Jak jste postupovali?

[Monika]

Tak jistě, všichni, koho objevíme (nebo tedy objevím, abych byla přesná), jsou pro mě zajímaví (a je jedno, jestli to jsou mí předkové nebo předkové někoho jiného). Je v tom tajemství a pátrání a ta radost, když se něco povede najít. A k tomu obvykle zajímavé příběhy...

Ale to jsme úplně mimo téma

[Zora]

Zas tak mimo ne - je to jedna z možností, jak "dělat" genealogii... někdo další se třeba zaměří na vojenské působení předků, nebo dokáže spočítat, kolik obdělával polí, jaký měl majetek v dobytku, co bylo předmětem vejměnkářské smlouvy... Možnost je fakt hodně.
Z

[Twinny]

Od dětství jsem si vymýšlela různé příběhy a na papír jsem kreslila většinou rozrody vymyšlených lidí. Potom jsem začala díky internetu tvořit rodokmen Marie Terezie. K vytváření svého rodokmenu jsem se dostala asi v patnácti. Stačila mi jen data o všech, koho si babičky pamatovaly. Poté se mi pod*lal počítač a vše šlo do ztracena.
V šestnácti jsem se rozhodla, že mi stačí základní rodokmen (prarodiče prarodičů).

Před nedávnem mi bylo sedmnáct a dokopala jsem se k pokračování (zatím pouze vývodu).

1. Okopírovala jsem si RL (svůj, rodičů, prarodičů) a OL (jen rodičů)
2. Vyslechla 150x babičky a chystám se na ostatní starší příbuzné
3. Začala jsem hledat v matrice (mravenčí práce - ale každý záznam mě posouvá dál, co do informací, to do motivace) - Buď hledám konkrétní osobu (pokud znám data), nebo prolézám knihy v konkrétní oblasti a občas se něco poštěstí.
4. Celková podoba bude nejspíš náčrt na papíře