GENEALOGIE

Ahoj,
potřeboval bych trochu pošťouchnout, následující záznam pro mě není úplně uchopitelný.

3. záznam na levé stránce. https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=DD15488E0DAC4B07A264EE7D67E01604&scan=502#scan502

28.4.1853 se narodila Marie, otec Matěj Šercl se přihlásil za otce. Matěj si potom za tři roky (17.8.1856) vzal matku Marie Marii Valentovou (měli spolu dalších asi 6 dětí, ty mám všechny dohledané).

To co mi ale vrtá hlavou, je přípisek v první kolonce: Legit. die 5. Maji 1872. a dále jeden ze svědků přiznání za otce se jmenuje Vojtěch Krejza.
Marie Šerclová si totiž 9.6.1872 bere právě Vojtěcha Krejzu : https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=DFC3FCA342A74C1A928B668AFFD04C26&scan=164#scan164

Proč je u záznamu jejího narození ten přípisek o legitimizaci až k 5.5.1872, tj. měsíc před svatbou Marie a Vojtěcha Krejzy?
Předpokládám, že svědek Vojtěch Krejza byl jiný Vojtěch Krejza, ač ten kterého si vzala přišel do Braníka z jižních Čech, ale rodiny se mohli znát, případně to mohl být právě ten Vojtěch kterého si měla brát.

Možná to má úplně triviální vysvětlení, na mě to celé působí, jakoby chtěli před její svatbou "zařídit" aby byla manželská.

Marii bylo v době sňatku 19 let, tedy nebyla zletilá a ke sňatku potřebovala svolení. Možná bylo jednodušší nechat se legitimizovat a obdržet následné svolení od nově přiznaného otce, než shánět povolení od úřadu (resp. soudu). Bylo to pět nedělí před svatbou, toho dne zároveň nevěstě vydali křestní list (přípisek v záznamu o sňatku) – první ohlášky nejspíš již pomalu klepaly na dveře, a tak si myslím, že nastávající ženich klidně mohl jít při legitimizaci za svědka. Spíše by mi přišlo divné, kdyby se tam vyskytli v jeden čas dva Vojtěchové Krejzové.
J.

Ano, asi nakonec vyhrála praktičnost.
Mě totiž přišlo, že přípisek o legitimizaci a doplnění otce jsou psané každé jiným perem, a tak nějak jsem předpokládal, že se otec doznal někdy po svatbě.
Díky moc.

Já bych do toho ještě vnesla jinou možnost...

Matěj se nejprve přihlásil za otce dítěte. I tato možnost existovala.
Nelegitimizoval dítě.
Oženil se s jeho matkou...
Dítěti zůstalo příjmení po matce

Teprve legitimizací měla stejné příjmení jako matčin manžel.
Proč to tak bylo, netuším, ale měli jsme tady podobné případy.
Z

Otec se mohl přihlásit a nechat zapsat do matriky a po následném sňatku s matkou dítěte už nikdo nemusel myslet na to, že by bylo dobré provést legitimizaci. A mohlo se na to přijít až před svatbou.

K tomu, co jsem napsala před Zbyňkem, bych dodala, že třeba manžel matky nechtěl
legitimizaci = tedy změnu příjmení té dcery, ale těsně před svatbou ustoupil , protože příjmení nevěsty se mělo stejně měnit. Z