Zdravím účastníky této diskuse po delší přestávce.
Myslela jsem, že už počet příspěvků k tisícovce nedotáhnu (a mrzelo mě to); číslo 1001, které dostane tento, si přímo říká o komentář zde. Snad nebude poslední, a doufám taky, že vyzní aspoň přibližně tak, jak bych si přála. Komunikace jen "jedním kanálem" je zrádná, nezáleží jen na tom, co se napíše na řádky příspěvku, ale také na tom, co si kdo představí mezi nimi.
Naordinovala jsem si od fóra do nedávna trvající pauzu. Částečně proto, že mívám nárazově potíže se zrakem, částečně proto, že mám i jiné zájmy než rodopis, ale taky mě tady trápil nedostatek svobody - nevím, jak jinak to pojmenovat. Vřele souhlasím s Monikou. Každý, kdo se jinak chová slušně a zásadně neporušuje stanovená pravidla, by měl mít možnost položit otázku; a každý by měl mít svobodu na položenou otázku dle svého nejlepšího vědomí a svědomí odpovědět nebo ji nechat být. Ze zkušenosti bych řekla, že pravidel by mělo být co nejméně a co nejjednodušších, pak je šance, že je všichni pochopí a přijmou - zkrátka nastavit pevné mantinely dost daleko od sebe.
Teď se mi zdá, že je tu trochu volněji. Podle mého názoru to není kvůli správcům - správce (a maminka) má vždycky pravdu, to je nutno respektovat. Pokud mám podezření, že správce svých práv zneužívá, můžu se obrátit na provozovatele fóra, a ten už má pravdu naprosto bez výjimek. Osobně mě spíš odrazovalo, že nějaký mentorující komentář spolehlivě pokaždé přiletěl od některých členů fóra, kteří ani správci nebyli. Věřím, že mnohé z nich byly míněné dobře, ale mnohé taky byly napsané poněkud strohým způsobem. Tím se oklikou vracím k úvodní myšlence o čtení mezi řádky - je potřeba s tím počítat, přečíst si po sobě příspěvek před odesláním, a brát si všechno co nejméně osobně. A když se nedostává kyslíku, je dobře se jít nadechnout na čistý vzduch.
Rozběhla se tady taky debata o způsobech čtení a učení se jazykům. Je docela zábavné pozorovat, jak k sobě všechno "pasuje" - například jak zastánci transliterace rádi odvozují, a podle toho, co píšou a jak to píšou, mohli by být ajťáci
. Každý jsme jiný, v tom je ten největší půvab. Je dobré poznat sám sebe, pak se rozhlédnout okolo a pozorovat, "jak to mají" ostatní. Všichni se můžeme od druhých hodně naučit. I proto jsem teď tady - sama jsem se tu hodně naučila, teď to zase můžu poslat dál, aniž bych si kvůli tomu pořizovala účet na facebooku. Je možné, že se komunita tady časem rozpadne (stává se to), ale byla by to škoda.
Pokud se čtením kurentu zápasíte, mohlo by fungovat číst si už přeluštěné texty nahlas (nebo by je mohl někdo předčítat vám, ale najít někoho ochotného nebude jen tak), a vůbec nejlepší je působit "na všechny kanály" zároveň: vidět, slyšet, sám napsat.
http://www.suetterlinschrift.de/Englisch/Write_your_name.htm nejspíš znáte. Tento přístup se aplikuje například na dyslektiky a pokud nechybí vytrvalost, má výsledky.
Tak snad jsem to nezakřikla. Odesílám. Mír s vámi