Minár, Minář, Mynář, Minařík

[Laurin7]

Podla Bernolakovych vysvetliviek je hviezdickou oznaceny ludovy ci narecovy vyraz. Inymi slovami sa dostavame k prvemu vyjadreniu od ozanu, ze je to narecovy vyraz.

Das kenne ich:

Nur - für welche Gegend ist das in unserem Fall (Minár) zutreffend?

[Brasl]

Gerhard, čeština má mnoho výrazů které nejsou ve slovnících. Máme spisovnou češtinu, ta má závazná pravidla. Obecnou češtinu, ta moc pravidel nerespektuje. A máme nářečí, která se sice vytrácejí, ale "žila" si po staletí svým vlastním životem (utvářela se). Někdy je i pro nás těžké, přijít na to, že určité slovo je jenom nářeční varianta. Protože to nářečí zaniklo.
Například : slečna = děvče, nářečně ďouče, ale moje babička říkávala ďuče. Ve slovnících najdeš děvče a ďouče, ale ďuče v žádném slovníku není, přesto tomu rozumíme.
Minár je opravdu jenom nářeční varianta slova Mlynář.

]

Nur - für welche Gegend ist das in unserem Fall (Minár) zutreffend?

Mnoho dialektů zaniklo, nikdo jimi dnes nemluví, ale bývali jich desítky.

Zdraví, Brasl.

[Zora]

JUrkovičův slovník valašského nářečí


Zde vysvětlivky k tvrdému, střednímu a měkkému " L " , stejně jako příklady textů v nářečí.
http://www.jurkovic.cz/slovnik/pdf/mluvnice.pdf


str. 17 - uveden výraz mynář - ve smyslu mlynář
http://www.jurkovic.cz/slovnik/slovnik/slovnik.htm
Zora

[Zora]

K příspěvku kolegy Brasla
- Další problém je v tom, jak nářečí zaznamenávat. Obsahuje hlásky, které se ve spisovné řeči nevyslovují. Záleží jen na autorovi zápisu, jak slovo zapíše (viz ukázky v Jurkovičově slovníku), a jak je s takto zapsaným slovem nakládáno dál.

Stejně tak se vyslovované tvary slov postupem času mění i v nářečí. Mění se koncovka, vypouští se třeba určité písmeno uvnitř slova, jiné se přidává - pro snazší výslovnost, dokonce se mění i rod podstaného jména.
Tak se vytváří spisovná řeč, která na tyto změny dost pružně reaguje.
Čestina je živý, proměnlivý jazyk a náš národ nehovoří "doma v kuchyni" spisovnou češtinou.
Zora

[Laurin7]

Díky Zora i Brasl do kursu čeština

Moje shrnutí:

Die Familiennamen Minár, Minář, Mynář, Minařík ... haben die Bedeutungen
- Mineur / Bergmann (von französisch mineur)
- Müller (nach einer alten Mundart)
- Herkunftsname oder Wohnstättenname zu einem Ort Minařice / Minařik / Minartice (siehe JewishGen Gazetteer)

[Brasl]

Gerhard, téměř.

Minár, Minář, Minářik, Minářík, Mynář :
<90% mlynář,
>10% mineur


Minaříček, Mynařík, Minař, Mynař
50% mlynář
50% mineur

Minárovský - 90% = od jména obce
Minarský - 50% = od jména obce, 50% ÷ Minařů (tj. mlynářský nebo minérský/minařský)

á ≠ a

Ještě jsem zapomněl, že mineur = pes jezevčík

[Laurin7]

Noch eine Idee:

mineur muß nicht zwingend "Bergmann" bedeuten.
Zora brachte mich auf diesen Gedanken, da im Bergbau erst seit dem 17. Jahrhundert mit Sprengstoff gearbeitet wird
(http://de.wikipedia.org/wiki/Schl%C3%A4gel_und_Eisen).

Aber - bereits seit dem 11. Jahrhundert wird der Sprengstoff "Schwarzpulver" im militärischen Bereich verwendet
(http://de.wikipedia.org/wiki/Schwarzpulver#Geschichte).
Es wäre möglich, daß aus dieser Zeit bis etwa zum Jahr 1400 der Begriff mineur stammt und daraus ein Familienname entstand.

Stankiewicz erwähnt zum (polnischen) Familiennamen Minar das Jahr 1400!