GENEALOGIE

Dobrý den, pokud někdo zná původ příjmení Čudlý, budu rád za osvětlení. Můj děd byl právě Čudlý, ale o významu, či původu nikdy nikdo nemluvil. Děkuji

Čudlík = kovář
Čudík = sluncem opálené, nebo učazené dítě (nebo někdo hodně snědý ?)
Dalších několik možných, často hanlivých možností je v odkaze na výběr.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=5121563


Třeba to patří k vám :
Dějiny a paměti řemeslných cechů města Přerova i okolí a rozvoj živností na Moravě Stránka monografie
Stránka: 154 (monografie je pod autorskými právy, tedy na Krameriovi off-line nedostupná)
...vyučenou dostávších jest z r. 1798. a jmenuje se Čudlík Valentýn z Moštěnice, který se učil u svého otce Kašpara po 3 léta, při čemž se dosvědčuje, že předepsané opakovači hodiny navštěvoval (každý učeň se musel vykázati vysvědčením školním z těchto hodin opakovačích). Záznamy pokračují...

Děkuji moc za reakci. Těžko říct, proč se to nyní píše s tvrdým y. Možná chyba matrikáře. Těžko říct.

michal_sindelar píše:Těžko říct, proč se to nyní píše s tvrdým y.

Čeština neodlišovala i/y, a první pravidla češtiny se formují až v polovině 19. století. Každý psal jak uměl, nebo slyšel.
Josef Jungmann psal ještě podle bratrského pravopisu, což byl dlouhá léta jediný vzor (u něho je j = í, g = j, a nezná v , pouz w) :
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... o?id=25714

Historický vývoj češtiny :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Historick% ... %C5%A1tiny

Ono se nejedná jen o i/y, ale i další písmena, a ale i nářečí a jiné tvary skloňování. Je dobré to vědět, pokud pročítáte staré texty.

čudlý - kovářský, opálenej... prostě přídavné jméno
třeba kovářský učeň, tovaryš - těm se běžně říkalo, říká .... kovářskej (stejně tak to platilo o dítěti z rodu Kovář)

ještě bych dodala, že na Moravě čudl, čudlík, něco malého, většinou dřevěný držáček, přeneseně i vystupující tlačítko, nebo taky malá ryba Ve škole býval ten nejmenší ze třídy Čudl. Čudla. Z.

Jj, čudl, čudla = malá ryba, mřenka; nebo něco malého.
(člověk to používá a slovníky to neznají)

Našel jsem teď v matrikách zápis Csudli (také Cžudlý) a nebo taky Tsudly. Vše se jedná o zápisy evangelické církve. První helvétská konfese a druhý augšpurská konfese.

no, to je to, co píše pan Brasl - neuspořádaná přesná pravidla. zapisující mohl vycházet i z latiny, y-i, nebo ze starého českého typu zapisování, popř v kombinaci s německými zápisy písmena Č ... to bych tak moc neřešila... Navíc, - zapsal, co slyšel, a účastník se ozvat nemohl, neviděl, co se zapisuje (neuměl číst). Z

Vidíte, to mi nedošlo. Je pravda, že kolikrát i podpis jsou xxx, takže ani psát neuměli. Děkuji za informace

Zřejmě se budu muset smířit s tím, že jsem potomek kovářský! Na druhou stranu, oni kováři se asi v dávných dobách neměli špatně!

Jště něco ze slangových významu
namátkou, ale je toho tam víc

čúro – argot. nůž, srov. zákos, kán, někdy ve spojení potopit čúro bodnout nožem, běžné též v souč. vězeň. mluvě [A] uvádí již Rippl 1926 i Podzimek 1937, rozšířený argot. výraz, též v mluvě světských, s řadou výsl. obměn (čúri, čúrek, čudl aj.); rom. čúri nůž

http://www.slangy.cz/SNC_Ukazky.html

Zora

Kováři jsou podivná existence. Obcují s ďáblem = pracují s ohněm.
Hlavně kvůli ohni, ale i hluku se na ně nevztahovalo právo míle. (U nás nechal farář zbourat farní mlýn a přemístit ho o kilometr po proudu, protože ho jeho klapot rušil v rozjímání. Zřejmě měl tučné prebendy a špatné zažívání. A což teprv takový kovář ve městě.)
Byli nevrlí, neb práce bylo mnoho a byla těžká. Potřebovali pomocné ruce, byť jen na šlapání měchů, tak se jim tam scházela celá vesnice. Když se k tomu přičte, že museli něco umět a znát, nebyli hloupí, tak do byli rebelové. Však taky pár selských bouří vedli, hlavně tu u Chlumce.

taky na všechny ty rebelie měli sílu )), byli uznávaní, pomáhali od bolesti lidem i zvířatům, byli velmi vážení...Z

To jste mě Zoro potěšila, děkuji

Zora píše:taky na všechny ty rebelie měli sílu )), byli uznávaní, pomáhali od bolesti lidem i zvířatům, byli velmi vážení...Z

Síla není všechno, na řemeslo je třeba fištrón. Mlátit do železa dokáže kdejaký blbec, ale vytvarovat z něho něco, to chce fortel.
To že měli jako jediní ve vesnici kleště, z nich udělalo zubaře. Jen by mě zajímalo, kolik lidí muselo držet toho pacienta při trhání.
Vyprávěl mě jeden pán, jak jako kluk koukal na kováře a poplácal si na čerstvě naraženou nábu (náboj kola). "To je krásná nába." Ruka se mu přilepila, celá dlaň spálená. Čtyři kovářský ho chytli a nacpali mu dlaň do výhně co nejvíc k žhavému uhlí. Kovářský recept na spáleniny. Za pár dní se mu ruka sloupala a neměl ani jizvičku.
Se zvířaty dělali podkováři, ne kováři. Podkovář je nad kovářem, ne pod nim. Stará Rakousko-uherská norma říká, že podkovářem se může stát jen ten, kdo má 5 roků praxe jako kovář a složí zkoušky. Podkovář je koňský doktor, cena koně je v jeho nohou, a ty mu pomocí podkov dává dohromady. Okovávali i volům paznehty.

Ale stejně, když se někdo zapřísahá, že mluví pravdu, tak zpravidla : "Za to bych dal ruku do ohně!" Věřte někomu kdo má ruce celý den vražené v ohni (výhni). To je čertovina, to mě nikdo nevymluví.

A tahle říkanka se mě líbí :
Nikdo neví jako já, zač kováři pijó. Ze starého železa nové cvočky bijó.

Prostě podvádějí, ze starého nové.

cvočky = hřebíky