Tak to abych si rovnou hodila mašli... Mezi mými předky je tolik nemanželských dětí... Skoro v každé generaci alespoň jedno. U některých sice byl otec dopsán později...
V jednom případě se jméno otce dochovalo ústním podáním - musel se sňatkem počkad do plnoletosti, ale té už se nedožil.
A jeden kuriozní případ: otec se k dítěti "přiznal" až 11 let od sňatku s jeho matkou. Proč po takové době, když to mohl udělat už v den svatby? A je to vůbec skutečný otec? Spíš mi to připadá jako tehdejší forma adopce.