Předeslal bych, že zrovna IQ je příklad metriky, která je značně problematická a má omezenou vypovídací hodnotu, to ale vůbec nesouvisí s cancel culture, to je prostě výsledek masivního pokroku v poznání na všech úrovních (od neurologie přes antropologii až k sociologii). Bohužel se to hrozně ujalo, protože je to staré a jednoduché, jedno jasné číslo, a taky je strašně jednoduché třídit podle toho lidi jako housky podle gramáže, nebo tím živit a ospravedlňovat všelijaké nadřazenostní, segregační a rasistické sentimenty. Lidi ovšem nejsou housky na krámě.
(Samotná
cancel culture je takový dost problematický pojem - spíš než o nějaké umlčování nebo boj proti pravdě jde podle mně často spíš o výraz zoufalství nad tím, jak se různé toxické, dávno překonané a vyvrácené kraviny furt drží ve vzduchu, navzdory zjevné škodlivosti; ne vždy má to zoufalství vhodné podoby, ale mělo by vést spíš k zamyšlení než k zakopání se na pozicích. Zároveň bych upozornil, že například u amerických
culture wars se ne vždy nutně musíme orientovat v kontextu, protože tamní společnost má úplně jinou historickou i žitou zkušenost a strukturu - poklepat si zpovzdálí na čelo, co těm lidem šibe, je příliš jednoduché. Také mám dojem, že často dochází k záměně či nepochopení, která strana sporu ve skutečnosti jedná nebo může jednat z pozice síly, a co je jen reakce, nemluvě o spolehlivosti informací. Obzvlášť si toho všímám u podcenění vlivu am. náboženských fundamentalistů a velkých korporací - spousta lidí nevědomky fandí Goliášovi.)
Na pomezí přírodních a sociálních věd je mimořádně obtížné nejenom vyhodnocení dat, ale i jejich získání - samotné provedení experimentu (pokud je vůbec možný) je extrémně (!) citlivé na bias, metodiku atd. - a ten bias nemusí být jen "pokrokářský", ale klidně i "konzervativistický" (ne nutně, ale klidně i nábožensko-fundamentalistický), a ani nemusí být vědomý. Pro laika je hrozně obtížné, ne-li nemožné se v tom vyznat, a média tomu rozhodně nepomáhají, protože jdou po senzacích a dávají prostor různým kontroverzím, a veřejnoprávní média potom praktikují vyváženost metodou "pět minut pro pana Žida, pět minut pro pana Hitlera". Klimatologové by mohli vyprávět - vědecký (skutečně vědecký, akademický) koncensus existuje dávno, ovšem v médiích furt dostávají prostor všelijací mašíblové a různí emeritní profesoři ekonomie, kteří tomu rozumí jak koza petrželi, zato s tím zásadně nesouhlasí. To je pak těžké, protože dobře prodaná větička v hlavních zprávách pronesená "autoritou" v hlavě uvízne, po sáhodlouhém, rigorózním vysvětlení, proč je to žvást a že je to ve skutečnosti úplně jinak, neštěkne pes. A to ani nemluvím o případech, kdy je výzkum cinknutý cíleně.
Proč se tak obšírně rozepisuji: Koncept etnického nepotismu podle mne na hony páchne protekcionisticko-xenofobním biasem. Pokud výsledky nějakého výzkumu takhle složitých a nutně nejednoznačných problémů (jen uvažme, jak složité je to se samotnou etnicitou, jak rozmanité mohou být důvody nějakého střetu, a jak nehomogenní bývají společnosti v názorech, postojích i zájmech) jdou po srsti dobře známým předsudkům nebo (do určité míry) "selskému rozumu", vždycky zpozorním a přistupuji k němu s krajní nedůvěrou, protože jak předsudky, tak "selský rozum" jsou nejen nevědecké, nýbrž přímo protivědecké. A právě v takových případech nemusejí výsledky výzkumu (i pokud mají vědeckou integritu) vůbec sloužit jako podklad k nějakému zamyšlení - v nevědecky zjednodušené podobě prostě poslouží jen k potvrzení a reprodukci těch jednoduchých stereotypů, všechno problematizující je vytěsněno, a vystoupení z toho rozjetého vlaku je zase o stupeň obtížnější. Proto ta první reakce o (socio)biologickém redukcionismu a etickém bolehlavu.
Nevolám po cenzuře, jen po opatrnosti a chápání kontextu... každá odborná kniha je jen jeden dílek do obrovské skládačky; nemusí být vůbec jasné, jestli zapadá nebo patří k jiné sadě.
Pardon, že jsem se tak rozkecal, tohle by bylo na dlouhou předlouhou debatu, dost možná nekonečnou, na což tu asi nejsou úplně podmínky, navíc bych se nerad zhádal
Tyhle moje reakce prosím berte jenom jako takovou dobře míněnou pobídku ke kritičtější četbě - pro kohokoli, kdo se do ní pustí. Pak nechť si to každý přebere podle vlastního rozumu a nejlepšího vědomí a svědomí.