GENEALOGIE

Dobrý den,
mohla bych vás požádat o zjištění jak vzniklo příjmení Kukula? Původně v roce 1669 bylo příjmení Kukele. Vím, že snad Kukula byl svrchní volný oděv mnichů s dlouhými rukávy?

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7729

jedna z možností:
Prostý název zvířete
Kukačka, Kukuczka, Kukučka, Kukula, Kukulka, Kukuszka

A tady ještě záhadologické zajímavopsti kolem slova kukule.
http://www.moskyt.net/pohanske-kukule-hradku
Zora

Děkuji, to je hodně zajímavé. Trochu to potvrzuje údaj, že kukula je také mnišský oděv, v článku "stařešinové měli na sobě dlouhé režné hávy sepnuté sponou." Třeba byli Kukulové mniši. Rozhodně je to pro nás inspirace na výlet do jižních Čech.
Rod by měl přijít do Květína na Moravu v rámci kolonizace Přemyslem Otakarem II. snad z oblasti Frank, Bavor.
Helena Kukulová

Počkejte ještě na vysvětlení odborníků, především pana Brasla, tohle byl jen pokus po ránu s trochou tajemna ))

Latinský slovník udává:

cucullatus - kutna
odtud tedy pramení Vaše možná vysvětlivka k mnišskému hábu.
Z.

Nu, netřeba mnoho dodávat, podstatné je již napsáno, maximálně zbývá přidat další zdroje.
Kukula, jak už napsáno = kukačka; kápě, kukla.

Kukle = špehýrka
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... 98&author=
Špehýrka, díra kterou se hledí; die Kukel
http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup= ... is=&heslo=

Kokle = kukla; dle - zápis viz heslo Kukan (Kukonín, Kokonín)
Kukle = Kukele
A také jména vesnic
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=2668614

Kukelník = norantea - pěšák
A také heslo Kukla (odkaz z další stránky, kukle viz kukla)
Kuklík = Benediktenkraut,
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=5122338

kukla, -y, fem., kukle, Kogelhaube, Kapuze; z lat. cuculla
kukla f. (z lat.) = kapuce, jež kryla hlavu a splývala na ramena
kuklík, -a, -u, masc., kukla, kukle, Kogelhaube; z lat. cucullus. Kdo v kukli chodí, mnich.
kuklík m. = kukla, kukle; zakuklený muž, muž s kuklou (kapucí); mnich
http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx

Kukla = část střechy
http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup= ... is=&heslo=

On ten zápis není jednotný ani v němčině. ku, ko; a navíc se občas vypouští středové e. Koncovka je také variabilní.

Na tento rod jsem v oblasti Mohelnice také narazil, psal se někdy i Kekule.
Moje teorie je geografická. Severně od Svitav leží vesnice Kukle. Až do 20. století se nazývala Kukele, takže je možné, že příjmením byl poprvé označen příchozí z této obce. Svitavy byly sousední velkostatek a v roce 1700 mám doloženo přestěhování obyvatele z této oblasti do Květína.

Existuje také vladycký rod Kekulové (Kekulé) ze Stradonic, původně od Slaného, ale možnost nějaké souvislosti je spíše mizivá.

To je zajímavé. Děkuji za inspiraci.
Mám doloženého prvního předka z matriky Mohelnice Joanes Kukele *28.5.1647. Předtím, přestože jsou matriky Mohelnice 1614 jsem jeho otce Jana (ani svatbu rodičů) nenašla. Možná by mohla být pravdivá ta teorie, že by mohli do Květína přijít z vesnice Kukele. Nevím jestli by se mohly jména z vesnice Kukele někde dohledat. Helena K.

Chytil http://www.zanikleobce.cz/chytil.php?menu=15&chs=590 nabízí několik vesnic toho jména. Mezi nimi je i jedna poblíž Svitav, patřící pod farnost Karle. Tady farnost je digitalisovaná, ale záznamy začínají až od roku 1695. Dále jsou Kukle i pod farností Mikuleč ( od r. 1787), rovněž digitalisované. To vše pod SOA Zámrsk.

původ příjmení Kukula ze střední Moravy

urbář mírovsko-svitavského panství z roku 1526
- žádný Kukal není zapsán, v této době se u sedláků vyskytují většinou jen křestní jména

urbář mírovsko-svitavského panství z roku 1581
- zde už můžeme najít dvakrát výskyt přízviska Kukal, byli to pravděpodobně bratři nebo bratranci
1) Mohelnice-předměstí: Jan Kukall o Vánocích z domu (dává) w g (5 grošů)
též on tehdáž z 2 čtvrtí rolí xxiiii g (24 grošů)
atd.
2) Květín: Jíra Kukal drží roli 1 strych 2 pruty - dává o Vánocích iw g iij d (4 groše a 2,5 denáru)
o sv. Jiří wii g wij d (7 grošů a 6,5 denáru)
atd.

Dědeček mé ženy se jmenoval Kukrle, jeho příjmení se vyvíjelo takto:
vznik přízviska Kukal - cca 1530 - 1550, asi Květín nebo Mohelnice - předměstí
písemně je doloženo:
1581 - 1641 Kukal, Mohelnice-předměstí (podobně asi v Květíně)
1646 - 1649 Kukala
1655 Kukela , Květín
1657 Kukele
kolem 1700 Kukule - takto se v té době jmenovala zhruba polovina obyvatel vesnice Květín !!! (včetně občas se vyskytujících starších variant)
1809 Kukelle , Leština (takto píší příjmení kněží a úředníci) - Kukele (takto se podepisuje Johann *9.12.1762)
1827 Kukrle - vzniká v Podolí u Bouzova zkomolením z Kukele
cca 1850 Kukula - v Leštině se takto začínají postupně psát v době národního obrození všichni dřívější Kukule nebo Kukelle


Závěr: Příjmení Kukula se vyvinulo postupně z původního přízviska Kukal - některá slovesná příjmení se zachovala dodnes, např.:
Donutil (herec z Brna, viz Tajemství rodu vysílané na podzim 2015 na ČT)
Rozbořil (současný hejtman OL kraje)
Vykydal , Dohnal, Prchal ...
Slovesný tvar příjmení označoval nějakou význačnou činnost, kterou se její první nositel zapsal do povědomí svých sousedů.
Ten náš první Kukal snad uměl dokonale napodobit kukačku, nebo chtěl kukáním upoutat pozornost své vyvolené či pobavit děti,
nebo ... (není vhodné pro děti) ... "zanášel do cizího hnízda" (navštěvoval po večerech nějakou sousedku), nebo ... ???


Ještě k Vašemu konkrétnímu předkovi: Joanes Kukele *28.5.1647
- svatbu jeho rodičů nedohledáte, oddací a úmrtní matriky má farnost Mohelnice od roku 1641, jeho rodiče se nejspíše brali před tímto rokem
- narození jeho otce nedohledáte, asi se narodil před rokem 1614 (matriky narozených jsou od r. 1614)
- zkuste si najít všechny sourozence Vašeho předka, pak můžete odhadnout rok svatby jejich rodičů
ale pozor!, jeho otec se mohl podruhé (potřetí) oženit, a protože přízvisko Kukal / Kukele / Kukule bylo v Mohelnici a okolí hojně rozšířené,
nemusí se Vám to podařit "rozklíčovat" - svatby jsou až od roku 1641 a byl-li podruh, mohl se často stěhovat do jiné vesnice

snad Vám uvedené informace trochu pomohou ...
z okolí Mohelnice (bydlím jen 4 km od ní) zdraví
Miroslav

dnes jsem nakouknul do mohelnických matrik a zjistil jsem:

na stejné straně, jako je zapsáno narození Vašeho předka (Joannes, *28.5.1647),
jsou také dvě nejstarší děti "našeho" Mikuláše (*19.11.1625 Mohelnice-předměstí, po svatbě odešel do Květína,
dne 16.12.1671 kupuje zde dle gruntovních knih malý domek uprostře obce bez polností, pozdější číslo 33):
Joannes *30.4.1646
Dorothea *17.12.1647

starší sourozence Vašeho Joanna jsem nenašel, zato jsem objevil dalšího sourozence našeho Mikuláše
26.3.1639
... Infans Georgi pater Jana Kukala mater Anna
... dítě Jiří otce Jana Kukala a matky Anny
ten původní zápis je zvláštní směs latiny a češtiny, kdy jméno otce je česky a vyskloňované ve 2. pádu (kněz asi mluvil dobře česky),
takhle asi vznikl přechod Kukal -> Kukala

později přišel na mohelnickou faru někdo, kdo neuměl dobře česky a nepochopil, že je to druhý pád ... a po dalším zkomolení
zde máme tvary Kukelle (německy die Kelle = naběračka, zednická lžíce) nebo Kukule (to se asi více líbilo latiníkům - našel jsem dokonce zápis Cucule)


ale zpátky k Vašemu Joannovi - ten mohl být nejstarší z dětí, ale jeho otec mohl mít manželku ze sousedních farností - Loštice (matriky od 1648)
nebo Moravičany (taky nějak kolem 1650) - takže v takovém případě by z roku 1647 nebo dříve nešlo nic dohledat

stejně jste se dostala poměrně daleko a váš případ - kdy otec Joanna (*1647) byl asi podruh - ukazuje, že není nutno házet hned "flintu do žita",
když se člověk dostane k mrtvému genealogickému bodu - velká část podruhů má otce nebo aspoň dědečka sedláka, a v takových rodech
se pak dá ledacos dohledat na základě gruntovních knih a urbářů


Ovšem Vaše poznámka "Rod by měl přijít do Květína na Moravu v rámci kolonizace Přemyslem Otakarem II. snad z oblasti Frank, Bavor"
z května 2014 mě trochu mate - jak jste k tomu dospěla ??
Můžete mi případně napsat na můj soukromý mail?

Sáhl jsem po nejbližší brožurce od Zdeňka Doubravského (Mohelnice - Kostel sv. Tomáše z Canterbury), kde je psáno:
... Ještě ve 12. století olomoucké biskupství Mohelnici za nám neznámých okolností na čas ztratilo, ale biskup Dětleb ji získal zpět
v roce 1180 a spolu s ní také újezd, jenž se za ní rozkládal. Můžeme předpokládat, že se jednalo o tehdejší zalesněné území
severozápadně od Mohelnice, které dali olomoučtí biskupové od sklonku 12. století osidlovat a na kterém vzniklo pozdější mírovské panství.
Kolonizace zmíněného újezdu přispěla s velkou pravděpodobností k růstu významu Mohelnice, této starší osady mezi nově vznikajícími
vesnicemi, zvláště když si uvědomíme, že tak rozsáhlé kolonizační aktivity (bylo založeno více než dvacet vsí) vyžadovaly správní
a hospodářské centrum.

Oblast mohelnicka tedy kolonizovali olomoučtí biskupové už na přelomu 12. a 13. století, to je o nějakých 50 let dříve, než Přemysl II. Otakar
nastupoval na český trůn (1253) ...

z mohelnicka zdraví občasný (zimní - přes léto nemám čas) amatérský genealog
Miroslav

P.S.: Více Vám mohu napsat přes soukromý mail, ozvěte se, budete-li mít zájem.