GENEALOGIE

Zdravím,

v jedné mé větvy se objevil následující záznam:

http://genealogie.taby.cz/viewtopic.php?f=9&t=8731&p=41360#p41360

o "povolání" Schweitzer což může být jak dojič (podle Zory) nebo přílušník novokřtěnců - habánů (tip od Gabi). Docela mi to vrtá hlavou...

Kdyby se jednalo o dojiče, tak je stějně zvláštní to propojení dvou "dojičských" rodin, nedomnívám se, že by to bylo nějak extra prosperující povolání, za které by stálo spojovat rodiny z různých vesnic...

Nějaké nápady? Díky

Klidně to mohou být habáni, proč ne ))

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hab%C3%A1ni
....Roku 1528 se konalo první vypovězení habánů z Čech a Moravy, avšak na Moravě nebylo respektováno. Roku 1535 jsou vypovězeni i z Moravy, po roce se vrátili a následovalo desetiletí hospodářské prosperity. Když se situace zhoršila, část habánů odešla do bezpečí na západní Slovensko a do Dolních Rakous. Ti, kteří zůstali, se ukrývali v úkrytech (lochy). V roce 1589 měli habáni na Moravě 57 dvorů a počátkem 70. let byly na habány uvaleny daně, čímž byli habáni zároveň uznáni za zákonité obyvatele země. Po Bílé hoře ale doba tolerance končí. V roce 1622 byli habáni ze země z náboženských důvodů nemilosrdně vypovězeni. Bez jakéhokoliv majetku museli do jednoho měsíce Moravu opustit. Odcházejí na západní Slovensko, do Sedmihradska, později do rumunského Valašska a na Ukrajinu. V 80. letech 17. století bylo zrušeno společné vlastnictví a zbylí habánští řemeslníci pokračují ve vlastních dílnách. Za vlády Marie Terezie je pak na habány vyvíjen silný rekatolizační nátlak jezuitů a tak roku 1874 začíná hromadná emigrace do USA a Kanady.

Jde o to, zda v oblasti Tvých Nezamyslic byla nějaká habánská kolonie, to asi nejdůležitější zjistit. Napiš mně přes SZ lokality, kde se ti potenc. habání měli vyskytovat, pokusím se zjistit, co se kde psalo. Zora

Švýcar, a, m., der Schweitzer. Š = námezný žoldnéř, na Mor. také šafář.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=5119071

17. Židé národní: Schweitzer
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=2172293

Nevím, jestli "veselý anekdotář" je ten pravý zdroj

Stejně jako církev nokřtěnců - sekta habánů - existuje i helvétská víra.
Helvécie - dřívější označení pro Švýcarsko.


http://cs.wikipedia.org/wiki/Helvetsk%C ... %A1n%C3%AD
Helvetské vyznání v Česku

Po Tolerančním patentu měli čeští evangelíci povoleno přihlásit se pouze k helvetskému nebo augsburskému vyznání. Vznikla řada sborů helvetského vyznání, v roce 1918 se však spojily s augsburskými sbory do nově vzniklé Českobratrské církve evangelické, která ve své tradici spojuje i Jednotu bratrskou, českou reformaci, utrakvismus apod.

V roce 1831 již tedy bylo možné se k víře "otců" přihlásit. Nebo se také tak označovali v matrice lidé, kteří již byli katolíky, ale dřívější vyznání u tohoto rodu bylo helvéstské. Tak třeba tudy vede cesta.
Zora

Osobně si myslím, že původní záznam s habány nemá nic společného a opravdu se jedná o dojiče. Když pominu ono uvedené katolické vyznání, tak se v matrikách většinou uvádí povolání , nikoliv národní příslušnost. A profesionální národníci, to je až výdobytek moderní doby Vyzdvihovaní v matrice, že se jedná o Habána, po tom co byl katolizován, je hodně nepravděpodobné. A proč se dali dohromady dva "dojičské" rody? Použijeme occamovu břitvu a výsledek je nabíledni. Protože se u těch krav potkávali. Majetkově obě strany neměly pravděpodobně co nabídnout a tak jednoho dne u struku slovo dalo slovo a chystala se veselka Pravděpodobně se jednalo o nájemné dojiče a jelikož krávy je nutno podojit v co nejkratším čase a platí, čím více dojičů tím lépe, aby bylo možno krávy vyhnat co nejdříve na pastvu, je pravděpodobné, že se na jednom místě scházeli dojiči z více rodin. A určitě se příslušníci jednoho řemesla z okolních vesnic znali.

Ono nešlo vůbec "jen" o dojiče - prostě to byly rodiny, které se vyznaly v tzv. "švýcarském způsobu vedení (= chovu) dojného dobytka". To byl do té doby zcela nový a nevídaný způsob, protože švýcarský dobytek, který se v té době začal do střední Evropy z horských alpských oblastí dovážet, byl ze zcela jiných podmínek, a aby splnil to, co se od něj očekávalo, musel mít taky zcela jiné zacházení, zejména na jižní Moravě. A to včetně výroby "ušlechtilých" druhů sýrů, například pravého ementálu. Takoví odborníci byli vysoce ceněni, a vysocce váženi - vzpomeňte například jakou vážnost o pár století před tím požívali tzv. mistři polní, jejich předchůdci. Na dojení měl každý hospodář své vlastní síly - děvečky a pacholky. Na pastvu se vyhánělo až po ranním podojení, takže dojit začínali už někdy za tmy. Tento zlozvyk bohužel přetrval v našem zemědělství skoro dodnes - takže i ve velkých socialistických stájích začínali dojit už ve 4, a stále tak někde dojí, aby se stihla svvozná linka do mlékárny....

Moc děkuju za náměty k přemýšlení a inspiraci k bádání

Slim píše:Nevím, jestli "veselý anekdotář" je ten pravý zdroj

Někdy může být zdroj informací poněkud netradiční až kuriózní, což ale nebrání tomu, aby byl relevantní. Např. jsem v dokladech po pratetě našel očkovací potvrzení mého dědy a jeho sourozenců z let 1902 - 12, a mezi nimi jméno které jsem neznal. Zeptal jsem se otce a ten také nevěděl, ale vzpomněl si, že když s tetou byli na hřbitově (dva hroby nad sebou), tak říkala : "V tomhle hrobě leží bratříček." Tak že to je on. Dověděl jsem se tím, že můj děda byl z 6 dětí, nikoli z 5, jak jsme si všichni mysleli, včetně mého otce. Je smutné, když po člověku zůstane jenom kousek papíru a letmá zmínka.
Ono v genealogii a i onomastice je místa, při všech těch mrtvých, pro humor poskrovnu. Dá se tam najít paličatost, když rodové jméno Jan Jiří, končí tím, že zemřou na roce dva Janové Jiří na psotník, a třetí dítě stejných rodičů se už jmenuje jen Jan. Ono když najdete zmínku, že novorozeně zemřelo po 6 něděl trvajícím psotníku, tak je to strašné, zejména pro tu matku.

K relevanci Veselého anekdotáře. Na to aby byla anekdota srozumitelná, je třeba aby užívala zažité termíny. Schweitzer je tam termín národnostní, a nad to příjmení židovské, tedy jiné náboženské skupiny něž-li jsou Habáni. Tedy "dva v jednom".
Mě se líbí příspěvek Věry Mátlové. Jednak má to vysvětlení velice blízko k významu šafář, tedy chovatel švýcarského skotu (měl na to určitě lidi). Hlavně to stejně jako "francouzák" (polibek, nebo instalatérský nástroj), založeno na národnostním (územním) původu. Jenom k tomu chovu mám postřeh, oni nejenom ten dobytek chovali, ale také zpracovávali mléčné výrobky. Mlékárny nebyli, tak se to může týkat i této oblasti zpracování.

Tolik zamyšlení a odpověď, proč jsem po krátkém váhání ten odkaz zařadil. Humoru je třeba.