GENEALOGIE

V posledním bloku vpravo dole:
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00030.jp2
se píše:
Expositiones Annuæ et Consvetæ
Omnibus Annuis Solemnitatibus, Videlicet Nativitatis, Paschatis, Pentecostes, et Theophoriæ…

tedy:
Pravidelné výdaje (doslova roční a obvyké)
Pro všechny každoroční slavnosti, jmenovitě Vánoce, Velikonoce, Letnice (Svatodušní svátky) a …? Co to je Theophoria?! "Nošení Boha"?!

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y

...Povoleno bylo jen konání procesí o prosebných dnech a o svátku sv. Theophora, pokud se
jejich prostřednictvím měla vyprosit poţehnaná sklizeň nebo déšť (konsistorní nařízení 16.
ledna 1783 s odvoláním na dvorský dekret ze 7. října 1782).481 O zrušených svátcích nesměli
faráři celebrovat slavnostní mše svatá s „Gloria“ jako o nedělích a povolených svátcích; aby
šli příkladem svým farníkům, měli spolu se svou čeledí obdělávat v tyto dny pozemky
(konsistorní nařízení.....

Proč mám silný dojem, že v té dizertační práci je zrovna v tomhle nesmysl? Žádný svatý Theophorus neexistuje (tedy aspoň jsem žádného nenašel). Podle mě autorka práce jen špatně interpretovala zapsaný svátek. Jestli bylo napsané "festo Theophoriæ", tak to přeložila, jako sátek sv. Theophora, ale ve skutečnosti to znamená něco úplně jiného.
Mimochodem - na internetu hledat umím - to výsledky nepřineslo. Proto hledám někoho, kdo ten termín zná. Případně někoho, kdo umí na internu hledat lépe / bude mít víc štěstí. Ta dizertační práce ale žádnou odpověď nepřináší.

Dodatek - nemůže se jednat o svátek nějakého obskurního svatého. Musí to být velice významný svátek v roce, když je zařazený k Vánocům, Velikonocím, a Seslání Ducha sv.

Nepochybuji o tom, že umíš hledat na netu , to ani náhodou. Jen jde o to, co se zadá, mně to taky vyhodí vžy něco trošku jiného
tady je přehled od AI, myslím si ale, že co jsme přečtla, to vystihuje

Výraz Theophora (často zmiňovaný v kontextu josefínských reforem 18. století) se nevztahuje k jednomu konkrétnímu svatému, ale označuje prosebné dny (dies rogationum).
Digitální repozitář UK

Zde jsou klíčové podrobnosti:
Význam: Jde o dny modliteb a procesí za odvrácení neštěstí, prosby o déšť nebo úrodnou sklizeň.
Historický kontext: V 80. letech 18. století (za vlády Josefa II.) byly tyto procesí regulovány. Dvorský dekret z roku 1782 povoloval konat ročně dvě taková procesí v každé diecézi, nikoliv však o nedělích.
Adorace: Během těchto dnů byla často nařízena adorace Nejsvětější Svátosti (vystavení v postranní kapli).
Digitální repozitář UK
Digitální repozitář UK
+2
Termín může být také odvozen od řeckého slova Theophoros ("nositel Boha"), což je titul připisovaný sv. Ignácovi z Antiochie, který v sobě podle tradice "nosil Krista". Nicméně v liturgickém smyslu tehdejších pramenů jde o prosebné dny.

Já jediné spojení našel s tím Ignácem z Antiochie, který v dopisech kle svému jménu připojoval "Theophoros" - ale to určitě nemá souvislost s tímto termínem v mém kontextu.
Prosebné dny spojené s procesím - to by moho být - že by to mělo až takovou důležitost, jako nejvýznamnější svátky? Ale - o kousek níš se pak píše "festo Theophoriæ" v souvislosti s tím, že rektor dostátvá za každou slavnost 12 krejcarů, jen za tuhle jednu jenom 6.
Takže v mém kontextu to zřejmě musel být konkrétní svátek. Prosebný den není svátek. A ten prosebný den vypadal tak nadějně…
LLM mi nabídly ještě variantu "Boží tělo", kdy se chodilo po vesnici po "oltáříčkách" s procesím s nejsvětější svátostí. Ten svátek je sice hodně výrazný, ale má svoje jasné latinské označení "Corpus Christi". Že by barokní farář chtěl použít nějaký "vznešenější" název? Zatím je to tedy pro mě záhada.

Ignáce neberu v úvahu.
Pro sebe si budu ale pamatovat , že Theophoria je označení pro prosebný den - prosebné dny

Dokonce si myslím, že prosebná procesí neprobíhala v konkretní den, (nekonaly se tedy na počest konkr. svatého), ale tehdy, když bylo třeba "změnit" počasí.

A vůbec netuším, jaký je přesně nominativ singuláru tohoto slova

Z

Pokud jsem to dobře pochopil, tak zejména jezuité se snažili prosazovat, aby svátek Božího těla měl svůj vlastní oktáv - Theophoriae Octava, aby takto jaksi zvětšili posvátný účinek svátku Corpus Christi. V tomto pojetí by slavnost Těla a Krve Páně byla konkrétní svátek konaný v určitý den, ale Theophoriae by bylo označení jeho období.

rektor dostával jen 6 krejcarů.

těžko by se tato odměna týkala Božího těla, bylo by to nějaké , řekněme znevážení...
spíš bych v tom viděla fakt onen počet prosebních dnů, tedy max 2 a tím by se vyrovnala odměna na oněch max 12 krejcarů, jako u ostatních svátků...

Z

Píše se tam o "festum Theophoriæ" - prosebný den není svátek - proto si myslím (ale ruku do ohně za to nedám ani omylem), že to musel být nějaký konkrétní svátek.
Svátek Božího těla je proti těm ostatním svátků - tedy Vánoce, Velikonoce, seslání Ducha svatého opravdu méně významný. Nebylo by to tak jeho znevážení, ale mohlo by to odrážet měnší "důležitost" - ale to opravdu jen spekuluju.

ad Boza: zdroj? Octava Theophoriæ by pak byl opravdu Oktáv Božího těla - tedy oktáv toho svátku. Stejně tak, jako Octava Nativitatis - oktáv Narození Páně, nebo Octava Paschalis - Velikonoční oktáv (jediné dva oktávy, kteřé přežily po II. Vatikánském koncilu). Pokud je tedy termín Theophoriæ takto spojen se svátkem Božího těla, tak by to opravdu byl jiný název pro tento svátek. Jen to chce někde nějaký důkaz.

Mám super chřipku, už dva týdny, takže předchozí dotaz jsem neodeslala. Klidně to pak spojím dohromady, a zeptám se, jen co mně bude lépe a hlavně "viditelně". Z

Ono na to nemám jeden zdroj, ale vycházím z mého pochopení následující, řekněme literatury:

- Stať na téma "Liturgical Music for a New Elector", dotýkající se itineráře saského kurfiřta v roce 1733: https://muse.jhu.edu/book/62024/pdf/download
- Studie zabývající se Schererovou knihou "Propugnatio festi Theophoriae et processionis ejusdem" https://iris.unito.it/retrieve/66846783 ... %20JAF.pdf
- několik knih z Google Books:
https://www.google.cz/books/edition/Ann ... frontcover
https://www.google.cz/books/edition/Agn ... frontcover
https://www.google.cz/books/edition/A_R ... frontcover

S odstupem bych dokonce řekl, že spojení festo Theophoriæ mohlo klidně znamenat (v čase a místě srozumitelné) označení pro to, čemu dnes říkáme Boží tělo. Stejně tak se mohlo (opět místně a časově specificky) používat spojení octavo Theophoriæ. Zjevně ale tato terminologie podlehla zapomnění, nebo si jednoduše nezískala velkou popularitu.

ještě je třeba se zamyslet nad změnami Josefa II. , především omezení procesí, uváděné knihy (písemnosti) vznikly (velmi pravděpodobně) před působením Josefa II, v tom vidím problém...
Z

Boza: Super - hned v tom prvním odkazu (text z roku 1733) je to vyloženě potvrzeno je tam vyloženě uveden svátek Božího těla a v závorce Theophoria. Tedy jako alternativní název. A v dalším z těch odkazů jdou hezky po sobě svátky: Filipa a Jakuba, Nanebevstoupení Páně, Jana Nepomuckého, Letnice, Theophoriæ, Narození Jana Křtitele, Petra a Pavla. Nic jiného v tom prostoru, kde je to chronologicky zapsáno, není! Takže to je druhé potvrzení, že je to Boží tělo.

Vůbec to nespojujte s tím oktávem. Oktáv je osmidenní období po daném svátku, kdy se ten svátek ještě slaví resp. liturgie se kolem toho svátku pořád ještě točí. V oktávu musí být název toho konkrétního svátku. Tedy Octava Theophoriæ je Oktáv svátku Božího těla. Festo Theophoriæ je svátek Božího těla. Každý velký svátek měl svůj oktáv, jak jsem psal, po II. vatikánském koncilu zbyly oktávy jen dva. Oktáv Narození Páně a Velikonoční Oktáv. Ostatní byly zrušeny.

Zora: Odkazovaná knihy a texty vznikly koncem 17. a začátkem 18. stol. Tedy přesně v období, ze kterého je i můj text. Co za dalších 60 let zakázal nebo nařídil Josef II. je tak pro tento můj dotaz irelevantní.

Ok, beru Tě jako znalce. Z