GENEALOGIE

Dobrý den přátelé...
prosím o potvrzní, případně opravu mého výkladu... zde:
http://vranovi.xf.cz/pozustalost.jpg
je záznam o vyřízení pozůstalosti po 20.4.1883 zemřelém Františku Vránovi.
Pochopil jsem dobře, že Jan Vrána zdědil domek (č.p.46) a pole v hodnotě 334 zlatých
a musí Martinu, Josefovi a Anně vyplatit po 80 zl. a matce Barboře buď dát 20 zl.,nebo jí nechat na vejminku?
Nebo Jan zdědil domek a jen to pole mělo hodnotu 334 zl.?
To samé by asi platilo u Marie.... Ta podědila pole v hodnotě 160 zl. a 80 zl by měla dát Kateřině?
Nebo co vlastně znamená to "právo zástavní"?
A ještě si nejsem jist zda jde vůbez o označení zlatých. Nejde o označení velikosti těch polí (str. - strych?) To by mi pak vyšlo na nějakých
96 ha polí (?) - je to moc, nebo akorát... Nemám představu.
Děkuji všem za rady.

zkusím:
- nejsou to místo zlatých floriny (skoro to samé) a pak by mi přišlo, že jsou stříbrné ?.....ale tady si nejsem jistá, že by byly stříbrné
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko-u ... zlat%C3%BD
- většinu chápu jako vy, jen těch 20 fl stř. je místo vejminku.....
- zástavní právo na domek- ve smyslu: nemá peníze v hotovosti a když je zbytku rodiny nevyplatí, tak mají právo na relevantní část domku
- 334 fl. za domek a pole dohromady.
- ano, pro Marii taky tak....
- a ta pole se měří na míry
http://www.jednotky.cz/obsah/mira/
Ještě to ale prostudujte- nejsem odborník- ale snad mne kolegové opraví.

V dřívějších dobách (hlavně Itálie, okolí Benátek, Florencie) byly raženy zlaté mince, podle Florencie nazvány Florény (Fiorino).
Později, při nedostatku drahých kovů, se přišlo s řešením, že se začne razit nová mince, ze stříbra, jejíž hodnota bude stejná jako těch zlatých /Florénů, jejichž název u nás - hlavně v Uhersku - přešel na název zlatky, zlaťáky/ --> název zlatník, zlatka, florén se přenesl i na stříbrné mince všeobecně. Tak proto Fl(orenů) Stř(íbrných), aby nedošlo k nějakému finančnímu renoncu...

U matky Barbory bych spíše řekl, že jí náleželo dědictví ve výši 20 zl. na majetku, plus (pokud by ji nenechali na usedlosti dožít) za vejminek dalších dvacet...

Děkuji za odpovědi.
a nemáte někdo potuch, jak dlouho mohl Jan mít na to, své sourozence vyplatit? Těch 240 (resp 260) zlatých asi našetřených neměl, tedy si asi musel vzít nějaký úvěr (zastavit dům). V té pozůstalosti např není zda byl povinen nechat tam žít i mladší sourozence (Anně bylo v době smrti otce 15 let). Nebo ta tam zůstávala automaticky s matkou na vejminku? U těch starších asi záleželo na dohodě, nebo dokud je nevyplatil myslím (?). Dle matrik narození se totiž starším sestrám narodili děti ještě o deset let později.
Rozumím tedy dobře tomu, že 1 zlatý = 1 floren (tedy floren stříbrný) což po měně byly 2 koruny?
Přeji všem hezký den

Ano, je to tak, floren=florin=zlatník=zlatka=gulden=stříbrný zlatý...
U vyplácení podílů se domnívám, že vydržel systém zakoupené nemovitosti - zde měl tedy vyplatit sourozencům a matce, aby mu zůstala nemovitost.
Předpokládejme, že matka žila na výměnku ještě několik let (jako vdova, znovu neprovdaná), stihl jí "po splátkách" (říkalo se kladení) vyplatit třeba 10 zl., matka poté zemřela. Její podíl (zbylých 10 zl.) přešel na její pozůstalé děti (sourozence hospodáře), kterým po celou dobu už hospodář kladl (a celková částka k vyplacení se tím zvýšila) - nově jim měl doplatit ještě podíl po matce. To samé u dětí jeho sourozenců, případně jejich partnerů, pokud by zemřeli.
Na počátku XVII. století bylo kladení za jeden rok pro hodně movité hospodáře maximálně 1 - 2 zlaté, běžně ale v řádech krejcarů...
Nevím, jak to bylo ve Vašem případě, ale nemajetní sourozenci (vyplacení) podle mých zkušeností zůstávali u bratra hospodáře v podruží (tedy za byt a stravu na práci).

No tak vida... zas jsem o něco chytřejší. Žádná sranda asi tehdy podědit a muset se postarat o sourozence a rodiče nebyla. Jak to vůbec s tím domkem potom dopadlo kdo ví. Podle matrik narození se Janovi narodily deti již na jiném č.p. a na tomto asi zůstala jeho nejstarší sestra s manželem (který tam byl i s další ženou po smrti Marie). Z čeho mohli takoví domkáři mít příjem? Jejich hospodářství (si myslím) sotva stačilo na to, aby nakrmilo tu rodinu. Nemám vůbec představu, kolik tak mohli mít s dvou (na tu dobu průměrných) polí "výnos", zda mohli (museli) prodávat přebytky. V r. 1845 stál čtvrtlán 160 zl, tedy počítám, že Janovi asi zůstalo jedno čvtrlánové pole a měřice pšenice se prodávala v roce 1859 za 4 zl. Ale kolik toho mohli vypěstovat? Jo jo... nic snadnýho to asi tenkrát nebylo.

Podle mnou prošlých gruntovnic (od roku 1615 nejstarší, další pak z let 1685 - 1855) byli opravdu chalupníci, domkáři, kteří za rok kladli třeba jen do zlatky. Doba byla asi opravdu těžká, jeden příběh je opravdu mrazivě ilustrativní.
Léta 1654 ujal Pavel Frolík po válce zpustlý grunt, odhadovaný na hodnotu 50 zlatých.

Roku 1666 nouze klásti nedá.
Rok 1667 - ještě bránila.
Rok 1668 - položil Štěpánovi 1 zlatý, ale s nechutí.
Rok 1670 - plno nouze, jako kvítí...

Pro představu, co napáchala třicetiletá válka, grunt byl roku 1616 šacován na minimálně 206 zl. 10 grošů (tuto sumu měl hospodář ještě doplatit), zatímco po tažení (roku 1631) už měl spálený a pustý grunt hodnotu jen 60 zlatých.
A když nebyla válka, tak jednomu z hospodářů pohynul všechen dobytek a o jedenáct let později mu stavení dokonce vyhořelo.
V téměř všech případech je ale u takové pohromy připsáno, že "nekladl" nebo dokonce nemusel klást (vrchnost jej podpořila v rozvoji usedlosti)...

Moc děkuji za pomoc. Konečně mi už docvaklo to "nouze klásti nedá".... Bylo to v nějaké básničce (už bohužel nevím v jaké) a já nikdy nevěděl co to znamená. Dokonce tehdy i učitelka ČJ nevěděla co tím chtěl básník říci... Ještě jednou děkuji a přejivšem hezký den