GENEALOGIE

duros píše:Podla Bernolakovych vysvetliviek je hviezdickou oznaceny ludovy ci narecovy vyraz. Inymi slovami sa dostavame k prvemu vyjadreniu od ozanu, ze je to narecovy vyraz.

Das kenne ich:

Nur - für welche Gegend ist das in unserem Fall (Minár) zutreffend?

Gerhard, čeština má mnoho výrazů které nejsou ve slovnících. Máme spisovnou češtinu, ta má závazná pravidla. Obecnou češtinu, ta moc pravidel nerespektuje. A máme nářečí, která se sice vytrácejí, ale "žila" si po staletí svým vlastním životem (utvářela se). Někdy je i pro nás těžké, přijít na to, že určité slovo je jenom nářeční varianta. Protože to nářečí zaniklo.
Například : slečna = děvče, nářečně ďouče, ale moje babička říkávala ďuče. Ve slovnících najdeš děvče a ďouče, ale ďuče v žádném slovníku není, přesto tomu rozumíme.
Minár je opravdu jenom nářeční varianta slova Mlynář.

]

Laurin7 píše:Nur - für welche Gegend ist das in unserem Fall (Minár) zutreffend?

Mnoho dialektů zaniklo, nikdo jimi dnes nemluví, ale bývali jich desítky.

Zdraví, Brasl.

JUrkovičův slovník valašského nářečí


Zde vysvětlivky k tvrdému, střednímu a měkkému " L " , stejně jako příklady textů v nářečí.
http://www.jurkovic.cz/slovnik/pdf/mluvnice.pdf


str. 17 - uveden výraz mynář - ve smyslu mlynář
http://www.jurkovic.cz/slovnik/slovnik/slovnik.htm
Zora

K příspěvku kolegy Brasla
- Další problém je v tom, jak nářečí zaznamenávat. Obsahuje hlásky, které se ve spisovné řeči nevyslovují. Záleží jen na autorovi zápisu, jak slovo zapíše (viz ukázky v Jurkovičově slovníku), a jak je s takto zapsaným slovem nakládáno dál.

Stejně tak se vyslovované tvary slov postupem času mění i v nářečí. Mění se koncovka, vypouští se třeba určité písmeno uvnitř slova, jiné se přidává - pro snazší výslovnost, dokonce se mění i rod podstaného jména.
Tak se vytváří spisovná řeč, která na tyto změny dost pružně reaguje.
Čestina je živý, proměnlivý jazyk a náš národ nehovoří "doma v kuchyni" spisovnou češtinou.
Zora

Díky Zora i Brasl do kursu čeština

Moje shrnutí:

Die Familiennamen Minár, Minář, Mynář, Minařík ... haben die Bedeutungen
- Mineur / Bergmann (von französisch mineur)
- Müller (nach einer alten Mundart)
- Herkunftsname oder Wohnstättenname zu einem Ort Minařice / Minařik / Minartice (siehe JewishGen Gazetteer)

Gerhard, téměř.

Minár, Minář, Minářik, Minářík, Mynář :
<90% mlynář,
>10% mineur


Minaříček, Mynařík, Minař, Mynař
50% mlynář
50% mineur

Minárovský - 90% = od jména obce
Minarský - 50% = od jména obce, 50% ÷ Minařů (tj. mlynářský nebo minérský/minařský)

á ≠ a

Ještě jsem zapomněl, že mineur = pes jezevčík

Noch eine Idee:

mineur muß nicht zwingend "Bergmann" bedeuten.
Zora brachte mich auf diesen Gedanken, da im Bergbau erst seit dem 17. Jahrhundert mit Sprengstoff gearbeitet wird
(http://de.wikipedia.org/wiki/Schl%C3%A4gel_und_Eisen).

Aber - bereits seit dem 11. Jahrhundert wird der Sprengstoff "Schwarzpulver" im militärischen Bereich verwendet
(http://de.wikipedia.org/wiki/Schwarzpulver#Geschichte).
Es wäre möglich, daß aus dieser Zeit bis etwa zum Jahr 1400 der Begriff mineur stammt und daraus ein Familienname entstand.

Stankiewicz erwähnt zum (polnischen) Familiennamen Minar das Jahr 1400!