sever‘ a ‚severní vítr‘ (sr. stsl. sěverъ) v stč. nedoložen. U doloženého významu ‚jaro‘ lze předpokládat vliv latinského ver téhož významu.
http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx


Oni naši předkové používali pro světové strany jiné názvy; sever = na pólnoc, půlnoční; na poledne/poledních/polednách; atd. I měsíce v roce nazývali jinak a řešilo se tu, že i ty názvy krajově přehazovali.

Děkuji,
takže světovou stranu sever škrtám z možností.

Navazuji na dřívější debatu s tím, že jsem pátrala dál a našla jsem v Jihočeském sborníku historickém, že "vševěra" se říkalo tajným nekatolíkům viz příloha. Nemáte o této skutečnosti někdo povědomí?
Bohužel je tento sborník on-line nepřístupný a ani na Krameriovi není volný, takže ani netuším, o jakém období se tady vlastně píše.

tady je podobné slovo - vševěrec

vysvětlivka na mě ale dělá dojem, že by se mělo jednat o katolíka....to už je na Vás.
Z


Katol-ický, všeobecný, povšechný, vše-
věrecký ; —ická církev, všeobecná ví-
ra n. církev, jinak římská n. západní
c, uznávající římského papeže za
svou hlavu; —ická Milost, titul krá-
lův Španělských ; —ictví, —icismus*
Víra katolická a jpjí zásady ; — ík.
vševěrec : —ikometer, všeměr ; —isova-
ti, —iciti, na víru katolickou obraceti.

https://archive.org/stream/kapesnslovnk ... k_djvu.txt

Zoro díky. Mě máma vždycky říkala, že Vševěra je od "vševíra", ale co tím chtěla říct se už nezeptám.

Já právě nevím, co jsem kde četla ke slovu vševěrec, tak se mně zdálo, že by to měl být katolík, jakože víra, která vše pojímá... nakonec i ten slovniček to tak hodnotí.

Ale na druhou stranu . třeba básníci to používají ve smyslu - moje víra zahrnuje vše , nejen katolickou víru...

Takže jsem asi moc nepomohla.

Z

Viola píše:Navazuji na dřívější debatu s tím, že jsem pátrala dál a našla jsem v Jihočeském sborníku historickém, že "vševěra" se říkalo tajným nekatolíkům viz příloha. Nemáte o této skutečnosti někdo povědomí?
Bohužel je tento sborník on-line nepřístupný a ani na Krameriovi není volný, takže ani netuším, o jakém období se tady vlastně píše.

Katol-ický, všeobecný, povšechný, vše-
věrecký ; —ická církev, všeobecná ví-
ra n. církev, jinak římská n. západní
c, uznávající římského papeže za
svou hlavu; —ická Milost, titul krá-
lův Španělských ; —ictví, —icismus*
Víra katolická a jpjí zásady ; — ík.
vševěrec : —ikometer, všeměr ; —isova-
ti, —iciti, na víru katolickou obraceti.
https://archive.org/stream/kapesnslovnk ... k_djvu.txt

Tady vidíte, že překlad/výklad slova katolík = vševěrec.

U vás ale je příjmení Vševěra tvořeno nikoli složeninou slov vše + víra, ale podle vámi uváděné geneze, předponou "V" k Ševěra. Tedy je to druhotný význam, homonymum. Na tom základě zřejmě ke změně došlo.