GENEALOGIE

Neví někdo původ nebo přímo význam příjmení GREBENÍČEK / GREBENÍČKOVÁ? Máme v rodokmenu rod Grebeníčků z Jalubí. Podotýkám, že v té samé vesničce jsou i Grebeňovi, ale namyslím si že jsou nějak spřízněni.

Antonín Kotík - Naše příjmení (1897)

podle povolání, žemeslné živnosti
Hřebenář, Gřebeníček
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handl ... 1/20577226

(asi vyráběl hřebeny na střechy)

nebo hřebeny na vlasy
či na vymetání nečistot ve mlýně... (z husích brků)
Z

Děkuji za odpovědi. Přeji hezký zbytek dne. MartinaN

Greb - 1337 od niemieckiej nazwy osobowej Greb, ta od średnio-wysoko-niemieckiego gräbe, grëve, grëbe ‘graf’; też od grzebać lub od gręby ‘gruby’.
Grebelny - od grobla ‘nasyp ziemi dla zatrzymania wody’.
http://www.stankiewicze.com/index.php?kat=44&sub=773

Greb -> Hreb-u = hrabu; hrob
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=2753235
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=3887597
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=4791978

Hřeben, -e m.
1. hřeben, náčiní se zuby k česání vlasů
2. čí (kokotí ap.) hřeben, hřebínek, výrůstek (tvarem připomínající hřeben) na horní části zvířecí hlavy
3. chochol, klenot na přilbě, vlášení
4. čeho (chrámu), jaký (kostelní) hřeben, horní podélná vyvýšená část střechy
5. hřeben, táhlá terénní vyvýšenina
6. hřeben, nástroj na zpracování lnu
7. brány, zemědělské nářadí užívané k vláčení půdy (sr. Ryba, LF 1948, 56)
8. železný hřeben, mučicí nástroj ve tvaru hřebene
9. med. vyvýšená, vystupující kost n. soustava kůstek, z nichž vycházejí další kosti podobně jako zuby hřebenu, zvl. stydká kost, záprstí, nárt
10. med. podagra, dna v nohách
http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx

Podagra, , z řec. = suché lámání, dna v nohou (jako chiragra dna v rukou)
http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup= ... tranaVys=1

Zdravím,

jelikož se mě týkají Grebeníčkovi i Grebeňovi - Grebeníček si vzal Grebeňovou ! - větev v Huštěnovicích - tak jsem taky pátral. Toto příjmení je poměrně řídce zastoupené. Myslím, že Grebeníček bude pouze zdrobnělina od Grebeň.
Grebeň ( Krebeň ) se vyskytuje v matrice ( teď nevím jistě, jestli to bylo v Huštěnovicích ) už okolo roku 1650 ! Vzhledem k vlně polských ( slezských ) přistěhovalců do okolí Uh. Hradiště v době třicetileté války a těsně po ní, se nedá ani vyloučit původ z pol. Grzebieň. Na to bych si asi vsadil.

gazan píše:jelikož se mě týkají Grebeníčkovi i Grebeňovi - Grebeníček si vzal Grebeňovou ! - větev v Huštěnovicích - tak jsem taky pátral. Toto příjmení je poměrně řídce zastoupené. Myslím, že Grebeníček bude pouze zdrobnělina od Grebeň.
Grebeň ( Krebeň ) se vyskytuje v matrice ( teď nevím jistě, jestli to bylo v Huštěnovicích ) už okolo roku 1650 ! Vzhledem k vlně polských ( slezských ) přistěhovalců do okolí Uh. Hradiště v době třicetileté války a těsně po ní, se nedá ani vyloučit původ z pol. Grzebieň. Na to bych si asi vsadil.

I u příjmení jsou možná homonyma. Slova stejně znějící, ale různého původu (významu)
Naší předkové na příjmení tolik nelpěli a tak odlišení syna od otce zdrobnělinou je časté.

Následující je výklad příjmení, nikoli přisouzení těchto předků. Ale všimněte si (odkaz), ačkoli je to lokalita u Jihoslovanů, tak náhle (diskuze) jsme zpět v Čechách.
Jan Wittowicz zum Greben - hrad Greben (Hřeben).
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShow ... id=9919316
Rod Vítovců nemá nic do činění s rodem Hřebenářů z Hřebene, ale titul pochází z dob služeb Jana Vítovce u Cilských pánů, kdy za své služby obdržel hrad Greben (Hřeben) a psal se Vítovec z Hřebene.
http://www.genealogie.cz/nc/aktivity/fo ... aci_mista/
Tady jen k tomu datace - 1620:
https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/ ... sequence=1

Pokud bychom šli po vývoji jazyka, tak G se změnilo v H. Ovšem ne vždy, a s přihlédnutím k slovanským jazykům je možné i to K a další písmena. To ale nic nezjednodušuje, vytváří to spíše zmatek.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=

Něm. Kreb-s, sice je rak, ale značí to člověka červené barvy, jak vařený rak. To jen pro zajímavost, a náhodnou podobnost (Krebeň).
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=4472950

Tedy pokud nejsou jiné podklady (nebo než se jich dopátrá), např polský původ, tak použít Occamovu břitvu: "Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované."
http://cs.wikipedia.org/wiki/Occamova_b%C5%99itva