Lánové rejstříky - interpretace

[Pavel M.]

Dobrý den, už delší dobu mi to vrtá hlavou, tak se zeptám.

V Lánovém rejstříku pro obec Březůvky (https://www.mza.cz/aron/apu/92e50779-f4 ... 6f3e7ffd19) je jako půlláník zmiňován Václav Miklů (a před ním při 1. visitaci Niklas Wes alias Mikuláš Bílý). Jako druhý v pořadí je uvedený Mikuláš Bednátek (alias Bernátek) a před ním zde hospodařil jistý Richter, tedy rychtář, fojt.

Pomocí provázání katastrů, zejména Rektifikačních akt, Tereziánského katastru, Urbariální fase a Indikačních skic se mi podařilo zjistit, že tyto dva půllány Václava Miklů a Mikuláše Bernátka stále v těsné blízkosti vedle sebe. Na mapě Indikační skicy pro Březůvky (https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/332) z roku 1828 je bývalý půllán Václava Miklů reprezentován domy č.p. 46 (největší dům v obci i pozemek na kterém stojí) a č.p. 45 - vejminek (v roce 1828 ve vlastnictví rodu Kaláčů, kteří se sem v 2. polovině 18. století přiženili) a půllán Mikuláše Bernátka reprezentován v roce 1828 čtvrtlány č.p. 43 Tobolák Josef a č.p. 44 Flekač Jiří (původně byla čísla popisná 43 a 44 půllánem, na kterém ještě v roce 1751 dle Tereziánského katastru hospodařil Martin Tobolák, Toboláci se k Bernátkům nejspíš přiženili už v druhé polovině 17. století).

Velmi pravděpodobně byly tyto dva půllány zachycené v 2. lánové vizitaci jedním celolánem, na kterém hospodařil rychtář a jednalo se tedy o fojtství. Jedna naše větev z Březůvek právě ještě na počátku 18. století používala příjmí Mikel/Fojtů. Z výsledků genetické genealogie vím, že nejblíže je nám v dané oblasti právě rod Bernátků se kterým sdílíme společného mužského předka narozeného cca 1550-1600. V druhé polovině 18. století je na čísle popisném 46 zmiňován poslední zástupce našeho rodu, Jan Mikel, který je při úmrtí jednoho dítěte psán jako cauponis, tedy krčmář a při úmrtí dalšího dítěte jako mansarius, tedy celoláník.

A tady se dostávám k jádru pudla. Pokud tomu Lánovému rejstříku rozumím správně, tak Václav Miklů měl 3 díly pole o celkové výměře 15 měřic ve 3. bonitním stupni. K tomu měl ještě pronajatý/propachtovaný (Zins acker) 1 díl pole o výměře 5 měřic. Také Mikuláš Bernátek měl tu stejnou výměru a pronajatou plochu jen o 1 měřici větší než Václav Miklů (ostatní půlláníci jsou na tom podobně).

15 měřic + 5 měřic propachtovaných je 20 měřic a to je cca 3,8 hektaru. Vezmeme-li v potaz, že v této době ještě 1/3 půdy ležela ladem, tak taková výměra nota bene ve 3. stupni bonity, kde se dařilo leda tak ovsu, by nestačila ani na uživení rodiny.

Mohl mít rychtář kromě vlastní svobodné půdy také půdu vrchnosti, za kterou platil? Byla by to půda, kterou od vrchnosti přikoupil pod purkrecht a nebo kterou na čas od vrchnosti pronajal (Zins acker) a proto je také tento rychtář zmiňován v Lánové vizitaci, ikdyž třeba v urbáři z roku 1695 žádný Mikel v Březůvkách není a já jisto jistě vím, že tam byl (https://www.mza.cz/aron/apu/2eb2791a-4b ... 0cb0092d5c)?

Díky a omlouvám se za komplikaci, je to zamotané a složité.